Vytvoření nové firmy, jež se bude starat o údržbu a výstavbu německé dálniční sítě, která má 13 tisíc kilometrů, provázejí komplikace a negativní publicita. Firma Autobahn GmbH (dá se přeložit jako Dálnice, s. r. o.) by měla převzít odpovědnost za německé silnice od nového roku.
Ředitelem společnosti se stal Stephan Krenz. Za celým projektem stojí ministr dopravy Andreas Scheuer z CSU. Předobraz má v Rakousku, kde se o dálnice stará akciová společnost Asfinag, kterou ze sta procent ovládá rakouský stát. Kromě financí z rakouského rozpočtu provozuje i mýtný systém, z něhož pochází část příjmů.
Plánovaná změna by se měla stát lukrativním byznysem pro soukromé poradenské firmy, upozorňují kritici. Také Spolkový účetní dvůr, jenž kontroluje utrácení německého eráru, vyjádřil pochybnosti ohledně legálnosti celého záměru. Samotný ministr připustil, že se mu situace začíná vymykat kontrole. Zejména jde o smlouvy s konzultačními firmami.
Centrální mozek pro dálnice
Jako další problém „centrálního dálničního mozku“ se ukazuje faktické převedení deseti tisíc státních zaměstnanců do nové firmy, kde by již nemuseli požívat výhod státního úřednictva. K tomu by mělo dojít během následujících 18 měsíců. Někteří nyní pracují na spolkové, tedy federální úrovni, další jsou placeni jednotlivými německými zeměmi, kterých je šestnáct. Právě zjednodušení celého aparátu má pomoci zvýšit efektivitu plánování i nové výstavby dálniční sítě.
Už nyní si ale šéf státní superfirmy Krenz stěžuje na to, že má málo lidí, ale hodně úkolů. Krenz varoval, že se termín na přelomu roku, kdy mají přejít pravomoci na novou společnost, nedá stihnout. Reformu podle něj není možné uskutečnit ani kvůli tomu, že u německých politiků nepanuje shoda na tom, jak má v budoucnu správa dálnic v největší ekonomice EU vypadat.
Upozorňuje se i na to, že Rakušané potřebovali na obdobnou reformu správy dálnic deset let, a to mají podstatně menší síť autostrád. Němci to mají podle ministerstva stihnout do dvou let.
Aby bylo možné stihnout šibeniční termíny, je potřeba najmout další externí firmy a poradce. Ještě v roce 2017 se počítalo s náklady na jejich činnost ve výši 24 milionů eur, do roku 2021 by se ale měla tato položka zvýšit na 86 milionů eur, nebo dokonce na 130 milionů (3,5 miliardy korun). Krenz se brání tím, že jinak nelze včasné spuštění „relativně násilné reformy“ zvládnout.
Zfušovaná reforma
I proto se valí kritika na ministra Scheuera, podle níž je celý projekt špatně promyšlen a naplánován. Jde například i o to, že se jednotlivé německé státy musejí vzdát části svých pravomocí ohledně plánování nové dálniční infrastruktury, což by mohlo odporovat německé ústavě. Navíc hrozí, že se už rozplánované stavby budou muset schválit a vysoutěžit znovu. To by vedlo k tomu, že se státní prostředky nebudou moci vyplácet v původních termínech, varoval účetní dvůr.
Ředitel nové firmy ale namítá, že za současného stavu se v zemi proslavené dálnicemi už téměř žádné nové nestavějí. Jedním z důvodů je odpor mladší generace Němců k výstavbě další betonové infrastruktury v německé krajině. To vede rovněž k tomu, že mladí lidé o práci pro státní firmu nemají zájem.
Do začátku ledna chybí stále obsadit přes tisícovku míst. V delším časovém horizontu by pro Autobahn GmbH mělo pracovat 15 tisíc lidí. „Musíme ukázat, že nemáme mezi betonáři „zabetonovaný“ přístup,“ doufá personální šéf společnosti Gunther Adler.
Ministr Scheuer je v Německu kritizován i za formální chybu v novele zákona o silničním provozu, jež neumožňuje přísněji potrestat bezohledné řidiče, které silnice používají jako závodní dráhu. Politik byl také proti tomu, aby byla na dálnicích zavedena maximální rychlost, jako je tomu ve většině okolních zemí. Podle něj by bylo zavedení rychlostního limitu proti zdravému rozumu.
