Prvním ze zajímavých momentů celostátního volebního sněmu ANO je číslo 95, které vyjadřuje počet delegátů s rozhodovacím hlasem. Je to číslo násobně nižší než počet delegátů na sjezdech všech ostatních relevantních stran. Důvodem tak nízkého počtu je obrovská centralizace ANO, kde ani poslanci či senátoři nemají automatický nárok na rozhodovací hlas v rámci nejvyššího orgánu strany. To je věc v civilizovaných zemích dost nevídaná.

Vnitřní „demokracii“ v ANO potvrzuje i další fakt. Po sněmovním neúspěchu v hlavním městě celostátní vedení ANO rozprášilo vedení pražské organizace a na několik měsíců převzalo její řízení. Nový předseda, exmístostarosta Prahy 11 Ondřej Prokop, tak byl zvolen až v předvečer celostátního sněmu a například pražský regionální web ANO neexistuje doteď.

Přes to všechno se na sněmu ocitli i delegáti, kteří nehlasovali pro potvrzení majitele ANO ve funkci jeho předsedy. Babiš jako jediný kandidát obdržel 76 z 95 hlasů. Šest delegátů hlasovalo proti a třináct se zdrželo. Mnozí z nich jistě patřili k odbojné moravskoslezské organizaci, jejíž delegáti přednesli nejkritičtější projevy. Například ostravský primátor Macura kritizoval, že ve městech volí ANO jen penzisté a „městská chudina“. Kritičnost opakovaně nadzvedla ze židle předsedu strany Babiše, který pak xkrát opakoval tezi o „kečol“ (rozuměj catch-all) party jako základním předpokladu úspěchu ANO.

Pnutí v čele hnutí

Delegáti do nejužšího vedení strany zvolili dva poslance, kteří ještě v čase říjnových sněmovních voleb nebyli členy ANO. Novým prvním místopředsedou byl zvolen Karel Havlíček, kterému šla z cesty Alena Schillerová, jež byla následně zvolena řadovou místopředsedkyní. Právě oni dva patří k předním pretendentům postu Babišova nástupce, který bude zvolen nejpozději v zimě 2024. Po odhalení instagramových eskapád bývalé „strážkyně“ státní kasy se jako hlavní favorit jeví právě Havlíček. Ložené to však rozhodně nemá.

Pro exministryni financí hraje čas i křeslo šéfky poslaneckého klubu a také větší lidovost a komunikativnost. Byť se tedy expremiér nyní na Schillerovou hněvá, rozhodně není všem dnům konec.

Podcenit ovšem nelze ani dalšího z nových místopředsedů – hejtmana Moravskoslezského kraje Iva Vondráka. Jedna z nejviditelnějších tváří ANO se nijak netají ambicemi stanout v čele, pro což má řadu dobrých předpokladů. Jako uznávaný akademik a emeritní rektor Vysoké školy báňské je asi nejméně závislý na Babišovi. Nebojí se vyslovit vlastní názor, což dokázal podporou Jiřího Drahoše v prezidentských volbách i kritikou řady kroků ANO. Vyslovuje se pro větší příklon ANO ke středopravicové politice. Ale především stojí v čele největší stranické bašty, kde má na svém kontě skvělé volební výsledky. A na rozdíl od Babiše má i skvělou vyjednávací schopnost neboli koaliční potenciál, které mu umožnily obhajobu hejtmanského křesla.

Kdo hopká za bačou

Kvinteto místopředsedů ANO doplňují dva, jejichž politická budoucnost je krajně nejistá. Expředseda Sněmovny Vondráček a exministr Brabec, kteří patří mezi Babišovy nejvěrnější nohsledy. Zajímavé na jejich volbě je snad jen to, že byli ve shodě s ostatními zvoleni hned v prvním kole. Aby taky ne, když se všichni ostatní vzdali bez boje.

Babišovo uskupení navenek působí nanejvýš konsolidovaně. A v zásadě jednotně. Všechno se ale může rychle změnit. Rozkolísat to mohou už případné podzimní volební neúspěchy.

Stavidla skutečného boje o nástupnictví však spustí až zvolení Babiše prezidentem nebo jeho porážka, po které odejde z politiky. Teprve pak se ukáže, zda jsou členové ANO schopni emancipace a do svého čela postaví někoho relativně nezávislého.

Nebo se naopak vyjeví, že členové jsou ve své většině opravdu jen ovcemi, poslušně hopkajícími za svým bačou a vesele bečícími, byť by je bača vedl rovnou do vlčího chřtánu.