Dánská energetická firma, která vše vsadila na vítr, zažívá finanční problémy
Shutterstock.com
Obnovitelné zdroje
Větrná energie v nesnázích. Největší firma v sektoru stále bojuje o přežití
Dánská firma Ørsted byla dávána za příklad budoucnosti energetického sektoru. Sázka pouze na vítr se ale ukazuje jako problematická a akcie společnosti prudce klesly.
redaktor
Dánská společnost Ørsted se musí vyrovnat se změnou na trhu s obnovitelnými energiemi. Ještě před pár lety se zdálo být podnikání v sektoru větrné energie byznysem budoucnosti. V posledních letech se ale ukazuje, že odklon energetiky od fosilních zdrojů nebude ani zdaleka tak snadný. Firma Ørsted se v posledních letech snaží obnovit svou pošramocenou pověst.
Hodnota cenných papírů přitom od roku 2021 klesla o 70 procent. Svůj podíl na tom mají i chybná rozhodnutí managementu, napsal britský ekonomický list Financial Times.
Vývoj akcií společnosti Ørsted za posledních pět let (v dánských korunách)
TradingEconomics
Větrný sektor po pandemii covidu zasáhl rychlý růst nákladů a firma musela zrušit několik projektů výstavby větrných parků na moři, protože se ukázaly jako nekonkurenceschopné. Musela rovněž revidovat své plány na produkci zeleného vodíku. Přitom ve světě bylo loni globálně připojeno 565 gigawattů celkového instalovaného výkonu obnovitelných zdrojů, což znamená nejvíce za poslední dvě dekády. Za nárůstem ale stojí především čínský trh, který je silně dotován a regulován.
Nicméně i v sektoru pobřežních větrných elektráren náklady klesají až na 81 dolarů za vyrobenou megawatthodinu elektřiny, v roce 2018 to bylo 137 dolarů, uvedla poradenská firma BloombergNEF.
Ceny jsou tak podobné jako v případě tepelných elektráren. Uhelné mají náklady 72 dolarů za megawatthodinu, plynové 83 dolarů. „Expanze obnovitelných zdrojů byla dříve založena na klimatických cílech, nyní na trhu panuje velmi silná ekonomická logika,“ zdůraznil Martin Neubert, který před časem zastával funkci zástupce generálního ředitele společnosti Ørsted.
Přesto akcie firmy v posledních týdnech klesají v reakci na zvolení Donalda Trumpa příštím prezidentem v Americe. Investoři totiž očekávají, že nový šéf Bílého domu zastaví velkorysou podporu zelených zdrojů z federálních peněz. Radovat se mohou naopak manažeři firem, které sázejí na těžbu ropy a zemního plynu. Trump už slíbil, že první den v úřadu zruší nové projekty výstavby větrných parků na moři.
Dánské firmě se ještě v roce 2019 dařilo, když otevřela offshore větrnou farmu Hornsea 1 u anglického pobřeží hrabství Yorkshire. V té době neexistovala velká konkurence a výkupní ceny elektřiny byly vysoké, zavzpomínal na dobré časy bývalý šéf Ørstedu Anders Eldrup. Dobré ekonomické vyhlídky celého sektoru obnovitelných zdrojů změnila pandemie covidu-19 a následně i válka na Ukrajině.
Kvůli rostoucí inflaci a vysokým cenám energií se začaly zvyšovat také úrokové sazby. Vysoce zadlužené energetické firmy, jež spoléhaly na vítr nebo slunce, v mnoha případech čelily platební neschopnosti. Také společnost Ørsted se dostala do finančních problémů.
Ve Spojených státech musela v roce 2023 vycouvat z projektů větrných parků u pobřeží New Jersey a odepsat čtyři miliardy dolarů. Firma byla nucena škrtat v nákladech a propouštět. Stáhla se také z projektů v Norsku, Španělsku a Portugalsku.
„Byl to annus horribilis,“ vzpomíná Tancrède Fulop, hlavní akciový analytik společnosti Morningstar. Právě vysoká závislost sektoru větrné energie na úvěrech znamená, že dánský gigant nemá ani zdaleka vyhráno. Je pětkrát až desetkrát citlivější na růst úrokových sazeb než sektor fosilních zdrojů. Eldrup ale trvá na tom, že přechod na obnovitelné zdroje byl správný. Je mnohem levnější svět zachránit, než ho zničit, tvrdí.
