Východoevropské země, které jsou součástí největší vojenské aliance světa – NATO – , se usilovně snaží posílit poddimenzované početní stavy. Také česká armáda během léta spustila pilotní projekt pro nábor studentů, kteří chtějí sloužit v Armádě ČR. Účastní se ho zhruba osmdesátka středoškoláků, kteří se učí v terénu střílet z vojenských útočných pušek CZ BREN 2.

Česká armáda stále svých náborových cílů nedosahuje, což může v následujících letech ohrozit bojovou připravenost v případě potenciálního konfliktu. Náčelník generálního štábu české armády Karel Řehka tento stav dlouhodobě kritizuje.

Během pilotního projektu pro středoškolské studenty, který má na starosti 4. brigáda rychlého nasazení, řekl Řehka agentuře Reuters, že současný personální stav české armády je neudržitelný. I samotná brigáda rychlého nasazení funguje podle něj jen na polovinu své kapacity, protože nemá dostatek lidí.

„Chceme v budoucnu odradit každého potenciálního protivníka. Pokud nic neuděláme s nedostatkem lidských zdrojů v armádě, může to znamenat, že nebudeme schopni zachovat náš mír,“ zdůraznil. Řehka varoval, že bez dostatku mladých a motivovaných lidí nelze armádu modernizovat, i když bude stát a ministerstvo obrany investovat do nových zbraňových systémů.

V roce 2021 dosáhli Češi jen 56 procent svého náborového cíle, v roce 2022 podle nejnovějších údajů armády zvýšili tento ukazatel na 85 procent. Problémy s náborem nových lidí ale hlásí také Polsko, Maďarsko a Rumunsko – země, jež mají společnou hranici s Ukrajinou.

Nedostatek bojových jednotek má ale většina aliančních zemí. NATO potřebuje postavit dalších 35 až 50 brigád, aby mohlo realizovat své plány proti všem formám útoků, jež by potenciálně přišly z ruské strany, napsala v červenci agentura Reuters s odvoláním na alianční zdroje. Počet vojáků v brigádě se pohybuje od tří do sedmi tisíc.

To by znamenalo, že v Evropě chybí členským státům Aliance až 350 tisíc vojáků pro případné bojové nasazení. Další velkou potíží, kterou vojenští plánovači NATO identifikovali, je nedostatečná protivzdušná obrana.

Proč ale nechtějí mladí lidé sloužit v armádě? V případě východoevropských zemí, které dříve patřily do sovětského bloku, je to zejména obava o ztrátu příjmů, protože dělat kariéru v soukromém sektoru je pro většinu mladých a vzdělaných lidí mnohem výhodnější. A pro velkou část mladých lidí je armáda stále velmi neatraktivní institucí, se kterou nechtějí mít nic společného. Dalším faktorem je nízká nezaměstnanost.

Letos v únoru už Řehka vyvolal značnou polemiku s návrhem povinných odvodů, které podpořil i prezident Petr Pavel s tím, že by se jednalo o administrativní odvod. Armáda by měla připravený seznam lidí-odborníků pro případ nutnosti bránit české území.

Podle průzkumu mezi středoškoláky pro Seznam Zprávy vyplynulo, že s jakoukoliv formou vojenské služby dvě třetiny mladých lidí nesouhlasí a tři pětiny z nich by se obrany vlasti nezúčastnily. Armáda je pro velkou část populace stále vnímána jako nefunkční a zkorumpovaná, uvedla politoložka z vídeňské univerzity Dagmar Vorlíček.

S nedostatkem mladých rekrutů bojují i Poláci, kteří jsou ve východní Evropě vnímáni jako velcí patrioti. „Máme problémy. Souvisí to s tím, že polský pracovní trh je velmi konkurenční,“ řekl generálmajor Karol Dymanowski, zástupce náčelníka generálního štábu polských ozbrojených sil. Mladí muži si vydělají mimo armádní složky více peněz a mají také více času na rodinu.

Polsko vyhlásilo cíl vydávat na obranu pět procent HDP a vybudovat armádu o 300 tisících bojeschopných mužů. Nyní má profesionálních vojáků 216 tisíc a je tak po Spojených státech a Turecku v tomto ohledu na třetím místě v rámci NATO. I když se počet rekrutů v posledních měsících podařilo navýšit, zároveň z polské armády odchází rekordní počet vojáků. Jen loni to bylo devět tisíc profesionálů. Náborové akce zaměřené na mladé lidi spustila také maďarská nebo rumunská armáda. Hlásí nedostatek důstojníků nebo pilotů.