Opatření, za které příznivci obnovitelné energetiky léta bojovali, vstupuje do praxe. Ministerstvo průmyslu vypsalo aukci, ve které mohou investoři do zelených zdrojů soutěžit o provozní podporu na vyrobenou elektřinu. 

Celkově chce stát podpořit výstavbu bezemisních zdrojů o souhrnném výkonu 42 megawattů. Největší podíl z toho připadá na větrnou energetiku, z celkového draženého výkonu se třicet megawattů týká větrníků. Na nové nebo modernizované malé vodní elektrárny zbude celkem sedm megawattů a pět megawattů připadne na modernizované bioplynové stanice. Solární energetiku navzdory kritice zatím stát do aukcí zahrnout neplánuje. 

Je však třeba dodat, že ambice státu v tomto směru nejsou nijak vysoké. Většina podpory má směřovat na kombinovanou výrobu elektřiny a tepla. U větrných elektráren však stát v průběhu tří let chce podpořit celkem jen 180 megawattů výkonu, u vodních zdrojů pouze patnáct megawattů. Ani v následujících letech se tak nejspíš rozvoj zelených zdrojů s aukční podporou nijak nerozběhne. 

Otázka také je, zda Česko s opatřením, které okolní země jako Německo či Polsko zavedly už před několika lety, nepřichází pozdě. Pro žadatele o podporu na elektřinu z větru je maximální referenční cena nastavená na 2376 korun za megawatthodinu, u bioplynu na 3343 korun a u malých vodních elektráren na 3701 korun za megawatthodinu.

Podpora funguje na principu contract for difference, což znamená, že v případě nižší tržní než vysoutěžené ceny stát výrobci rozdíl dorovná. To však funguje i obráceně a v případě vyšší tržní ceny výrobce rozdíl vrací. Cena elektřiny na burzách se ale aktuálně nalézá kolem 480 eur za megawatthodinu, tedy vysoko nad tím, co nabízí stát. 

Cena může samozřejmě zase spadnout, prognózy se však shodují, že to už nebude k někdejším čtyřiceti eurům. V době, kdy se cena nacházela na této úrovni a aukce mohly zajistit investorům férovou podporu v akceptovatelné výši, a tedy i rozvoj zelených zdrojů, se však politici i úředníci aukcím úpěnlivě bránili.