Obloha nad Prahou byla ten den plná tmavých mraků, avšak slunce v kouzelném kontrastu místy přece jen připomnělo, že už se blíží závěr května. Zvláštní kombinace temnoty a jasného světla se prolínala i hovorem tří mužů, kteří se sešli na střeše obchodního a kancelářského centra Quadrio v srdci Prahy.

Na pozvání týdeníku Hrot si o uplynulém extrémně náročném roce a půl a také o budoucnosti přišli popovídat zástupci byznysů, které jsou s životem obchodních center bytostně spjaté. Situace každého z nich se přitom zásadně liší, mnohdy stojí dokonce na různých stranách pomyslné barikády. Některé z nich vládní opatření omezila více, některé méně. Společně teď sledují ruch v obchodech po mnohaměsíčním půstu.

„Všem nám pomohl v uplynulých dnech ten nejlepší marketing – špatné počasí,“ nadhodí při pohledu na zatažené nebe Petr Brabec, ředitel správy nemovitostí skupiny CPI Property Group realitního magnáta Radovana Vítka, největšího vlastníka retailových ploch v Česku.

Brabec je tu tak zároveň hostitelem, neboť obchodní centrum na Národní třídě patří do majetku skupiny CPI, stejně jako vysočanský obchoďák Fénix a dalších více než sto obchodních center, retailových parků a hypermarketů v českých regionech. Také Jan Hummel, většinový majitel a šéf sítě bister Fruitisimo, má na toto obchodní centrum přímou vazbu. Vždyť jeden ze sítě jeho ovocných barů je to první, co návštěvníci spatří při vstupu do obchodní pasáže Quadria.

Třetí muž do party má svůj nejbližší „stánek“ přece jen o kousek dál. Nejbližší pražské multikino CineStar se nachází na druhé straně Vltavy na Smíchově, avšak Miroslav Romančuk si s Petrem Brabcem i tak má rozhodně co vyprávět. Vždyť ze 13 multikin sítě CineStar po celém Česku se šest nachází v nemovitostech CPI.

Všichni tři muži se znají roky, umějí se pohádat, stejně jako se navzájem pochválit a mají spolu bohaté obchodní vztahy.

Současná situace se každého z nich týká jinak. Ovocné bary jely ve formě výdejních okének v obchodních centrech od začátku roku, typický lockdown tedy neměly, ale i ony trpěly sníženou mobilitou lidí. Ostatní obchody v centrech jedou naostro zhruba dva týdny, od 10. května, a kina na svůj den D stále ještě čekají.

Některá centra lámou rekordy

První dojmy všech tří jsou zatím velmi pozitivní. „V našich regionálních centrech vidíme masivní nákupní aktivitu. Lidé po čtyřech zavřených měsících realizují odloženou spotřebu. V návštěvnosti jsme 50 až 70 procent nad stejným obdobím roku 2019, který byl přitom svého času rekordní. Rok 2020 nepočítám,“ vyjmenovává Brabec.

První dojmy všech tří jsou zatím velmi pozitivní. „V našich regionálních centrech vidíme masivní nákupní aktivitu. Lidé po čtyřech zavřených měsících realizují odloženou spotřebu. V návštěvnosti jsme 50 až 70 procent nad stejným obdobím roku 2019, který byl přitom svého času rekordní. Rok 2020 nepočítám,“ vyjmenovává Brabec.

„Quadrio dostalo největší zásah z celého našeho retailového portfolia. Z běžné návštěvnosti, která se pohybuje kolem 40 tisíc lidí denně, jsme spadli až o 70 procent níže. Během posledních dvou týdnů sice vidíme oživení, na datech z roku 2019 zde ale rozhodně nejsme,“ dodává hlavní správce obchodních a kancelářských center Radovana Vítka.

Tahouny podle něj byli zejména zákazníci obchodů s textilem, sportovními potřebami a obuví, hlavně té levnější kategorie. Ostatně také obchodníci jim šli často naproti slevovými akcemi. Lidé zaplavili především obchody značek jako New Yorker, Pepco, Sportisimo či H&M.

