Teplejší a vlhčí zimy, teplejší a sušší léta. Tak popisuje probíhající změnu klimatu na ostrovech respektovaná britská meteorologická organizace Met Office. Budou ale také přibývat extrémní projevy počasí. Loňský rok byl v Anglii třetím nejteplejším od počátku záznamů v roce 1884, zdůraznila zase Královská meteorologická společnost. Navíc deset nejteplejších let se vešlo do období po roce 2002.

I proto se britská ekonomika už nyní připravuje na změnu. V případě zemědělského sektoru se počítá s tím, že by teplejší klima mohlo pomoci s vyššími výnosy některých zemědělských plodin. A také se změnou druhové skladby, například se bude více dařit kukuřici.

Největší radost z oteplení mají ostrovní vinaři. „Za posledních deset až patnáct let vinařský sektor ve Velké Británii rychle roste,“ potvrdil trend Steve Dorling, ředitel pro inovace environmentálních studií na Východoanglické univerzitě v Norwichi.

Dorling je také členem pracovní skupiny WineGB. Úspěchy britských vinařů způsobila změna vegetačního období vinné révy mezi dubnem a říjnem, kdy se teploty drží nad čtrnáci stupni Celsia, vysvětlil. Vinaři mohou pěstovat teplomilnější odrůdy hroznů, které se na trhu lépe prodávají. Loni britské vinice vyprodukovaly 8,7 milionu lahví vína. WineGB odhadla, že se do roku 2040 produkce téměř zpětinásobí na čtyřicet milionů lahví. 

Udržitelnost může být zisková

Na změnu klimatu se adaptuje i průmysl. Jedním z příkladů je budování vysokorychlostní železnice mezi Londýnem a Birminghamem. Počítá se s tím, že se bude používat speciální beton, který se vyrobí ve 3D tiskárnách přímo na místě stavby a představuje menší zátěž pro životní prostředí. Do betonu se bude přidávat také grafen, supertenká forma uhlíku, patřící mezi nejpevnější materiály na světě.

Andrew Wordsworth z britského fondu rizikového kapitálu Sustainable Ventures věří filozofii, že lze podnikat udržitelným způsobem bez toho, aby firmy musely obětovat komerční úspěch. „Klíčovým rysem inovací, které podporujeme, je to, že umožňují lidem užívat si spotřební zboží, ale udržitelnějším a často levnějším způsobem,“ zdůraznil Wordsworth. Fond přímo založil osm firem, do 27 společností vstoupil a dalších 250 startupů podpořil.

Britští zákonodárci už v roce 2008 schválili zákon o změně klimatu, jehož původním cílem bylo snížit emise skleníkových plynů do roku 2050 minimálně o osmdesát procent ve srovnání s úrovní v roce 1990. V roce 2019 poslanci závazek zvýšili na sto procent. Zákon má z britské ekonomiky vytvořit nízkouhlíkové hospodářství a dává ministrům pravomoci zavádět taková opatření, jež snižují emise skleníkových plynů.

Letos v dubnu konzervativní vláda Borise Johnsona schválila uhlíkový rozpočet na roky 2033 až 2037. Do roku 2035 by se měly snížit emise dokonce o 78 procent, což je podle Londýna nejambicióznější klimatický cíl na světě. Do roku 2030 se mají emise snížit o 68 procent (to je o třináct procentních bodů více, než oznámil Brusel). 

Nezávislý poradní orgán vlády Výbor pro změnu klimatu nicméně varoval, že se předchozí vládní závazky na snižování emisí nedaří plnit.

Cizrna v České republice Mendelova univerzita v Brně uvedla, že by se klimatická změna mohla využít pro pěstování cizrny, která se díky své vysoké nutriční hodnotě označuje za maso chudých, na území České republiky. Vědci pracují na vyšlechtění odrůdy, jež by byla odolnější vůči suchu. Zatím se luštěnina pěstuje na 150 hektarech v okolí Mikulova a Kroměříže. Cizrna pochází z Asie, v Evropě se nejvíce pěstuje ve Španělsku a Itálii.