Stát ještě donedávna plně zajišťoval platy kněží, za šest let ale na ně přestane přispívat. Římskokatolická církev se tak musí postupně začít starat sama o sebe. České a moravské diecéze volí různé přístupy, jak vydělávat peníze – například Arcibiskupství olomoucké je největším nestátním vlastníkem lesů v Česku, v Brně vlastní církev obchodní centrum Velký Špalíček, v Litoměřicích Biskupský pivovar U sv. Štěpána. Pražská arcidiecéze pak vsadila na nájemní bydlení. Do zmíněného roku 2030 hodlá vlastnit stovky bytů.

Už v současné době nabízí arcibiskupství k pronájmu přes 280 bytů, příští rok jich chce skrze svou platformu XPlace spravovat kolem 450. Nejvíce – 114 – jich teď má na smíchovském Lihovaru, další jsou na Střížkově, v Dejvicích, na Zličíně, v Kolíně a ve středočeských Milovicích. 

Do nemovitostního portfolia arcibiskupství brzy přibudou i byty v Jinonicích v rámci projektu Nová Waltrovka. Začátkem roku si církev plácla s developerskou společností Penta Real Estate, která zde pro ni postaví dva bytové domy s celkem 55 jednotkami.

Dalších 57 bytů koupilo XPlace od společnosti Finep, a to v projektu U Šárky v Praze 6. Loni církevní činžovní byty vydělaly arcidiecézi přes 21 milionů korun, letos katolíci cílí na 90 milionů. Arcibiskupství už investovalo do nájemního bydlení 2,2 miliardy korun, ještě v tomto roce do něj chce vložit další dvě miliardy.

Byznys plán pražského arcibiskupství ovšem nestojí jen na bytech. Dalším pilířem církevního investičního portfolia je správa lesů z restitucí a lesní výroba.

Třetím pilířem jsou obnovitelné zdroje – kromě fotovoltaiky uvažuje arcidiecéze i o výstavbě větrných elektráren. „Máme v portfoliu pozemky, které by k tomu byly z hlediska povětrnostních podmínek vhodné,“ popsala Hrotu ekonomka Arcibiskupství pražského Linda Dolečková.

Čtvrtým pilířem, který generuje část výnosů, jsou finanční nástroje. „Investovali jsme do různých fondů, například do Fondu udržitelnosti, který zřídila Česká biskupská konference. A snažíme se pracovat i s depozity,“ doplnila Dolečková. A konečně pátým pilířem jsou malé developerské projekty typicky na mimopražských pozemcích, které nejsou vhodné pro XPlace, ale můžou být zajímavé pro koncové vlastníky rodinných domů. 

Chceme vyložit karty

Zisky arcibiskupství jsou určeny především na financování jeho hlavních činností, tedy na duchovní službu, podporu církevního školství, provoz charity a základní údržbu kostelů. Zatímco ale v minulých letech vykazovalo hospodářské výsledky výhradně za církevní právnickou osobu „Arcibiskupství pražské“, letos založilo veřejně prospěšný svěřenský fond AP, který sdružuje celou arcidiecézi včetně jejích nadací a firem.

Jde například o různé dceřinky holdingu XPlace Services, investiční fond APIF, joint venture projekty DIASSET, správce lesů AP lesnická či solární firmu AP Green Energy. Patří sem také Nadace Arietinum, která byla založena pro správu církevních majetků. 

zdroj: Arcibiskupství pražské

Seznam Zprávy v lednu upozornily na to, že arcibiskupství vyzvalo faráře ze středních Čech, ať do zmíněné nadace vloží lesy patřící farnostem. Vedení arcidiecéze je ujišťuje, že mu jde jen o to, aby lesy vydělávaly víc peněz. Po převodu do nadace by církev směnila rozdrobená území se státními Lesy ČR za ucelené porosty, na nichž se snáz hospodaří.

