Mzdy rostou, ale ne všude. Češi stále nemají vyhráno
Po letech propadu kupní síly české mzdy konečně začínají růst i v reálném vyjádření. Analýza společnosti XTB ukazuje, že ve třetím čtvrtletí 2024 vzrostla průměrná hrubá měsíční mzda na 45 412 Kč, což znamená meziroční nárůst o 7 procent, a především reálný růst o 4,6 procenta. Mediánová mzda, která lépe reflektuje typický příjem pracujících, vzrostla o 6,6 procenta na 40 482 Kč.
šéfredaktor
Přestože jde o pozitivní signál, české mzdy stále nedohnaly propad reálných příjmů z let 2020–2024, který dosáhl celkem 10 procent. „Česká republika prochází obdobím postupného návratu k reálnému růstu mezd po letech výrazných ztrát kupní síly. Přestože nominální mzdy vzrostly o 27 procent, vysoká inflace v letech 2021–2023 vedla k celkovému poklesu reálných mezd o 10 procent,“ vysvětluje hlavní ekonom XTB Pavel Peterka.
Nominální a reálny růst mzdových nákladů ku 3. čtvrtletí 2024, oproti 3. čtvrtletí 2019
Eurostat/XTB
Faktory ovlivňující mzdový vývoj
Podle Peterky je současný růst mezd tažen kombinací několika faktorů. Jedním z klíčových je extrémně napjatý trh práce, kde nezaměstnanost dosahuje rekordně nízkých 2,7 procenta. Firmy se tak snaží udržet si zaměstnance lepšími platovými podmínkami. Roli hraje i ekonomické oživení, kdy hrubý domácí produkt (HDP) v roce 2024 vzrostl o 1,1 procenta, a stabilizace inflace na 2,4 procentech.
Nominální a reálný růst mzdových nákladů ku 3. čtvrtletí 2024
Eurostat/XTB
„Rok 2025 by měl pokračovat v pozitivním trendu, kdy nominální mzdy porostou rychleji než ceny. Očekáváme růst nominálních mezd v pásmu 6 až 7 procent, přičemž reálné mzdy by měly růst tempem 3,5 až 4,5 procent ročně,“ předpovídá Peterka.
Nejvýraznější růst se podle analýz očekává ve zpracovatelském průmyslu, zdravotnictví a specializovaných oborech.
Rizika a strukturální výzvy
I přes pozitivní trend existují rizika, která mohou růst mezd ohrozit. Hlavním faktorem je slabá výkonnost německé ekonomiky, na kterou je český průmysl silně navázán. Dalším rizikem jsou geopolitické faktory, zejména možné obchodní konflikty mezi EU a USA, které by mohly způsobit další inflační tlaky a zpomalit růst reálných mezd.
Kumulativní inflace v evropských zemích od začátku roku 2019
Eurostat/XTB
Podle Peterky je také nutné řešit strukturální problémy trhu práce. „Mezi nejvýznamnější patří nízká mobilita zaměstnanců, dominance velkých zaměstnavatelů v některých regionech a nesoulad kvalifikace nezaměstnaných s potřebami trhu. Klíčové je také odstranění bariér pro návrat rodičů do práce, například v podobě nedostatku předškolních zařízení a vysokého zdanění práce.“
„Přestože se české mzdy konečně začínají odrážet ode dna, obnova kupní síly bude vyžadovat ještě několik let stabilního růstu, kterou mohou narušit například cla, která chce Trump uvalit na Evropskou unii,“ dodal na otázku redaktora Hrot24.cz Peterka.