I v tomto čísle týdeníku Hrot najdete zapamatováníhodné věty, kterými se budete moci ve společnosti blýsknout, jistěže s přihlédnutím k tomu, kde se právě nalézáte. Co třeba tento krásný citát od lorda Birkenheada, který ve 20. letech minulého století vyjednával o ukončení hornické stávky v Anglii: „Odborové předáky bych považoval za nejhloupější lidi v zemi, kdybych neměl příležitost potkat se s majiteli dolů.“ Dostali jsme se k němu díky eseji o britském průmyslu, tedy o tom, co z něj zůstalo 200 let poté, co dal světu jedinou revoluci, která dokázala doopravdy pohnout s produktivitou - tou průmyslovou. Jasně že není vhodné rozpitvávat tuto problematiku na ambasádě Jejího Veličenstva.

„Není to zelí, co je zde cítit,“ to je také pěkná větička, za kterou by při nevhodném použití mohl člověk dostat nabančíno, a přitom popisuje pouze čichové vjemy našeho redaktora, který zavítal do jedné z největších českých pěstíren konopí, toho na CBD, a promluvil s jejím spoluvlastníkem, který první peníze prodělal také v pěstírně konopí, ale toho ilegálního. Zajímavý týpek z podnikatelského dorostu, žádné uhlí pod zemí a THC v hlavě.

Přinášíme i opravdu zajímavý text o tom, co by tak masová elektromobilita, kdyby se u nás chytla a jezdil tady milion aut na baterky, mohla znamenat pro české přenosové sítě a výrobní kapacity. Navzdory tradovaným fake názorům by to obojí bylo překvapivě snadno zvládnutelné. Opravdu draho vyjdou jen nabíječky.

Jestli jste si mysleli, že poskytovat za úplatu vysokoškolské vzdělání zahraničním studentům by měl být zajímavý byznys a jako takovému by mu měly naše úřady vycházet vstříc, tak se mýlíte. Skládat ekvivalent maturity před českou komisí, z chemie a v khmerštině, to musí být pro zkoušející i zkoušené zážitek.

„Schleich di, du Orschloch,“ to je výzva k urychlenému vyklizení prostoru udílená osobě nevalného intelektu v místním dialektu němčiny a křičeli ji Vídeňané na vraždícího mladíka. Smutná, ale moc pěkně napsaná reportáž.

Vídeňská němčina s tím svým Orschlochem nemá vůbec daleko k hovorové angličtině a Donald Trump momentálně dře na tom, aby jej buď již za pár měsíců, nebo za čtyři roky a pár měsíců někdo do stejného otvoru poslal cestou z Bílého domu. Na závěr jeden citát od Ronalda Reagana, na nějž je vzpomínáno s láskou. Vedeme s ním fiktivní rozhovor v mnou oblíbené rubrice Tardis: „Vždycky jsem si myslel, že politika je druhé nejstarší řemeslo, ale zjistil jsem, že se nápadně podobá tomu úplně nejstaršímu. Ale není to špatná profese.“ Jo, to bejvávaly časy a jaký to byl velký americký prezident.