Někteří kněží se ale bojí, že může dojít k tunelování – tedy vyvádění majetku pryč z církevních struktur. „Nadace není zcizením majetku, neboť ten zůstává i nadále majetkem církve, je jí plně ovládán a slouží k její podpoře,“ vysvětlují ale zástupci arcibiskupství.

To se ke svému hospodaření obšírněji vyjádřilo dnes, tedy v pátek 20. září. Množily se totiž mediální dotazy na to, jak vlastně církev svůj přechod od státní podpory k vlastnímu podnikání a sebefinancování zvládá.

„Chceme vyložit karty, nemáme důvod cokoliv skrývat. Přijde mi zvláštní, když mě na ulici zastavují televizní kamery a chtějí okamžité odpovědi,“ řekl novinářům arcibiskup Jan Graubner, proč se rozhodl uspořádat mimořádnou tiskovou konferenci.

Církev prodala v posledních letech několik svých pozemků a nemovitostí, například zámky v Dobřejovicích, Mostově u Chebu a Dolních Břežanech. V posledních dvou zmíněných měla hotely, nakonec se ale rozhodla, že se hoteliérstvím zabývat raději nebude, protože na to nemá potřebné know-how.

Pozlátko, ne zlaté vejce

Zámek v Mostově tak arcibiskupství prodalo za 55 milionů, přičemž jej pořídilo za 27 milionů. Následně proběhla rekonstrukce za 50 milionů, nakonec se ovšem ukázalo, že do budovy je potřeba investovat daleko více, například kvůli špatnému stavu střechy. „Byl to investiční záměr, který se začínajícímu byznysmanovi nepodařil, tak se ho co nejlépe zbavil,“ prohlásil Balík.

Zámek v Dolních Břežanech u Prahy, který je obvykle označován jako „Clara Futura“, pak arcibiskupství vložilo do Nadace sv. Ludmily. Ta rovněž spadá do Skupiny AP a slouží k podpoře církevního školství. Památku nakonec katolíci prodali za 308 milionů korun, přičemž do oprav po navrácení v rámci restitucí investovali přibližně 250 milionů.

„Pro českou společnost byl ten prodej velkorysým krokem, protože veškeré získané prostředky půjdou do školství,“ tvrdí Balík. Církev chtěla podle něj koupit budovu pražského Arcibiskupského gymnázia a zároveň za půl miliardy postavit logopedickou školu v Klecanech. Před prodejem Clary Futury na to ale prý neměla finanční prostředky. Hotel nicméně nedala veřejně na trh.

„Byli jsme si vědomi, že kvůli vadám stavby nabízíme jen takové pozlátko, nikoliv zlaté vejce,“ doplnil generální vikář. Od veřejného prodeje prý navíc arcibiskupství odradil zatím neúspěšný prodej další památky – Jindřišské věže v centru Prahy.

„Rozhodnutí vést intenzivní jednání o prodeji Clara Futura se stávajícím nájemcem bylo dáno okolnostmi a širokou diskusí po špatné zkušenosti s veřejnou nabídkou Jindřišské věže. To byl velmi podobný případ, kdy běžela nájemní smlouva. Doteď není věž prodaná, ač bychom nutně potřebovali finance na další část našich škol. Veřejná záležitost kolem Jindřišské věže tu transakci výrazným způsobem ztížila a ve finále zablokovala,“ vysvětlila novinářům ekonomka Dolečková.

Kupní smlouva není veřejná, protože obsahuje oboustrannou dohodu o mlčenlivosti. Podle katastru nemovitostí je současným vlastníkem zámku společnost CF Property. Podle Reportérů ČT vyšetřuje transakci policie, arcidiecéze se k tomu ovšem nevyjádřila – vše prý proběhlo standardně. „Byl to jeden z nejlepších dealů, které arcibiskupství za dobu mého působení udělalo,“ uzavřel Balík.