Také Hummel vidí, že v posledních týdnech tržby opět rostou. Jen v Česku Fruitisimo přímo či nepřímo provozuje přes 60 ovocných barů, během letošních covidových měsíců mu tržby klesly ke 30 procentům běžného stavu z roku 2019. Fakt, že Hummel nemusel své provozovny úplně zavírat, tak nebyl zrovna vítězstvím.

„Bylo to většinou prodělečné, ale bylo pro nás důležité, aby nás zákazníci v obchodech nadále našli. Abychom s nimi udrželi kontakt. Stejně tak s našimi zaměstnanci. Hodně jsme byznys přestavěli směrem k onlinu, ale zatím je objem tržeb příliš malý. Zcela nahradit kamenný retail to nemohlo. Důležité také bylo udržet alespoň nějaké minimální cash flow, hlavně z pohledu vztahů s dodavateli. Stejně tak pro naše mentální zdraví,“ vypráví Hummel.

Pocity Miroslava Romančuka, provozního šéfa CineStaru, jsou přece jen smíšenější. Zatímco ostatní už hovoří o úlevě, on je stále v napětí.

Tomáš Novák týdeník HROT

„Pánům to přeju. Poslouchá se to dobře. Ostatně i naše návštěvnost se částečně odvíjí od návštěvnosti centra. Takže když vidíme, že lidé chodí a nakupují, je to dobrá zpráva i pro nás. Bohužel my stále nevíme, kdy a za jakých podmínek budeme moci otevřít,“ dodává s trochu hořkým úsměvem Romančuk.

Kina jsou zavřená osmý měsíc v kuse, z posledních čtrnácti měsíců měla zavřeno hned deset. Nebýt kapitálových možností firmy a jejího majitele Pavla Vodičky v kombinaci se státními dotačními programy, firma by takový výpadek byznysu zcela jistě nepřežila.

Nyní se hovoří o tom, že multikina by se mohla divákům otevřít 14. června. Alespoň s tímto datem počítá návrh ministra kultury Lubomíra Zaorálka. Malá kina v nějaké zkušebním provozu otevřou již tento týden.

Ten hlavní boj se ale odehrává o to, v jakém režimu multiplexy pojedou. Romančuk dobře ví, že bez občerstvení to pro diváky nebude dostatečně atraktivní. Ostatně to se firmě ukázalo již loni. Také představa, že by provozovatel kina měl kontrolovat testy nebo diváky sám testovat, by byla likvidační a mnoho kin by raději vůbec neotevřelo.

„Když lidi omezíte, raději nepůjdou. V kině jde o zážitek, ne o něco, co lidé musí uspokojit za každou cenu. Takže stále čekáme, jak tyto debaty dopadnou. Každopádně provozně směřujeme právě k datu 14. června. Při naší velikosti nejsme schopni reagovat z týdne na týden,“ vysvětluje zástupce filmové zábavy.

Retailové války se nekonají

I přes tykání, přátelský tón a úsměvy je patrné, že i obchodní vztahy na maloobchodním trhu prošly kvůli covidu tvrdou zkouškou. A to i mezi skupinou CPI a jejími nájemci.

Ostatně už loni na jaře se některé retailové značky ostře vymezily vůči obchodním centrům. Například polský LLP, významný evropský hráč se značkami Reserved, Mohito či Cropp, tlačil na radikální změnu nájemních vztahů a okamžité ukončení aktuálních nájemních smluv. Podle Brabce ale byly tyto tendence nakonec spíše ojedinělé a do Česka se příliš nepřelily.

„Poláci jsou ostří vždycky. Je to takový jejich styl. Nutno říci, že k žádné apokalypse nedošlo. Oběti covidu mezi retailery v obchodních centrech byste napočítali možná na jedné ruce. Od vypuknutí krize jsme začali jako jedni z prvních s nájemci jednat. Zvedali jsme telefony, odpovídali na maily. Chtěli jsme jim pomoct. Jsme na jedné lodi a jejich přežití je v našem zájmu. Myslím, že v tomto jsme udávali trend celému trhu,“ tvrdí Brabec.

