Na farmě ve Starém Pelhřimově vyrábí elektřinu vlastní bioplynová stanice, která nedávno prošla modernizací motoru. Na farmě v Nové Vsi na západě Čech se zase připravuje instalace solárních panelů a obměňuje se genofond zvířat, aby se zlepšila kvalita stáda. Krávy také pravidelně monitorují, což jim pomáhá určit optimální dávky krmiva a zvýšit dojivost.

Farmy jsou součástí Verdi fondu farem, který je určen pro kvalifikované investory a je prvním fondem v Česku, jenž vsadil na nákup, zefektivnění a rozvoj zemědělských podniků. 

„Fond nabízí podílníkům možnost investovat prostředky do zemědělských farem a zemědělské prvovýroby,“ říká farmář Tomáš Trávníček. Ředitel Agrospolu Starý Pelhřimov na Vysočině je ve fondu zároveň ředitelem strategie. I díky jeho zkušenostem si fond připsal od svého založení v červenci loňského roku čisté zhodnocení více než deset procent. Za fondem stojí investiční skupina Verdi Capital, založená a vedená zkušenou investorkou Kateřinou Zychovou.

„Jen za prvního půl roku existence Verdi fondu farem došlo k zhodnocení majetku o 10,1 procenta v rámci investičních akcií jak v českých korunách, tak v eurech. To je při současné inflaci krásné číslo,“ je přesvědčen Tomáš Trávníček. „Je to dáno i tím, že zemědělství je stabilní sektor, který nesouvisí s hospodářským cyklem a je velmi odolný i v dobách krize. Cena zemědělské půdy navíc stále roste, a nabízí tak investorům ochranu i v době vysoké inflace,“ dodává.

Desetiletá praxe v oboru

Trávníček má za sebou více než desetiletou praxi na zemědělském trhu střední a východní Evropy. „Zemědělství je velmi konzervativní a strategický sektor, který je z velké míry podporován všemi státy na světě. Osobně jej vnímám jako nejdůležitější obor, jelikož produkuje potraviny, bez kterých se lidstvo neobejde. Srovnám-li jej s jinými sektory, které mohou být pro investory z hlediska výnosů zajímavější, zemědělství přináší zejména jistotu a stabilní zhodnocení investovaného kapitálu,“ tvrdí Trávníček.

Důvodem, proč se fondu daří, je podle Trávníčka fakt, že zemědělství je i díky dotacím z národních a evropských rozpočtů dlouhodobě ziskové. „A také to, že jsme splnili, co jsme investorům slibovali: obě farmy, které do fondu vložili hned na počátku jeho zakladatelé, nadále zhodnocujeme. A děláme to s ohledem na ekologii a udržitelnost. Zároveň se už rýsuje nová akvizice: perspektivní farma v jižních Čechách, která hospodaří na 1,3 tisíce hektarů půdy,“ líčí Trávníček.

Fond je zaměřen zejména na malé a středně velké farmy s rostlinnou a živočišnou výrobou. „Cílem fondu je navýšit hodnotu zemědělských farem pomocí jejich restrukturalizace a efektivního řízení. V praxi to například znamená, že na farmy zavádíme nejnovější technologie, včetně nákupu nových, vysoce sofistikovaných zemědělských strojů,“ říká Tomáš Trávníček.

Zvířata bez stresu

Farmy mají za sebou úspěšné období. „V případě farmy Agrospol Starý Pelhřimov vyrábíme ve vlastní bioplynové stanici elektřinu. Tu následně dodáváme do sítě, což nám při rostoucích cenách energie výrazně pomohlo navýšit zisk. Na farmě Agrowild Nová Ves jsme začali s obměnou základního stáda. To například znamená, že jsme k oplodnění krav vybrali vhodně velké býky, abychom do budoucna zlepšili genofond zvířat. Zrekonstruovali jsme stáje a v tomto roce chystáme montáž solárních panelů. To by mělo provoz farmy zlevnit a dále ji tak zhodnotit,“ konstatuje Trávníček.

Některá opatření přitom vypadají jednoduše. „Stáje jsme vybílili a pro obsluhující personál zavedli pravidla – nerušit, neprocházet, nekřičet, protože to zvířata stresuje. K nákladnějším změnám, které plánujeme, patří třeba monitoring stáda. Upravili jsme krmnou dávku a zaměřili se na vhodnou plemenitbu, což považujeme za základ úspěchu v budoucnu,“ říká Trávníček. Už nyní přitom začaly krávy lépe prospívat a více dojit. 

Důležité podle něj je, že fond díky kvalifikovanému managementu dokáže farmám zajistit dotace jak z národních, tak z evropských zdrojů. Právě dotace vidí Tomáš Trávníček pro ziskovost zemědělské výroby jako zásadní. 

„Lidé si občas myslí, že zemědělci z dotací žijí. Jenže peníze z dotačních programů se přidělují hlavně v případě, že děláte něco navíc: ať už pro přírodu, zvířata, nebo lidi, kteří v zemědělství pracují,“ vysvětluje. Dotace tak podle něj přispívají i ke zlepšení životního prostředí a přijatelnějším cenám potravin.

Rozvoji fondu podle něj nahrává i to, že ve farmaření nastává velká generační obměna. „Při hledání vhodných farem do fondu jsem jich objel už desítky. A často se setkávám s tím, že zejména starší generace farmářů na ohlášené změny v dotacích rezignuje. Nemají už sílu, čas a mnohdy ani know-how se jim věnovat. Mnoho farmářů, kteří začínali třeba hned v devadesátých letech, zároveň postrádá v rodině nástupce, jimž by své dílo předali. Byli by ale rádi, aby jejich farma dál prosperovala,“ dodává Trávníček.