Nad borovicovým lesem nedaleko města Halden, které má asi 30 tisíc obyvatel, se tyčí nejvyšší budova v Norsku. Šedá továrna téměř bez oken je vysoká jako padesátipatrový mrakodrap a vyrábí největší elektrické kabely na světě. Jsou tak dlouhé, že existuje pouze jeden způsob, jak je udržet ve svislé poloze, aby se daly pokrýt izolací – visí uvnitř této věže a využívají gravitaci, píše agentura Bloomberg.

Každý kilometr kabelu váží více než 50 nákladních vozů Ford F-150. Jejich cena, včetně instalace, může být více než jeden milion eur (přes 25 milionů Kč). Svět ale tyto vysokonapěťové kabely potřebuje, protože přenášejí elektřinu pod mořskou hladinou na vzdálenosti stovek kilometrů.

Jsou nezbytné pro přechod od fosilních paliv k čistší energii a mohou přenášet elektřinu vyrobenou ze slunce v Africe až do severní Evropy a elektřinu z větru od Severního moře do Itálie a Španělska.

„Poptávka je exponenciální,“ řekl generální ředitel francouzské firmy Nexans Christopher Guérin, když v červnu přestřihával pásky u druhé velké věže. Ta více než zdvojnásobí kapacitu výroby společnosti v této lokalitě. Právě firmě Nexans patří závod u města Halden.

Přesto je stále kabelů nedostatek. Firmě Nexans a jejím konkurentům podle vyjádření jejich vedoucích pracovníků stouply za poslední roky objednávky desetinásobně. Výroba v závodě v Haldenu je vyprodaná nejméně do roku 2028.

Podniky mají nevyřízené objednávky na 12 let dopředu, uvedla loni banka HSBC Holdings. V souvislosti s prudkým růstem nákladů na měď ale skokově vzrostly i ceny elektrických vodičů a kabelů. Od roku 2004 do roku 2022 se zvýšily více než pětinásobně.

Růst cen a omezené dodávky ukazují, jak technologický pokrok, včetně obnovitelných zdrojů a elektromobilů, čelí omezením kvůli výrobním kapacitám starých průmyslových odvětví. Výrobcům kabelů se ale v tomto prostředí daří. Guérin se stal generálním ředitelem v roce 2018 a rozhodl se zaměřit Nexans na rychle rostoucí trh elektrifikace. Od té doby se zisk firmy před zdaněním, úroky a nepeněžními náklady zdvojnásobil na 665 milionů eur (16,7 miliardy korun).

Dividendu pak firma zvýšila více než sedminásobně. Akcionáři jsou nadšeni, protože za posledních pět let se investiční výkon firmy Nexans a jejích dvou největších konkurentů vyrovnal slavným jménům v odvětví špičkových technologií. Cena akcií Nexansu se více než ztrojnásobila, stejně jako u konkurenční italské firmy Prysmian. Cena akcií dánské firmy NKT pak vzrostla přibližně o 600 procent.

Elektrárenské společnosti ale šťastné nejsou, protože jim nezbývá nic jiného než platit za kabely nejvyšší ceny, pokud tedy vůbec mají možnost si je koupit. Francouzský provozovatel elektrické sítě Réseau de Transport d’Électricité a jeho irský partner zaplatili 750 milionů eur (18,9 miliardy korun) za tisíc kilometrů kabelů firmy Nexans, které mají vést z Francie do Irska, uvedl vedoucí nákupu firmy Gilles Etheimer.

V minulosti mohli při vyjednávání vznášet požadavky na dodavatele, ale nyní při vyjednávání podmínek obřího obchodu většinou jen tiše sedí. „Ceny se ohromně zvyšují a smlouvy se hůře upravují, protože oni mají opravdu hodně zakázek. My nevyjednáváme, to oni diktují podmínky,“ řekl Etheimer.