Podle něj CPI jako první velký vlastník nemovitostí na trhu plošně poskytla slevy z nájmu ve výši 30 procent, aby nájemci dosáhli na státní podporu.

A o dalších slevách a splátkových kalendářích jednala se svými nájemci individuálně. Celkově skupina CPI za poslední rok poskytla slevy na nájmech přes 425 milionů korun.

„Možná to zní jako klišé, ale pro nás je to o dlouhodobých partnerstvích. Pan Vítek není spekulant, ale dlouhodobý investor. Buduje realitní skupinu pro generace své rodiny a podle toho se chová,“ říká Brabec na adresu realitního magnáta, který v jiných případech na trhu platí za investičního žraloka.

„Naší výhodou je právě fakt, že jde o firmu Radovana Vítka. Nejsme pod tlakem bank a drobných akcionářů jako jiní hráči na trhu. Financujeme se jinak, zejména skrze dluhopisy,“ vysvětluje.

Tomáš Novák týdeník HROT

K medializovaným sporům CPI s obchodní skupinou C2H Michala Mičky, které patřily třeba značky oblečení Kara a Pietro Filipi, se už Brabec vyjadřovat nechce. Vítkova skupina tehdy ostře vystoupila proti Mičkovi, který neplatil nájemné, nekomunikoval a zboží z obchodů přesouval jinam. C2H skončila nedávno v insolvenci, stejně jako sám Mička.

„V tomto případě už bylo řečeno asi vše. Nechci to už dále rozvádět. Dnes už je snad všem jasné, že hlavním problémem skupiny C2H rozhodně nebyl covid. Ten jen umocnil dřívější problémy. Jak říkám, ryzích obětí covidu v obchodních centrech opravdu mnoho není,“ uzavírá tuto kapitolu Brabec.

„Zatím,“ ozve se ovšem v tu chvíli Jan Hummel. „Já bych situaci nájemců nezlehčoval. Sám jsem musel firmu výrazně zadlužit, abychom to období zvládli. Valíme před sebou vůči pronajímatelům značné závazky. Udělali jsme spoustu důležitých rozhodnutí a teprve čas ukáže, jestli byla správná. Nemyslím, že situace je vyřešená, a vím o řadě obchodníků, kteří jsou na hraně přežití. Teď bude důležité, jak vydrží nákupní apetit lidí,“ vysvětluje Jan Hummel, ale zároveň dodává, že s CPI má jen ty nejlepší zkušenosti.

„Nechci tady Petrovi mazat med kolem pusy a nějak mu podkuřovat, ale opravdu musím říci, že jednání s CPI patřila k těm nejkonstruktivnějším. Cítíme od nich podporu, bylo vidět, že jim jde o to, aby výsledné dohody byly win-win,“ dodává Hummel. A Romančuk se k ódě na CPI připojí: „Jak jsem řekl, máme polovinu kin v jejich nemovitostech. Jde o tržní jedničku, které mívají tendence jednat z pozice síly. Měli jsme z toho až obavy, jak moc jsme vlastně na nich závislí. Ale skupina CPI nás podržela,“ říká Romančuk.

„Tak titulek článku už máme…,“ směje se Brabec. „Ale vážně. Samozřejmě že těch dluhů, které za poslední rok a něco evidujeme za nájemci, je mnoho. A rozhodně nejsme v pozici, že bychom nad nimi mohli mávnout rukou. Ale zároveň chápeme, že bez tržby prostě nejsou peníze. V tom spočívá logika našich dohod. Začne se zase prodávat, začnete platit. Ostatně úroveň dluhů se během posledních dvou týdnů po otevření začala znatelně snižovat,“ říká Brabec.

Zmatený stát

Společnou řeč všichni tři byznysmeni najdou také při hodnocení vládních opatření a systému kompenzací. Jen chvály je tu o poznání méně.

