Kolumbie loni přišla o lesy o rozloze 79 256 hektarů, což odpovídá rozloze amerického velkoměsta New York. Současně tento údaj představuje pokles oproti 123 517 hektarům, odlesněným o rok dříve, uvedla agentura AFP s odvoláním na údaje zveřejněné kolumbijskou vládou.

„Je to nejnižší údaj o odlesňování za 23 let,“ napsal na sociální síti prezident Gustavo Petro. V kolumbijské části Amazonie podle něj ubylo 44 274 hektarů lesa, čili meziročně se tu odlesňování podařilo snížit o 38 procent. „Musíme dosáhnout nuly, abychom zachovali plíce světa,“ dodal.

Na celostátní úrovni se odlesňování snížilo o 36 procent. Podle ministerstva životního prostředí k poklesu přispěl vládní program, který platí zemědělcům výměnou za ochranu přírody.

Odlesňování výrazně pokleslo v regionech na jihozápadě Kolumbie, které jsou domovem ozbrojených skupin, s nimiž vláda od konce loňského roku vede mírová jednání. Mezi odlesňováním a mírem je podle ministryně životního prostředí Susany Muhamadové „přímá souvislost“; mírové podmínky podle ní vedou k menšímu odlesňování.

Experti naznačují, že jedna z ozbrojených skupin, která se odštěpila od povstaleckého hnutí Farc, protože odmítá mírovou dohodu podepsanou v roce 2016, pohrozila zvýšeným odlesňováním, aby vyvinula tlak na vládu u jednacího stolu.

Samo ministerstvo za hlavní příčiny odlesňování v Kolumbii označilo intenzivní chov dobytka, nelegální stavby silnic, nezákonné pěstování plodin a nezákonnou těžbu nerostů a dřeva.

Země bude hostit v říjnu konferenci Cop-16 o biologické rozmanitosti. Na konferenci OSN o změně klimatu v roce 2021 se Kolumbie zavázala, že do roku 2030 sníží počet zničených hektarů lesa na nulu.

Zachování Amazonie je klíčové pro omezení dopadů klimatické změny, jelikož pralesy absorbují množství skleníkových plynů. V Kolumbii bylo mezi lety 2001 a 2021 vykáceno 3,1 milionu hektarů lesů, z toho 1,86 milionu byl amazonský prales.

Odlesňování v zemi nabralo na intenzitě v roce 2016, kdy levicová guerilla Farc podepsala mírovou dohodu s vládou a svojí demobilizací uvolnila velké oblasti pralesa, který se tak stal přístupný zemědělcům i kriminálním skupinám, které se přesunuly na místa dříve obsazená rebely.

V roce 2019 Kolumbie v dohodě s Norskem, Británií a Německem souhlasila se zastropováním odlesňování na 100 tisících hektarů ročně. Trojice evropských zemí výměnou za dosažené „politické milníky v boji proti odlesňování“ poskytuje Kolumbii finance na další environmentální projekty, uvedla norská klimatická organizace Nicfi.