Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Kvůli klimatické krizi hrozí v následujících letech nedostatek kávy, čokolády, sóji i palmového oleje. To bude v konečném důsledku znamenat, že potraviny budou podražovat.
Ať už si o oteplování myslíme cokoli, jedno je jisté. Změny klimatu a výskyt extrémního počasí ve vzdálených zemích světa se přímo odrazí na tom, co budeme mít na stole. I když není úplnou novinkou, že se i mírná odchylka od dlouhodobé průměrné teploty na Zemi zásadně otiskne rovněž do rostlinné a živočišné říše, některé druhy plodin jsou v přímém ohrožení. Týká se to mimo jiné kávy a čokolády, komodit, které země EU musí ze sta procent dovážet.
Nová zpráva vědců publikovaná v časopise Nature Communications konstatuje, že v blízké budoucnosti může dojít k přerušení dodávek některých plodin do EU kvůli většímu suchu v jiných částech světa. Bude se to týkat kromě kávy a čokolády i cukrové třtiny, palmového oleje a sóji, jež jsou na klimatické změny nejvíce citlivé.
Novinkou je hlavně to, že riziko přerušení dodávek je vyšší, než se ještě před pár lety zdálo. Za posledních 25 let bylo ohroženo jen sedm procent zemědělských produktů, které se do EU dovážejí. V následujících 25 letech to má být až 37 procent plodin, i když dojde k výraznému snížení produkce skleníkových plynů.
Omezení pro producenty těchto plodin bude každopádně znamenat růst cen. A zasáhne celý potravinářský sektor. Sójové boby se využívají hlavně jako krmivo pro kuřata a vepře v Unii, palmový olej se přidává do poloviny balených potravin, jež jsou k dostání v supermarketech. Kromě toho je součástí dalších výrobků, jako je kosmetika a drogistické zboží.
„Studie dokazuje, jak jsme globálně propojeni prostřednictvím obchodu a jak mohou přírodní katastrofy způsobené klimatem mimo naše hranice přímo ovlivnit naše životy. Už to nemůžeme ignorovat,“ zdůraznil Ertug Ercin z Univerzity Vrije v Amsterodamu, jenž výzkum vedl. V zájmu Evropanů je, aby téma ochrany klimatu řešili na globální úrovni včetně finanční pomoci chudším zemím.
Práce přitom vzala v úvahu pouze jeden z projevů změny klimatu, a tím je sucho a nedostatek srážek. Záplavy a zvýšený počet škůdců mohou nedostatek plodin ještě více zhoršit. Na druhou stranu, výpadek v některých regionech mohou kompenzovat častější srážky jinde.
Evropané jsou náruživými pijáky kávy, spotřebuje se tu třetina globální produkce. Polovina kávy importované do EU připadá na Brazílii a Vietnam, které jsou na škále rizika kvůli suchu vysoko. Káva z Kolumbie a Keni je naopak stoupající teplotou ohrožena méně. Pro kávovník znamená vyšší riziko kácení lesů a výskyt plísní a hub.
V případě sóji se jedná rovněž o závažný problém. V EU se vypěstují jen tři procenta množství, které se tu „zkrmí“. Tři pětiny bobů, jež se dovážejí, naopak pocházejí ze zemí, kde je vysoká pravděpodobnost, že budou zasaženy suchem. Import kakaa je závislý na Pobřeží slonoviny, Ghaně, Indonésii a Malajsii. Právě asijské země mají být v následujících letech více ohroženy suchy. Do roku 2050 bude ohroženo 28 procent kakaových bobů dovážených do EU.
Produkce všudypřítomného palmového oleje rovněž nemá před sebou světlou budoucnost, vysoké riziko sucha se týká 61 procent dovážené plodiny. Platí to hlavně pro plantáže v Indonésii. Ani dodávky cukrové třtiny nejsou bezpečné, ohroženy jsou téměř tři čtvrtiny dodávek.
Data vycházejí ještě z období, kdy bylo Spojené království součástí Unie. Mike Rivington z Institutu Jamese Huttona ve Skotsku, jenž se zaměřuje na výzkum udržitelného využívání zemědělské půdy, výzkum ocenil, ale dodal, že produkce různých plodin bude i v následujících dekádách silně citlivá nejen na sucho, ale rovněž další faktory, například úbytek opylovačů v důsledku ztráty biodiverzity. Proto je třeba počítat s většími riziky. Dodavatelské řetězce by měly být více flexibilní, aby dokázaly vstřebat regionální změny klimatu a stále častější výskyt extrémního počasí.
Potravinová bezpečnost je podle ekonomky Elisabeth Robinsonové z Univerzity v Readingu komplexní téma, jež je stále více propojeno s „klimaticky nejistým světem“. Sucha vedla už v roce 2008 k výraznějšímu růstu cen potravin ve světě a tato hrozba se bude pravděpodobně opakovat.