„Chyběla jakákoli koncepce a plánování. To neberu optikou začátku loňského roku, kdy nikdo nevěděl, co bude. Tam se dá hodně věcí omluvit. Ale v létě jsme měli mnoho času se na věci připravit. Místo toho na nás stát chrlil složitá, těžko srozumitelná a někdy i zcela nelogická nařízení, která jen u nás zaměstnala týmy právníků. Ale co dělali malí obchodníci, kteří takové zázemí nemají?“ ptá se řečnicky Brabec.

Shodli se také na tom, že státní dotační programy jako Covid – Nájemné, Covid – Nepokryté náklady či Covid 2021 byly v principu dobré, ale extrémně složité. „Tyto programy mají řešit hlavně první a částečně druhý kvartál letošního roku, máme skoro červen, ale ty peníze ještě téměř nikdo neviděl,“ dodává Brabec.

Tomáš Novák týdeník HROT

„Státní programy a dotace určitě hodně pomohly. Objem slíbených peněz na evropské poměry nebyl špatný. Ale problém bylo plánování, komunikace a včasnost. Peníze chodí pozdě, stejně si nejdřív musíte někde půjčit. Navíc neexistoval a stále neexistuje žádný plán,“ souhlasí i majitel Fruitisima Hummel.

„Já bych byl ještě kritičtější k tomu chaosu. Někdy to vypadalo na úplný rozklad státu. Potřebovali jsme čerpat nějaké informace, abychom věděli, za jakých podmínek se co otevře. Nic. Naprostá arogance vůči potřebám podnikatelů. Koncepce nula,“ nebere si servítky ani Miroslav Romančuk.

Všichni se shodnou, že výraznou pomocí pro zachování zaměstnanosti je program Antivirus, i když měl být více selektivně zaměřený.

Zároveň věří, že se lidé do obchodů opět vrátí natrvalo a obchodníci, i ti „kamenní“, přežijí. V úplný přesun zákazníků do online světa nevěří, ačkoli souhlasí, že covid tyto trendy zesílil.

Jak v případě kina, tak ovocných barů a obchodních center jako celku se totiž jedná hlavně o druh zážitku. Nejde jen o nakupování, ale i o emoce, kontakt s lidmi a zábavu. A to podle zpovídaných manažerů nakonec převládne.

„Je pravda, že covid urychlil změny, které se startovaly už před lety. Obchodní centra se mění. Jen my jsme investovali v uplynulých třech letech čtyři miliardy do rekonstrukcí, které spočívaly v rozšiřování částí pro jídlo, nápoje a zábavu. Lidé se chtějí potkávat, chtějí se ukazovat v nových věcech, sdílet své zážitky. Je to vidět i teď, covid to nezměnil. Nevěřím, že lidé chtějí být pořád zavření ve svém obýváku, kde budou mít home office a kde budou i nakupovat,“ myslí si Brabec a muži po jeho boku, ačkoli každý z trochu jiné branže, jen přikyvují.

Miroslav Romančuk (52)

• Narodil se v Praze.

• Vystudoval Střední průmyslovou školu na Třebešíně.

• Pracoval v reklamě, například v někdejším významném hráči venkovní reklamy Český okruh.

• Ve společnosti CineStar pracuje 15 let, aktuálně v pozici výkonného ředitele.

• Je ženatý, má tři děti.

Petr Brabec (41)

• Narodil se v Klatovech.

• Vystudoval Policejní akademii ČR.

• Pracoval pro C&W, CBRE a ING Investment Management.

• Od září 2020 je ředitelem správy nemovitostí skupiny CPI v Česku a na Slovensku, kam patří obchodní i kancelářská centra.

• Je ženatý, má dvě děti.

Jan Hummel (40)

• Narodil se v Praze.

• Vystudoval Vysokou školu ekonomickou.

• Po návratu z USA založil společně se spolužákem v roce 2003 síť ovocných barů Fruitisimo.

• Dnes je největším majitelem firmy, kde drží 60 procent, a je zároveň výkonným šéfem.

• Je ženatý, má čtyři děti.

Článek vyšel v tištěném vydání týdeníku Hrot.