Za předposlední krize jsem jel s jedním nejmenovaným ekonomem se zrzavým plnovousem do Helsinek učit se od tamních expertů, jak podporují aplikovanou vědu a výzkum a rozvoj inovačního podnikání. Nehodí se přijet s prázdnou, a tak jsme pořídili pár lahví z třináctého pramene jako dárek. Pak nás napadlo, jestli se to vlastně hodí, rozdávat na tamních úřadech alkohol, a zeptali jsme se pro jistotu na našem velvyslanectví, zda je to politicky korektní. „Lahví becherovky nemůžete žádného Fina nikdy urazit,“ zněla odpověď a mohu konstatovat, že byly přijaty s ostychem zastírajícím velké potěšení.

No jo, jenže jak se vede výrobcům becherovky dnes, kdy příliv turistů ustal a v hotelech a restauracích zaměřených na zahraniční klientelu je dodnes pusto prázdno? Přečtěte si náš profilový rozhovor se šéfkou Becherovky, Bulharkou, která ale česky uměla už jako malá holka a v byznysu se vyzná. Karlovarská likérka dostala v pandemii ránu, protože marže z prodejů v řetězcích ani zdaleka nejsou stejné jako ty, které jsou v hotelech, restauracích a kavárnách, ale o to více se spoléhá na vývoz a umění českých a slovenských barmanů, ve světě velmi uznávaných, kteří s třináctým pramenem umějí v míchaných nápojích předvést velké věci.

Cvrkot kolem výpravy šéfa Senátu Miloše Vystrčila na Tchaj-wan trochu utichá, a to je v týdeníku Hrot dobrá chvíle pro to, rozebrat nejen možnosti, jaké má Čína, aby to expedici dodatečně osladila, ale i jak by na to mohli reagovat Češi, kdyby chtěli. Zdaleka to není jednostranná asymetrie ve prospěch říše středu. Rozebíráme také ekonomickou historii té druhé jediné Číny – na ostrově Formosa – s třiadvaceti miliony obyvatel. Pár strategických věcí tady udělali fakt chytře. Kdyby ne, pak by hned dvě tchajwanské elektronické firmy nepatřily do první světové desítky. Takový Apple by si bez nich ani nevrznul, a není sám.

V článku našeho spolupracovníka najdete velmi zajímavý rozbor toho, jak se kolem Miloše Zemana vždycky dokázaly vynořit zvláštní typy, které v symbiotickém svazku na jedné straně dobře sloužily a poskytovaly požadovaný servis (včetně doplňování zásob třináctého pramene), na druhé straně neodešly od Miloše chudé.

S prvním zářím nám vypršela ochrana dlužníků před věřitelskými návrhy na zahájení insolvence, kterou získali díky mimořádnému moratoriu v „lex covid“. Proto těsně před vypršením lhůty hodně firem jeho ustanovení využilo, a jde o známá jména včetně Smartwings. Jak firmy v potížích způsobených pandemií využijí prostor k pokusu o dohodu s věřiteli o sanaci svého byznysu, to se teprve uvidí. Na každý pád, objem bankovních půjček, u nichž firmy využily možnosti odkladu splátek, překročil hranici 200 miliard, ale i v jejich případě „milostivé léto“ za pár týdnů skončí a budou muset začít splácet. Kolik z nich bude v kondici, že se „rozplatí“, zajímá nejen bankéře.

V Německu si pomazané hlavy budou muset lámat hlavu nad tím, zda ekonomický pragmatismus, který stál za rozhodnutím o výstavbě plynovodu Nord Stream 2, bylo to nejchytřejší, co se dalo udělat, a důsledky budou znát i v Česku, protože i my jsme na jedné z větví, kudy by měl ruský plyn proudit dál na jih.

„Slyšeti hrom není známkou jemného sluchu,“ říkal už velmi dávno Sun-c’. Holt někdy přijde poznání pozdě, jindy příliš pozdě, a proto čtěte týdeník Hrot, abyste byli v obraze...