Zdravotnictví v propasti. „Už dochází čas. Chce to privátní pojištění a zavřít část nemocnic,“ říká respektovaný lékař

Dražší přístroje, sofistikovanější vyšetření a zvyšující se personální náklady. To vše povede k dalšímu tlaku na zdravotní systém, který už ale dnes mele z posledního. Podle respektovaného neurochirurga Davida Netuky je nutné, aby už politici konečně dospěli k zásadnímu řešení. „A to co nejdříve,“ zdůrazňuje lékař.

Dražší přístroje, sofistikovanější vyšetření a zvyšující se personální náklady. To vše povede k dalšímu tlaku na zdravotní systém, který už ale dnes mele z posledního. Podle respektovaného neurochirurga Davida Netuky je nutné, aby už politici konečně dospěli k zásadnímu řešení. „A to co nejdříve,“ zdůrazňuje lékař.

Celý článek
0

Hrotcast: Bude máslo za stovku? A proč doženeme Německo nejdřív za 50 let?

Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?

Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?

Celý článek
0

Že sociální sítě ovládá progresivní levice? Nesmysl, velká část influencerů je pravicová

Většina mladých lidí nečerpá informace z tradičních médií, nýbrž od influencerů na sociálních sítích. Značnou pozornost přitom získávají konzervativně zaměření influenceři. Vyplývá to z aktuálního výzkumu, podle nějž tak byla vyvrácena domněnka, že sociální sítě nadržují progresivistům.

Většina mladých lidí nečerpá informace z tradičních médií, nýbrž od influencerů na sociálních sítích. Značnou pozornost přitom získávají konzervativně zaměření influenceři. Vyplývá to z aktuálního výzkumu, podle nějž tak byla vyvrácena domněnka, že sociální sítě nadržují progresivistům.

Celý článek
0

Svíčkovou máme rádi, ale už ne tolik jako dřív

České spotřebitele zajímá rostlinná strava a nižší podíl plastů. Nejsou zdaleka tak konzervativní, jak se traduje, říká šéfka Unileveru v Česku Michaela Franeková

Svíčkovou máme rádi, ale už ne tolik jako dřív
Michaela Franeková | foto Tomáš Novák, týdeník Hrot

Málokdy mine den, aby se nám do ruky nedostal alespoň jeden z produktů globální společnosti Unilever. Vládce rychloobrátkového sortimentu nás zásobuje mnoha výrobky denní potřeby, od dezinfekce Savo po nanuky Míša. Málokdo tak má lepší přehled o tom, co spotřebitel konzumuje a co konzumovat chce. Sportovně založená milovnice zmrzliny a vegetariánka Michaela Franeková, která stojí v čele tuzemského zastoupení Unileveru, boří některé stereotypy o českém zákazníkovi. Sama o sobě je definicí směru, kterým se čeští spotřebitelé ubírají. 

Pandemie, rekordní inflace, rostoucí ceny energií, Green Deal. To vše ekonomiku aktuálně zásadně mění. Jak tyto jevy dopadají na sektor rychloobrátkového zboží, v němž působí Unilever, a který z nich se projevuje nejvýrazněji?

Řekla bych, že zásadní význam mají všechny tyto aspekty. Možná se mění intenzita jednotlivých oblastí kvůli pandemické krizi, ale věnujeme se všem. Zmínil jste Green Deal. Ten vnímám jako akceleraci tématu udržitelnosti, které je dlouhodobě součástí naší strategie, která je pro nás nevyhnutelná. Obávali jsme se, jak to současné problémy v čele s covidem-19 ovlivní, ale musím říct, že nás to spíš nakoplo. Covid přinesl mnohé výzvy v dodavatelských řetězcích a oblasti získávání surovin. Hlavně v roce 2020 bylo vše narušené. Nevyhnutelnost udržitelnosti se tím však jen akcelerovala, ať už klimatickými změnami, nebo covidem. 

Stěžejním tématem, kterým se Unilever profiluje, je snižování spotřeby plastů. Jejich spotřeba přitom právě kvůli pandemii masivně vzrostla. Jak je tedy možné, že se to Unileveru nedotklo? 

Nárůst množství plastu třeba ve farmaceutickém průmyslu nebo u běžných spotřebitelů v domácnostech v souvislosti s intenzivnější hygienou byl určitě enormní. Došlo k tomu i na straně řetězců, které ze dne na den musely začít balit čerstvé produkty. V našem podnikání však opravdu nemůžu říct, že by kvůli covidu došlo k růstu používání plastů. Veškerý sortiment už prodáváme balený a díky tomu, že jsme už předtím měli rozjeté programy na snižování spotřeby, se nám podařilo zvýšit podíl recyklovaného plastu a množství plastu v obalech snížit. Jsem přesvědčena, že plast je dobrý vynález a stejně jako v případě ohně jde spíš o to, jakým způsobem ho používáme, jak s ním pracujeme a jak ho recyklujeme. Platí přitom, že čím komplexnější je obal, tím menší je šance, že bude recyklovatelný. Jde tedy o to, používat materiál, který není příliš komplexní a dá se snadno rozložit v recyklačním systému. Snížili jsme absolutní použití plastu a začali více používat recyklovaný plast. Snažíme se vyhnout používání kombinovaných plastů a používat jednodušší materiály. Do roku 2025 chceme mít všechny obaly opakovaně použitelné, recyklovatelné nebo kompostovatelné. V tomto nás covid nezbrzdil, spíš naopak. 

Vydání

Celý článek je dostupný předplatitelům týdeníku Hrot

Máte účet?

Přihlásit