Britští důstojníci tvrdí, že jejich jednotky mohou sloužit v rámci mírové mise na Ukrajině, ilustrační foto

Britští důstojníci tvrdí, že jejich jednotky mohou sloužit v rámci mírové mise na Ukrajině, ilustrační foto

Shutterstock.com

Vojáci NATO na Ukrajině

Britský šéf brigády NATO: Jsme připraveni být za pár dní na Ukrajině

V souvislosti s ukončením války na Ukrajině se hovoří o nasazení mírových sborů, které budou dohlížet na klid zbraní. Britský brigádní generál Andy Watson, jenž je velitelem jednotky spojeneckých sil rychlé reakce Severoatlantické aliance, tvrdí, že jeho brigáda může být nasazena na Ukrajině během několika dní.

František Novák

Spojené království je jednou z mála zemí, která přislíbila, že vyšle na Ukrajinu své vojáky v případě, že bude dohodnuto příměří mezi Ruskem a Ukrajinou. Trumpova americká administrativa naopak vyslání svých vojáků na území Ukrajiny odmítá.

Síly rychlé reakce NATO, kterým velí Britové, mohou být podle generála Andyho Watsona nasazeny na Ukrajině během dvou až pěti dní, pokud k tomu dostanou mandát.

Watson tvrdí, že jeho brigáda Spojeneckých reakčních sil (ARF), která cvičí jen několik desítek kilometrů od ukrajinských hranic na území Rumunska, je připravena a vycvičena k tomu, aby tuto misi zvládla. „Co se týče připravenosti, moje brigáda může být nasazena,“ zdůraznil britský vysoký důstojník. „Ukazuje to, že NATO a ARF jsou agilní a mohou v případě potřeby rychle reagovat,“ dodal.

Jednotky ARF vznikly v rámci Aliance v roce 2024 a mají být schopny bojového nasazení za dva až pět dní. Celkem je tvoří deset tisíc vojáků z osmi aliančních zemí. Její příslušníci nyní cvičí v Rumunsku v rámci operace Steadfast Dart, největšího vojenského cvičení aliance v letošním roce. „NATO je připraveno čelit jakékoli hrozbě,“ tvrdí britský podplukovník Harry Waller.

BBC uvedla, že by podle vojenských expertů bylo ale potřeba na dohlížení příměří mezi Kyjevem a Moskvou minimálně sto tisíc vojáků. Množí se obavy, zda by to evropské země NATO bez americké přítomnosti zvládly. Kromě Británie vyslání svých vojáků připustilo Švédsko. Rusové naopak vyslání aliančních vojáků na Ukrajinu odmítají.

Trump a jeho ministr obrany Pete Hegseth požadují po evropských spojencích, aby na svou obranu začali vydávat pět procent svého HDP. Americký prezident navíc prohlásil, že Evropané musí nést mnohem větší odpovědnost za mírové uspořádání na Ukrajině, protože se jich to týká více než samotné Ameriky.

Vojenští analytici upozorňují na to, že je nezbytné posílit vybrané vojenské oblasti aliančních zemí, zejména se to týká protivzdušné obrany, jejíž kapacity jsou nedostatečné. Evropě chybí i dostatek raket dlouhého doletu. Většina aliančních zemí má problém získat do profesionálních armád dostatečný počet nových zájemců.

Britští velitelé jednotek NATO, které cvičí v Rumunsku, nicméně tvrdí, že armáda Spojeného království je dobře vycvičena i vybavena a může převzít velení společných sil Aliance. Londýn oznámil, že pod britským velením prošlo vojenským výcvikem na 50 tisíc ukrajinských vojáků.