Evropský energetický sektor prochází významnou transformací směrem k udržitelným řešením. Evropská komise schválila pro rok 2030 ambiciózní cíle v oblasti rychlejší dekarbonizace, rozvoje obnovitelných zdrojů i zvyšování energetické účinnosti. Nejde ale jen o ekologii, životní prostředí, ochranu klimatu, ale také o sociální rozměr těchto aktivit a správné řízení firem. Proto ESG (Environmental, Social, Governance).

K transparentnímu a efektivnímu řízení udržitelnosti a ESG se zavázala rovněž Skupina ČEZ. V červenci 2021 zřídila společnost speciální útvar ESG, který vede Kateřina Bohuslavová. „Smyslem každé firmy je samozřejmě vydělávat, mít zisk. Jde ale o to, aby toho dosahovala eticky,“ říká.

Primárním cílem firmy je generovat zisk, ESG se ptá, jak ho vytváří. Jestli má pozitivní, nebo negativní dopad, jaké jsou externality, kdo náklady na tyto externality ponese – jestli sama firma, nebo někdo jiný, tedy zda je firma přenese na současnou společnost či na budoucí generace, případně například na země třetího světa, pokud třeba vyčerpává jejich přírodní zdroje včetně nerostných surovin. V podstatě by se dalo říct, že ESG je o kvalitě řízení firmy. To je jeden pohled.

Můžeme se na tuto problematiku zaměřit z pohledu řízení rizik, tedy jestli má firma svou strategii nastavenou tak, aby tato rizika co nejlépe předvídala, chovala se preventivně a minimalizovala je, což v konečném důsledku snižuje náklady. Pokud je ESG strategie nastavená správně, měla by byznysovou strategii celého podniku udělat robustnější, díky čemuž pak firma lépe odolává vnějším vlivům a zároveň dokáže odpovídajícím způsobem reagovat na všechny změny. Ty mohou být v rychle se měnícím světě opravdu dramatické. ESG pomáhá s tím, aby firmu negativně neovlivnily. A naopak aby – pokud tyto změny přinášejí nějaké příležitosti – je společnost dokázala využít a ještě posílit.

Nejen že to je možné, ale je to dokonce nutné. Už jenom proto, že pokud se k současným rizikům nepostavíme čelem už dnes, v budoucnu může být jejich řešení výrazně dražší. Pokud si budeme nalhávat, že žádná klimatická rizika nehrozí, takže nemusíme nic dělat, budou to muset jednou řešit naše děti a bude to mnohonásobně dražší. Řešit to dnes znamená být odpovědný. A navíc to bude levnější, než když se problém rozvine do obřích rozměrů. Zmínil jste se ale o jedné věci, která mě trápí, a to je negativní image energetického byznysu, na to narážím například i při komunikaci s kolegy ze zahraničí, protože nás někteří stále pokládají za špinavý postkomunistický Východ. Jenže realita je taková, že už to dávno neplatí. Když se podíváte na naše výrobní portfolio, už více než šedesát procent námi vyrobené elektřiny je bezemisní. Můžeme směle tvrdit, že jsme více zelení než špinaví. Náš dekarbonizační plán má navíc jasnou trajektorii, cílů chceme dosáhnout, ale nikoli za cenu snížení energetické bezpečnosti a ohrožení stability dodávek.

foto Jan Malý

Jde skutečně o reakci na energetickou krizi, která začala ještě před invazí Ruska na Ukrajinu. Tím se ale naše dekarbonizační závazky nemění. Ráda to přirovnávám k obchodování s akciemi. Pokud je někdo dlouhodobým investorem, doufá, že za deset nebo dvacet let se mu to vyplatí a hodnota půjde postupně nahoru. Ale musí se smířit s tím, že se objevují výkyvy, že akcie prakticky každý den reagují na momentální situaci na trhu. Pokud znervózní a akcie prodá v okamžiku, kdy jejich cena klesá, může přijít o aktivum, které může mít za několik let mnohem větší hodnotu. S udržitelností je to úplně stejné. Máte nějaký plán, modely, cíle, ale současně žijeme v reálném světě, kde někdy přijdou nepředvídatelné, ale výrazné události, nebo dokonce šoky. Ať už to byla koronavirová pandemie, energetická krize, nebo invaze na Ukrajinu. Jak už jsem říkala, opravdu žijeme v nesmírně turbulentním období. Tyto události jsou ale vlastně jen krátkodobý výkyv v našem dlouhodobém směřování k udržitelnosti.