Shutterstock.com

Vlády dlouhodobě obviňují kabelové společnosti z monopolního chování a v posledních letech jim vyměřily mnoho pokut za nezákonné dohody o cenách nebo rozdělení trhu. Žaloby některých největších zákazníků těchto firem se stále projednávají. Kabelové společnosti však tvrdí, že působí v souladu se zákonem a uplatňují přísné postupy pro dodržování předpisů.

V každém případě pro nové konkurenty není snadné vstoupit na trh. Výroba vyžaduje velké počáteční investice na podporu složitého procesu, při kterém je jen minimum prostoru pro chyby. „Oční řasa uvnitř instalačního systému může způsobit poruchu,“ upozorňuje ředitel firmy NKT Claes Westerlind.

Po zavěšení vnitřních měděných vláken z horní části továrny Nexansu musejí stroje kabely obalit polyethylenem, olovem a dalšími ochrannými vrstvami. Ve skladě se stěnami natřenými na bílo se kabely testují za pomoci uměle vytvořených blesků, které mají ověřit, zda odolají extrémním podmínkám, jež mohou nastat pod mořem. A továrny nemohou stát jen tak někde. Musejí být u hlubokých mořských přístavů, aby se kabely mohly přenášet přímo na instalační plavidla.

Evropské země začaly s přenosem elektřiny na obrovské vzdálenosti pomocí podmořských kabelů v polovině minulého století. Nyní tomu napomáhají vládní snahy o podporu ekologičtější energie. Americký prezident Joe Biden ještě v rámci své volební kampaně v roce 2019 slíbil, že do roku 2035 odstraní emise uhlíku z elektrické sítě.

Krátce po nástupu do funkce oznámil plán na vytvoření řady větrných elektráren na moři, ze kterých budou elektřinu přivádět na pobřeží vysokonapěťové kabely. Podobné kroky podnikají i Británie a Evropská unie.

Bloomberg uvádí, že k dosažení čistých nulových emisí oxidu uhličitého do roku 2050 bude nutné, aby svět do poloviny příštího desetiletí ztrojnásobil proti loňsku výdaje za energetické sítě. Nedostatek podmořských kabelů by mohl přechod na novou energetiku zpozdit.

Energetické společnosti reagují na nedostatečné dodávky kabelů obrovskými nákupy s velkým předstihem. Nizozemský provozovatel sítě Tennet Holding investuje 160 miliard eur (čtyři biliony korun) do nových kapacit, včetně větrných elektráren u pobřeží Nizozemska a Německa. Bude potřebovat až deset tisíc kilometrů kabelů, což je téměř vzdálenost z New Yorku do Dubaje.

Za normálních okolností by kabely kupoval po částech. Vzhledem k současné situaci vypsal výběrové řízení na smlouvu o nákup kabelů, energetických transformátorů a specializovaných plavidel pro přepravu a instalaci. Je to závazek na deset let. Podobný přístup zvolila i britská energetická společnost National Grid, která plánuje koupit zhruba 14 tisíc kilometrů vysokonapěťových kabelů.

Mezitím už se objevují i náznaky rostoucí konkurence. Japonská firma Sumitomo Electric Industries buduje v přístavu v severním Skotsku nový závod za 350 milionů liber (10,3 miliardy Kč), který by měl zahájit provoz v roce 2026. Bude schopen vyrábět stovky kilometrů kabelů ročně. Jihokorejská firma LS Cable & System staví továrnu na podmořské kabely v USA a zvažuje další v Británii.

I při této rostoucí konkurenci však mají dodavatelé všechny karty v rukách, uvedl profesor ekonomie na Univerzitě Heinricha Heineho v Düsseldorfu Hans-Theo Norman, který zkoumal praktiky omezující hospodářskou soutěž v tomto odvětví. "Kartel už není potřeba," říká. "Ceny se budou zvyšovat a spotřebitelé to budou muset zaplatit," dodal.