V budově pražského arcibiskupství v první polovině září zasahovali detektivové z Národní centrály proti organizovanému zločinu. Prověřovali podezření z podvodu, přičemž arcibiskupství bylo v postavení poškozeného, trestná činnost souvisela s převody nemovitostí z vlastnictví arcibiskupství. Výše škody byla podle odhadu 200 milionů korun. Zástupci arcibiskupství v pátek poznamenali, že se k akci policie nemohou vyjádřit, protože jsou vázáni mlčenlivostí.

„Všechny koncerny to tak mají“

Jak už bylo řečeno, porovnávat hospodářské výsledky arcibiskupství za roky 2022 a 2023 je kvůli novému modelu správy majetku obtížné. Předloni se arcidiecéze dostala do zisku 213 milionů korun, vděčila za to hlavně své lesní správě a nadprůměrným cenám dřeva. Za loňský rok vykázala Skupina AP zisk 18 milionů. „Rozhodli jsme se zveřejnit finanční výsledky za celou Skupinu AP, je to tak přehlednější. Všechny koncerny to tak mají. Čísla za roky 2022 a 2023 tak srovnávat nejdou,“ uvedl generální vikář arcibiskupství Jan Balík. 

Na jiné stránce výroční zprávy arcibiskupství jsou ovšem aspoň vypsány jednotlivé výnosy jednotlivých subjektů Nadace Arietinum. V případě XPlace šlo o 8,2 milionu korun, AP lesnická vygenerovala 2,7 milionu, výnosové úroky z depozit pak činily 300 tisíc korun. Celkové výnosy Skupiny AP činí 1,4 miliardy korun, největší položku v rámci hospodářské činnosti tvoří tržby za vlastní výkony a za zboží ve výši 577,8 milionu korun. Balík tak hodnotí uplynulý rok „velmi pozitivně“, byť prodeje dřeva byly slabší.

„Podařilo se upevnit nastoupenou ekonomickou strategii. Začaly nám nabíhat první zisky z pronájmů bytů pod značkou XPlace. Mimo jiné je velice důležité, že finance, které dostáváme od státu, zůstávají v naší republice a slouží spoluobčanům. I zisky pak využíváme pro lidi z naší země, protože duchovní činnost, školství i charita slouží všem těm, kteří o ni projevují zájem,“ řekl Balík ČTK.

Od státu dostalo loni arcibiskupství 72,4 milionu – tato částka se bude každým rokem snižovat až do roku 2030. Církvi ještě potečou finanční náhrady za nevydaný majetek, ty pak skončí rokem 2043. Velkými položkami v nákladech arcibiskupství jsou tradičně mzdy a příspěvky farnostem na stavební a pastorační projekty.

Loni za mzdy vydala arcidiecéze 291 milionů korun a zaměstnávala 445 lidí, dary a příspěvky byly 262,5 milionu korun, meziročně asi o 170 milionů více. Kněží má arcibiskupství 230, jejich průměrná hrubá měsíční mzda byla loni 24 630 korun, meziročně zhruba o 1 200 korun více.

Pražská arcidiecéze také nově spustila projekt Donátor. Farnosti již totiž nejsou povinny odvádět desátek z kostelních sbírek na mzdy kněží. Místo toho jim je určen povinný odvod ve výši 200 korun ročně za každého dospělého farníka. Farníci mohou skrze Donátora dobrovolně přispívat na mzdovou podporu kněží.

Arcibiskupství se ale nezabývá jen duchovní činností, nájemním bydlením nebo správou lesů. Letos se rozhodlo – ve spolupráci se svými kolegy z olomoucké a ostravsko-opavské diecéze – podílet na novém seriálu České televize.

V desetidílném cyklu „V novém světle“ se představuje katolická církev, která se „každý den vydává z kostelů a modliteben, aby podávala pomocnou ruku tam, kde je potřeba“. Seriál přinese příběhy týraných žen, o které se teď stará katolická charita, nebo ukáže, jak se v Česku žije početným křesťanským rodinám.

S přispěním ČTK