Bezpečnost a stabilita dodávek jsou naprostou prioritou. Zároveň se ukazuje to, o čem jsem už také mluvila, že naše infrastruktura musí být dostatečně robustní, aby dokázala takovým událostem odolat a na novou situaci se adaptovat. Na relativně krátkou dobu sice nepůjdeme po naplánované přímce, ale důležité jsou střednědobé a dlouhodobé cíle, které zůstávají stejné, nijak jsme je neupravili. Mimochodem, brzy vyjde naše další zpráva o udržitelném rozvoji, která konstatuje, že se opět snížily emise, i když energetická krize by byla ideální výmluva k tomu, proč to tentokrát nešlo.

Ano, je. Nemůžeme si dovolit stavět vzdušné zámky. Možná ještě pár let zpátky byl náš sektor v režimu „ekoslibem nezarmoutíš“, dnes se ale investoři nebo ratingové agentury dívají také na to, jestli jsou deklarované cíle realistické. A nezajímají se jenom o to, k čemu jsme se zavázali, ale vyhodnocují i naši momentální výkonnost a chování, tedy jestli se postupnými kroky ke splnění našich slibů přibližujeme. Za závazkem si tedy plně stojíme. A ostatně tomu nahrává i situace v Česku. Uhelná komise, kterou zřídila minulá vláda, doporučila konec uhlí na rok 2038. Současný kabinet si ve vládním prohlášení stanovil rok 2033, nyní to ekonomicky vypadá tak, že uhlí skončí ještě o několik let dříve.

Naše klimatické cíle posuzovala mezinárodně uznávaná iniciativa SBTi – Science Based Targets. Je to nezávislá agentura, která na základě nejnovějších vědeckých poznatků vyhodnocuje, jestli jsou plány splnitelné, realistické, ale současně dostatečně ambiciózní, aby skutečně přispívaly ke globálním klimatickým cílům. Její stanovisko je důležité například pro velké banky nebo pojišťovny, které na udržitelnost svých aktivit extrémně dbají. Už jsme u SBTi absolvovali takzvanou validaci našich střednědobých cílů do roku 2030, a to jako první firma v republice. V druhé polovině června podstoupíme validační posouzení našeho dlouhodobého cíle – tedy právě oné klimatické neutrality do roku 2040.

Nedovedu si představit, že bychom se k něčemu takovému zavázali a pak v roce 2030 řekli, že se nám to nepovedlo. Cíl je to nepochybně ambiciózní, ale splnitelný. Navíc se technologie stále vyvíjejí a nepochybně se dočkáme spousty novinek. V tomto ohledu jsem optimistka.

Kateřina Bohuslavová

• Chief sustainability officer Skupiny ČEZ. Řídí útvar ESG.

• Vystudovala Oxfordskou univerzitu a Univerzitu Karlovu v Praze. Nadále se vzdělává v certifikovaných kurzech exekutivního vzdělávání, například na Berkeley Law.

• Pracovala jako lingvistka, přednášela na Akademii věd ČR a vysokých školách, kde se zamě-řovala na systematickou práci s daty a vědeckými texty.

• Do Skupiny ČEZ nastoupila v roce 2021.

• Skupinu ČEZ zastupuje ve Výkonném výboru Rady pro společenskou odpovědnost a udržitelnost globálního neziskového think-tanku The Conference Board a v Expertním týmu pro udržitelnost Svazu průmyslu a dopravy ČR.

• Je členkou Vědecké rady Fakulty podnikohospodářské VŠE v Praze.

• Od roku 2022 je viceprezidentkou Prezidia České podnikatelské rady pro udržitelný rozvoj.

