Konec německého mýtu? Volkswagenu láme vaz historicky zakořeněné toxické řízení

Automobilka Volkswagen čelí největší krizi ve své historii. Někdejší tahoun německé ekonomiky láme rekordy v zadlužení, už za týden má začít série zaměstnaneckých stávek, jež by mohla ochromit celé odvětví. Kde se stala chyba? Pro odpověď se musíme vrátit do minulosti.

Automobilka Volkswagen čelí největší krizi ve své historii. Někdejší tahoun německé ekonomiky láme rekordy v zadlužení, už za týden má začít série zaměstnaneckých stávek, jež by mohla ochromit celé odvětví. Kde se stala chyba? Pro odpověď se musíme vrátit do minulosti.

Celý článek
0

Závislosti na lithiu z Číny se jen tak nezbavíme, přesun řetězce na Západ není rentabilní

Vybudování dodavatelského řetězce pro produkci lithia v Severní Americe a Evropě v takovém rozsahu, aby bylo možné obejít Čínu, je v současné době z ekonomického hlediska nereálné. Alespoň to tvrdí společnost Albemarle, největší světový producent lithia.

Vybudování dodavatelského řetězce pro produkci lithia v Severní Americe a Evropě v takovém rozsahu, aby bylo možné obejít Čínu, je v současné době z ekonomického hlediska nereálné. Alespoň to tvrdí společnost Albemarle, největší světový producent lithia.

Celý článek
0

Esej: Hlavolam peněz ve 21. století

Cena, kterou za cosi zaplatíte, má sklon naznačovat hodnotu onoho čehosi, říkají ekonomové. Vztah mezi jedním a druhým se však komplikuje ve chvíli, kdy de facto neexistují ani peníze, jimiž byste platili, ani ono cosi, co byste za ně koupili. Existuje reálná obava, že jsme v rozřeďování významu pojmu hodnota zašli příliš daleko – a čeká nás ostrá, nepříjemná korekce.

Cena, kterou za cosi zaplatíte, má sklon naznačovat hodnotu onoho čehosi, říkají ekonomové. Vztah mezi jedním a druhým se však komplikuje ve chvíli, kdy de facto neexistují ani peníze, jimiž byste platili, ani ono cosi, co byste za ně koupili. Existuje reálná obava, že jsme v rozřeďování významu pojmu hodnota zašli příliš daleko – a čeká nás ostrá, nepříjemná korekce.

Celý článek
0

Zmrzlinová katastrofa. Covid a počasí ochromily tuzemskou výrobu

Produkce zmrzliny v Česku se loni propadla na méně než polovinu. Vedle čínské chřipky za to mohl i pozdní příchod jara.

Zmrzlinová katastrofa. Covid a počasí ochromily tuzemskou výrobu
ilustrační foto | Profimedia.cz

Předvolební kampaň uprostřed léta zachvátil boj o zmrzlinu. Ať už preferujete pirátský „nízkoemisní“ jahodový sorbet, nebo Babišovu „národoveckou“ vanilkovou a čokoládovou, pro tuzemský zmrzlinářský průmysl je náhlý zájem politiků o mražený produkt dobrá zpráva. Loňský rok byl totiž pro něj mimořádně tvrdý. Produkce zmrzliny se propadla o více než polovinu na nejnižší hodnotu od roku 2014.

Covidové uzavírky sice vedly k nižší produkci v celé Evropě a zmrzliny se loni v Evropské unii vyrobilo 2,9 miliardy litrů, tedy o devět procent méně než v roce předchozím, pro české zmrzlináře byl ovšem sešup ještě výrazně fatálnější. Domácí výroba se podle dat Eurostatu propadla ze 79,3 milionu litrů v roce 2019 na loňských 36,3 milionu. Výrazný pokles produkce zaznamenaly i další země jako Španělsko, Itálie či tradiční velký importér do Česka Polsko. Nikde jinde však nebyl pokles tak výrazný. A zmrzlinové velmoci jako Německo a Belgie dokonce výrobu navzdory pandemii navýšily.

Nutno však dodat, že čeští zmrzlináři padali z velmi vysokých čísel. Předloňský rok byl druhý nejteplejší v historii měření, ekonomické vyhlídky byly na vrcholu a pandemie v nedohlednu. I výroba zmrzliny byla proto absolutně rekordní. V nejlepších letech předtím zmrzlináři atakovali maximálně hranici 50 milionů litrů za rok.

Loni zmrzlinový průmysl ochromil na jedné straně covid a uzavírky, na druhé straně pozdní příchod jara. „V roce 2020 bylo mimořádně chladné jaro, které bylo naopak v roce 2019 mimořádně teplé. To může způsobit velké rozdíly ve vyrobených objemech,“ říká Lucie Bukovanská z Iniciativy zemědělských a potravinářských podniků. Do té mimo jiných patří mlékárenská skupina Interlacto, matka mlékárny Bohemilk, která vyrábí rozšířenou točenou Zmrzlinu z Opočna.

Podle zpráv z trhu část zmrzlinářů také nechávala své provozovny dlouho zavřené a vsadili raději na státní podporu, než aby čekali na zákazníky, kterých se v době přísného lockdownu kolem stánků se zmrzlinou tak jako tak objevovalo spíš pomálu.

S malou výrobou se propadl i export. Podle dat Českého statistického úřadu se hodnota vývozu zmrzliny poprvé po třech letech propadla pod jednu miliardu korun. Import naopak nevalná skomírající poptávka téměř neovlivnila a ten mírně vzrostl na 1,66 miliardy korun.

Jak se mimořádně nízká výroba projeví na podnikání dominantních producentů, není zatím známo. Své výsledky za loňský rok totiž ještě nezveřejnili. Před covidem se jim však dařilo dobře. Unilever se značkou Algida, a především tuzemskou jedničkou Míša předloni zaznamenal tržby ve výši téměř čtyř miliard. Zisk společnosti se však propadl ze 147 na 55 milionů korun. Firma Bidfood, která v závodě v Opavě vyrábí ročně 12 milionů litrů zmrzliny s logem Prima na obalu, dosáhla při tržbách přesahujících 11 miliard korun více než miliardového zisku.

Obě společnosti však mají velmi široký sortiment a zmrzlina tvoří jen jeho část. Unilever vedle širokého sortimentu potravin vyrábí i čisticí prostředky, Bidfood je zase dominantním dodavatelem jídla do gastronomie.