Komentář: Plány podpory evropských výrobců, které fakt nikoho nepřesvědčí
EU by ráda znovu nastartovala uvadající výrobu zelených technologií v Evropě. I v dotačních aukcích má být přihlíženo k evropskému původu použitých technologií.
hlavní komentátor
Novým heslem EU je konkurenceschopnost. Proto Rada unie před pár dny schválila pravidla, která mají pomoci znovu nastartovat skomírající produkci zelených technologií v Evropě. A je to velká taškařice. Jmenuje se to Net-Zero Industry Act a legislativním kolečkem procházel přes rok. Evropská komise ho navrhla loni v březnu.
Jeho cílem je, aby provozuschopné produkční kapacity v roce 2030 byly schopny vyrábět fotovoltaické panely o celkovém výkonu 30 GW ročně, větrné elektrárny 36 GW a v případě baterií 550 GWh ročně. Přichází jednak pozdě a jednak vede do slepé uličky.
Ve stejném týdnu totiž ohlásila německá společnost Solarwatt, která patří k těm přežívajícím hráčům na evropském trhu, že plánuje přesunout svou výrobu baterií z Německa do Asie. Už v dubnu pak ohlásila, že v Evropě končí s výrobou solárních panelů. Linku v Drážďanech přitom firma otevřela teprve v roce 2020.
K podobnému kroku se podle německého tisku chystá v případě svého německého provozu i švýcarská společnost Meyer Burger. Ta se však stěhuje do USA a její výkonný ředitel Detlef Neuhaus konstatoval, že z ekonomických důvodů není možné po letošním roce pokračovat v provozu.
Tím ekonomickým důvodem u obou firem jsou především násobné ceny energií ve srovnání se zaoceánskými producenty. A také letitá práce Číňanů v záležitostech těžby a zpracování krystalického křemíku, kde vzhledem k určité environmentální velkorysosti dosáhli v minulých letech světové dominance. A rekordní poptávku po fotovoltaikách v Evropě v posledních letech tak z devadesáti procent uspokojuje dovoz z Číny.
A jak to řeší náš nový Net-Zero Industry Act, který by rád třeba produkoval pro změnu devadesát procent spotřeby baterií na starém kontinentu? Především zjednodušením administrativy a regulací při povolování výroby. A pak taky historicky odzkoušenou marnou cestou diskriminace dovážených výrobků.
Třeba by mohla být uplatňována určitá necenová kritéria, kam má patřit například udržitelnost výroby v zemi původu či dokonce kyberbezpečnost. Aby vám třeba soláry na střeše v létě nevypínala čínská rozvědka na dálku.
Aby to mělo větší vážnost, má být i v dotačních aukcích přihlíženo k evropskému původu použitých technologií. Takže na německou baterku bude zřejmě větší dotace než na čínskou. Bingo.
Jak se to bude slučovat s pravidly mezinárodního obchodu, je jistě legitimní otázkou, kterou se ale nemusíme příliš zdržovat. Někdo tady vymyslel postup, kdy zde budeme podporovat přežívající domácí výrobce vyššími dotacemi na instalaci a provoz jejich zařízení. Tím fakticky zdražíme jejich produkci a těm pár zoufalým Mohykánům, kteří ještě nezhasli a nezamkli fabriku, tu energii ještě zdražíme.
Přes nutné nasávání zdrojů na potřebné dotace, přes poplatky za distribuci a stabilitu sítě, povolenky, či je očešeme na daních, protože nějak se to přece zaplatit musí. Efekt je přesně popsán v názvu nové směrnice – Net-Zero.