Je pravda, že většina veřejnosti vidí primárně ochranu životního prostředí včetně klimatu. Ostatně emise škodlivých látek se měří lépe než společenská odpovědnost. V ČEZ se na ESG díváme jako na propojený celek. Jestliže jsme se například kvůli dekarbonizaci rozhodli uzavřít některou elektrárnu, museli jsme vyřešit i dopad na zaměstnance. Máme to dokonce i jako závazek v kolektivní smlouvě. Chceme dávat našim zaměstnancům v dlouhodobém horizontu jistotu – aby si například mohli založit rodinu, vzít hypotéku. Máme za sebou úplnou odstávku hnědouhelné elektrárny Mělník III, kde jsme se o všechny zaměstnance postarali, byla to velmi úspěšná akce. Právě tato zkušenost ukazuje, že to myslíme vážně a nejsou to jen plané sliby. Chceme, aby pilíř S v termínu ESG byl opravdu hodně silný.

Máme i závazek být dobrým korporátním sousedem. V lokalitách, kde působíme, chceme být atraktivním zaměstnavatelem a přinášet určité benefity i regionům. Například při vytváření nových pracovních příležitostí, připomenu třeba plán na vybudování gigafactory v Ústeckém kraji. Skutečně nejde jenom o snižování skleníkových plynů, o rekultivaci krajiny po těžbě nebo o správné hospodaření s vodou, nejde jen o planetu, ale také o lidi, kteří na ní žijí. Ostatně i energetická krize ukázala, že sociální aspekt je nesmírně důležitý.

V tu dobu bychom už neměli používat žádná fosilní paliva a měli bychom mít energetický mix založený na jádru a obnovitelných zdrojích. A také možná na zdrojích, které v současné době ještě neumíme dostatečně využívat, ale technologický vývoj nás k nim přivede.

Vodík je dobrý příklad, ale budeme řešit i elektromobilitu nebo syntetická paliva. Nelze všechno úplně předvídat. Věřím, že klimatická krize přiměje lidstvo vymyslet něco, co přinese zásadní inovace. Zároveň doufám, že v roce 2040 bude stejně jako dnes platit, že naši zaměstnanci jsou spravedlivě ohodnoceni a hrdí na to, kde pracují. Ráda bych připomněla, že se ČEZ na základě největší ankety svého druhu mezi dvanácti tisíci vysokoškoláky stal opět nejžádanějším zaměstnavatelem roku. Získali jsme nejvíce hlasů už počtvrté v řadě. To také o něčem vypovídá.

Naše oddělení koordinuje agendu napříč celou Skupinou ČEZ. Ukažte mi něco, co ČEZ dělá a není to ESG. Výroba patří do kategorie E, zaměstnanecká politika nebo sociální programy do skupiny S, kybernetická bezpečnost je G a tak bychom mohli pokračovat. Chci tím říct, že i když vyřešíme ochranu klimatu, pořád se bude muset hlídat, aby byl byznys transparentní, etický, sociální, aby všechno fungovalo, jak má. Je možné, že ESG bude plně integrované do celé firmy. Ale základní principy nezmizí. Spíše si myslím, že se ESG stane novou normou, která se bude pravidelně vyhodnocovat. 

ESG manažerka roku

Ředitelka udržitelnosti Skupiny ČEZ Kateřina Bohuslavová uspěla v letošním ročníku mezinárodní soutěže Women in Governance, Risk and Compliance. V klání žen zaměřených na oblast správy firem, řízení rizik a soulad s legislativou vybojovala pro ČEZ první místo v kategorii ESG manažerka roku. Porota ocenila mimo jiné významný posun Skupiny ČEZ v mezinárodním ESG hodnocení a také důraz na jasné udržitelné cíle.

Soutěž organizuje Světové fórum GRC (Governance, Risk and Complian­ce World Forum). Nominováno bylo více než 400 žen celkem v třinácti kategoriích. „Těší mě, že v ESG je ČEZ čím dál tím víc vidět. V rámci České republiky patříme k průkopníkům, kteří udávají směr i ostatním, systematicky jsme první českou firmou, která se připojuje k nejrůznějším globálním standardům a iniciativám. V ESG se ale posouváme tak rychle dopředu, že se směle můžeme porovnávat i s těmi největšími evropskými energetikami,“ uvedla Kateřina Bohuslavová.