Spokojená česká rodina (ilustrační obrázek)
Hrot 24, vygenerováno v Midjourney
Životní úroveň
U Čechů narůstá optimismus. Více rodin věří, že si letos finančně polepší
Podle nejnovějšího průzkumu agentury Ipsos pro Generali Českou pojišťovnu roste mezi Čechy optimismus ohledně jejich finanční situace. Oproti roku 2022, kdy zlepšení očekávalo 25 procent lidí, se nyní toto číslo zvýšilo na 31 procent.
redaktor
Tento postupný nárůst optimismu podle Michala Straky, specialisty agentury Ipsos pro finanční trh, souvisí se „snižováním inflace, zafixováním cen energií a zastavením růstu cen v maloobchodu.“ Data jsou dlouhodobě shromažďována v rámci šetření Finanční kondice českých rodin.
Straka pozvolný nárůst optimismu vysvětluje Hrotu24 tak, že se Češi „začínají oklepávat“. Důvodem je podle něj kumulace krizí posledních let, která domácnostem zvyšovala náklady, zatímco jejich příjmy stagnovaly nebo reálně klesaly kvůli inflaci.
„Navíc nikdo nevěděl, jak dlouho ekonomická krize bude pokračovat, kde se ceny energií zastaví a jaké další náklady budou muset domácnosti absorbovat,“ říká Straka.
Přesto však nečeká, že by brzy nastala situace, kdy by optimismus převládl u většiny Čechů: „Přes 50 procent pozitivního očekávání se hned tak nedočkáme. Může za to nejistá mezinárodní situace, válka na Ukrajině a ekonomická nejistota v klíčových zemích, jako je Německo či Francie.“
Češi jsou optimističtější. Rozdíl oproti roku 2022 je zřejmý
Ipsos
Optimismus domácností má přitom zásadní vliv na ekonomiku. „Jedná se o klíčový údaj korelující s inflací a vývojem HDP. V případě pesimismu domácnosti více šetří a utahují dluhové brzdy, pokud jsou výhledy optimistické, více utrácejí, roste maloobchod, jsou ochotni pořizovat si půjčky a další aktivity,“ vysvětluje Straka.
Dalším pozitivním signálem je i snížení podílu lidí, kteří obtížně vycházejí s příjmem – zatímco v roce 2022 to bylo 52 procent, nyní je to 45 procent. Méně lidí také není schopno tvořit finanční rezervu, konkrétně 14 procent oproti 20 procentům před třemi lety.
„Během posledních let jsme byli nejprve svědky poklesu spotřeby domácností v důsledku pandemie, druhá vlna poklesu přišla v souvislosti se zdražením energií a obecně vysokou inflací. Díky poklesu inflace a obnovení růstu reálné mzdy ale spotřeba od počátku loňského roku postupně ožívá. Z průzkumu zároveň plyne, že se rodiny během uplynulých let naučily více spořit a zajišťovat se na buducnost,“ sdělil Petr Mederly, obchodní ředitel společnosti Generali Investments CEE, která se na šetření podílí.
Toto zlepšení ale není rovnoměrné napříč Českem. „Rozdíly jsou poměrně velké, nejlépe je na tom Praha a městská populace nad 100 tisíc obyvatel. Naopak hůře jsou na tom bohužel tradiční regiony jako severní Čechy a severní Morava,“ říká za výzkumníky Straka. Klíčovou roli zde hraje také vzdělání – vyšší vzdělání obvykle znamená vyšší příjmy a menší pravděpodobnost finančních obtíží.
I když si většina lidí vede přehled o svých dluzích a své závazky splácí včas, pouze 39 procent si detailně sleduje své příjmy a výdaje. „Řada domácností má pocit, že se svými financemi nemůže moc dělat a nechávají věci plynout, pokud to každý měsíc alespoň trochu vychází. Podceňuje se potřeba dlouhodobého finančního plánu pro domácnosti, který by zahrnoval i investování,“ upozorňuje Straka.
Finanční rezerva je klíčová pro nenadálé situace a motivace k jejímu vytváření se liší podle věku. „Z hlediska negativní motivace je nejdůležitější obava z nenadálé situace, což je klíčové pro lidi ve středním produktivním věku, tedy 35 až 50 let. Pokud jde o pozitivní motivaci, vede potřeba zajistit se na stáří, což je častější u lidí od 45 let výše,“ popisuje Straka.
Proč si Češi tvoří finanční rezervu? (negativní motivace)
Ipsos
Zajímavým zjištěním průzkumu je i rostoucí obava mladých generace Z (narození 1995 až 2014), že nikdy nebude mít vlastní bydlení.
„Mladí lidé z generace Z jsou často mnohem citlivější ke společenským problémům a více vnímají i negativní tendence – například dlouhodobou změnu klimatu. Ceny vlastního bydlení se postupně stávají stále více nedosažitelné, a to vede k jejich obavám o budoucnost,“ míní Straka.
Jak Češi spoří svým dětem? Vede stavební spoření
Ipsos
