Kvůli vývoji systémových rizik bankovní rada rozhodla o zavedení nové systémové kapitálové rezervy (SyRB), kterou budou muset banky vytvářet od ledna 2025. Její sazba je 0,5 procenta, pro banky představuje zhruba 14 miliard korun, které budou muset držet v rezervě.

"Zvyšují se strukturální rizika, jejichž materializace by při naplnění nepříznivého scénáře mohla snížit dostupnost úvěrů pro domácnosti a nefinanční podniky," uvedl k zavedení SyRB ředitel sekce finanční stability ČNB Libor Holub. Podle ČNB se míra těchto rizik zvýšila s ohledem na geopolitické napětí a na snahy o dekarbonizaci a deglobalizaci. Česko by bylo nepříznivým zahraničním vývojem výrazně zasaženo s ohledem na otevřenost své ekonomiky.

"Rezerva posílí odolnost bankovního sektoru vůči potenciálním projevům dlouhodobějších strukturálních rizik. Ty mohou zvýšit i potenciální náklady spojené s přechodem domácí energeticky náročné ekonomiky na nízkouhlíkovou či s rostoucí intenzitou kybernetických útoků," uvedla Kubelková. Upozornila také, že SyRB už některé evropské země využívají, další její zavedení zvažují. Bankovní rada ČNB o možnosti jejího zavedení diskutovala už letos v březnu.

V případě, že českou ekonomiku zasáhne silný nepříznivý šok, může ČNB rezervu uvolnit. To umožní bankám úvěrovat ekonomiku i v době velké zátěže, což zamezí prohlubování hospodářského propadu.

Kubelková zdůraznila, že i přes rozhodnutí bankovní rady o zavedení SyRB ukázaly zátěžové testy na dobrou odolnost českého finančního systému. Teprve mimořádně nepříznivý scénář se silným propadem hrubého domácího produktu (HDP) v důsledku vnějšího šoku ukázal, že by banky musely zasahovat do svých rezerv, což by omezilo dostupnost úvěrů v ekonomice. Zároveň by ale bankovní sektor jako celek i v tomto scénáři plnil kapitálové požadavky, které vyžaduje česká regulace.

Rozhodnutí ČNB vychází ze Zprávy o finanční stabilitě, která hodnotí zdraví domácího finančního sektoru a jeho odolnost vůči nepříznivým šokům. Tento podklad byl pro bankovní radu východiskem pro nastavení takzvané makroobezřetnostní politiky, jejímiž hlavními nástroji jsou kapitálové rezervy bank a horní hranice ukazatelů pro poskytování spotřebitelských úvěrů zajištěných obytnou nemovitostí.