Americký prezident Donald Trump používá cla jako nátlakovou metodu
koláž Hrot, Shuttestock.com
Trumpova cla na EU nejvíce poškodí Česko. Připraví zemi až o 200 miliard ročně a mohou ji přivést k recesi
Americký prezident Donald Trump předevčírem zopakoval svoji hrozbu zavedení cel na dovoz z EU. Evropská unie podle něj vznikla proto, aby Spojené státy odírala, což nechce dále tolerovat. Pokud by u takto nezvykle ostré rétoriky setrval, těžko by se dalo sázet na to, že na dovoz z EU zavede cla jen mírná a selektivní. Spíše je nutno počítat se cly plošnými.
HLAVNÍ EKONOM TRINITY BANK, ČLEN NÁRODNÍ EKONOMICKÉ RADY VLÁDY
To, že je schopen plošná cla zavádět bez ohlášení, prokázal Trump ve čtvrtek, kdy nečekaně oznámil dodatečné desetiprocentní clo na veškerý dovoz z Číny. Ten tak bude v USA podléhat celkové celní sazbě už 33 procent.
Analytici Oxford Economics, renomované poradenské společnosti vzniklé při Oxfordské univerzitě, ve své únorové studii konstatují, že Trumpovo oznámení desetiprocentních cel na dovoz z Číny a cel ve výši 25 procent na dovoz z Kanady a Mexika významně zvyšuje riziko zavedení plošných cel také na import z EU.
Studie byla přitom publikována ještě před zavedením zmíněné druhé Trumpovy sady plošného cla na Čínu, té včerejší, desetiprocentní. Po jejím zavedení, tedy dle logiky Oxford Economics, riziko zavedení plošných cel na dovoz z EU spíše ještě dále stoupá.
Česká republika podle kalkulace Oxford Economics představuje ekonomiku, kterou mohou Trumpova cla na dovoz z EU poškodit z unijních zemí vůbec nejvíce. Oxford Economics pracuje se scénářem desetiprocentního plošného cla na dovoz zboží z EU, jež by Trump oznámil v nadcházejících týdnech či měsících, takže by do praxe vstoupilo v průběhu druhého čtvrtletí letošního roku.
Scénář již přitom zahrnuje dopad dříve oznámeného cla ve výši 25 procent na dovoz hliníku a oceli. Počítá také s tím, že by EU zavedla odvetná, ovšem cílená cla na dovoz z USA. Novému clu EU by nepodléhal například dovoz energií, zejména zkapalněného zemního plynu, z USA, což je objemově vůbec největší dovozní položka EU ve vztahu k USA.
V posledním čtvrtletí roku 2027 by Česko v takovém scénáři ztrácelo kvůli clům takřka jeden procentní bod svého ekonomického růstu. To je vůbec největší ztráta ze všech zemí EU, jež Oxford Economics podrobuje analýze. Česko je zvláště zranitelné kvůli své značné otevřenosti zahraničnímu obchodu.
Podle prognózy Mezinárodního měnového fondu, která byla publikována loni v říjnu, tedy ještě před Trumpovým zvolením, by mělo Česko růst v roce 2026 reálně o 2,3 procenta a v roce 2027 o 2,1 procenta.
Nominální hrubý domácí produkt by měl činit v roce 2026 celkem 8,63 bilionu korun a v roce 2027 pak 8,99 bilionu korun. Při předpokladu o zhruba jeden procentní bod nižšího reálného růstu v celém roce 2027 to za jinak stejných podmínek znamená, že Česko v tom roce přijde o 80 až 85 miliard korun.
Česko by se tedy i přes uvedení cel mělo vyhnout recesi, podobně jako celá eurozóna, jak odhaduje Oxford Economics. Samozřejmě, pokud by Trump zavedl 25procentní plošné clo, jak jeho nedávné výroky na dané téma někteří interpretují, Česko může se zabřednutím do recese roku 2027 koketovat. Ztráta české ekonomiky by se pak nejspíše pohybovala v pásmu od 150 do 200 miliard korun ročně.
