Africký kontinent se začíná čím dál víc prosazovat na poli kulturní diplomacie. Tamní vlády však zatím stále nejsou dostatečně přesvědčeny, že odvětví kultury a zábavy může být hnací silou růstu a zaměstnanosti, napsal list Le Monde.

Dnes existuje spousta příkladů, které dokládají, že Afrika se formuje v novou měkkou sílu (soft power). Znamená to, že kolébka lidstva si pomalu nachází cestu, jak se stát v očích ostatních přitažlivou a zajistit si tak lepší vyjednávací pozici na mezinárodní scéně.

V roce 2023 například zaznamenal nigerijský zpěvák Rema celosvětový úspěch se svou skladbou Calm Down. Stal se tak prvním africkým interpretem, jehož skladba nasbírala dvě miliardy posluchačů. Přes dva roky mohli lidé od Lagosu přes New York až Teherán pravidelně poslouchat melodický refrén této písničky. V březnu 2023 íránské úřady dokonce zatkly pět mladých Íránek, které se natáčely, jak tancují na skladbu s rozpuštěnými vlasy.

Během několika let si hudební styly, jako jsou nigerijské afrobeats nebo jihoafrické amapiano, prorazily cestu na taneční parkety po celém světě. Podobné úspěchy zaznamenalo i audiovizuální odvětví. Svědčí o tom dychtivost streamovacích platforem navazovat partnerství s africkými studii, zejména v Nigérii, která je domovem Nollywoodu, druhého největšího filmového průmyslu na světě co do počtu vyprodukovaných filmů.

Některé z těchto smluv už vyústily ve značné úspěchy. Příkladem je nigerijský thriller The Black Book, který na streamovací platformě Netflix zhlédlo kolem 20 milionů diváků během prvních týdnů od jeho uvedení. V jednu chvíli se dokonce umístil mezi tři nejsledovanější filmy v celosvětovém žebříčku Netflixu. Šlo o první nigerijský snímek, kterému se něco takového podařilo.

Za zmínku stojí i módní průmysl. Afrika by se právě v tomto odvětví mohla stát podle UNESCO světovým lídrem. Stále více afrických návrhářů se prosazuje na mezinárodních přehlídkových molech.

Hlavním problémem kontinentu tak už není dokázat svůj potenciál, ale spíše umět ho přeměnit ve výdělečné projekty. Cesta k tomu je ještě dlouhá. Zábavní a kulturní průmysl se na hrubém domácím produktu Afriky podílí nepatrně.

Převedeno do čísel, výnosy z kultury a umění představují podle Světové banky pouze jedno procento. Postoj ke kultuře se však začíná měnit. „Mohli bychom z ní udělat ekonomický motor našeho kontinentu,“ řekl Olivier Madiba, zakladatel kamerunského videoherního studia Kiro'o Games.

Tento podnikatel je průkopníkem herního průmyslu na světadílu, který začíná se závratnou rychlostí objevovat přitažlivost tohoto odvětví. „Nemůžeme se spokojit jenom s tím, že jsme zemí nerostných surovin. Nejsme dostatečně konkurenceschopní, abychom se stali průmyslovou velmocí. Nicméně máme lidskou vřelost a talent, abychom uspěli v kultuře a zábavním odvětví,“ shrnul svůj postoj Madiba.

A pak je tu čistě statistický fakt – očekává se, že do roku 2050 se počet obyvatel Afriky zdvojnásobí na 2,5 miliardy. Každý třetí mladý člověk na světě tak bude Afričan. Bude to generace, která sehraje klíčovou roli při utváření globální popkultury. A bude tvořit obrovský spotřebitelský trh pro zábavní průmysl.

Tuto skutečnost začínají brát mnohé firmy a organizace vážně. Panafrická banka Afreximbank nedávno oznámila, že během tří let věnuje dvě miliardy dolarů na podporu afrických tvůrců. Cílem je vytvářet takový obsah a díla, která mohou konkurovat na mezinárodní úrovni.

Zbývá ještě přesvědčit africké vlády, že právě v kultuře se nachází způsob jak navýšit počet pracovních míst. Afričtí umělci totiž často uspějí navzdory místním podmínkám, ne díky nim. Státy je nijak finančně nepodporují a tamější legislativa nemá zákony upravující práva duševního vlastnictví.

Poté, co se umělcům podaří prosadit, tak mají sklony přestěhovat se do zahraničí, kde se mohou lépe rozvíjet a vydělávat více peněz. Obvykle ale za cenu toho, že rodnou zem připraví o ekonomické výhody svého úspěchu.