Hypermarket vládne všem. Na tom se nic nemění. Většina Čechů nejčastěji nakupuje potraviny ve velkoformátových prodejnách, mezi které se vedle hypermarketů řadí i o něco menší supermarkety. Přesto je patrné, že jejich nadvláda už není tak stabilní, jako tomu bylo ještě před pár lety. Z popularity jim ukusují především dva draví hráči: internet a Lidl. Jestli vás jako zákazníky přetáhly k sobě, záleží do určité míry na tom, v jak velkém městě bydlíte.

Vyplývá to z tradičního průzkumu Nákupní zvyklosti poradenské společnosti KPMG, který má týdeník Hrot exkluzivně k dispozici. Autoři se v průběhu loňského listopadu ptali tisícovky respondentů, kde a také jaké potraviny nakupují. Celkem je zajímalo jedenáct potravinových kategorií, od dochucovadel až po ryby.

Pro všechny typy zboží chodí většina Čechů stále nejraději do supermarketu nebo hypermarketu. Ve srovnání s rokem 2014, kdy se KPMG ptala na tuto otázku naposledy, však obliba velkých prodejen výrazně poklesla. Před osmi lety tam nakupovalo mražené potraviny 85 procent lidí, nealkoholické nápoje 81 procent, mléko a mléčné výrobky 79 procent a ovoce a zeleninu 64 procent. Dnes tyto hodnoty oscilují mezi 53 (ovoce a zelenina) a 59 procenty (dochucovadla).

Výjimkou jsou maso a uzeniny, které Češi nakupovali rádi i historicky u malých specializovaných řezníků. Popularita malých masen ještě vzrostla, mírně si však v tomto sortimentu polepšily i hyper- a supermarkety. Ztratily totiž nejrůznější malé, nespecializované prodejny typu večerek a vesnických obchodů. Ty si výrazně pohoršily i v kategorii, která byla pro ně dříve klíčová, a sice v pečivu. Pro něj, ale i mnoho dalších druhů potravin totiž stále častěji a stále více zákazníků dochází do diskontních řetězců. Právě ty lze označit za vítěze posledních let. Před osmi lety uvádělo pět procent respondentů, že v diskontu nakupuje nejčastěji. Teď je to už rovná čtvrtina.

Lidl před každým barákem

Co za trendem stojí, naznačuje jiná otázka průzkumu. A sice, kterou prodejnu mají zákazníci dostupnou, respektive v případě online prodejců, zda rozvoz pokrývá oblast, kde bydlí. Zde je naprosto zřetelná dominance diskontního řetězce Lidl – 76 procent zákazníků má některou z prodejen v podstatě „před barákem“, dalších devatenáct procent v blízkém okolí bydliště. Když před dvěma lety startoval týdeník Hrot, nebyla v okolí žižkovské redakce žádná z prodejen německého řetězce. Nyní jsou v dochozí vzdálenosti rovnou dvě. Stejně tak autor tohoto textu musel ještě nedávno do nejbližšího Lidlu cestovat od svého bydliště jednu zastávku autobusem. Teď už chodí tři minuty pěšky.

Druhým nejdostupnějším řetězcem je další diskont Penny Market. Až pak následují hypermarkety a supermarkety Kaufland, Albert, Tesco, Billa a další. Ani větší markety přitom nerezignují na expanzi. Například Tesco, kde podle průzkumu má možnost nakupovat 86 procent dotázaných, loni otevřelo dvě nové prodejny v Jesenici a v Kutné Hoře. Aktuálně tak má řetězec v Česku 185 prodejen a podle provozního ředitele pro Česko Patrika Dojčinoviče další jednotky prodejen v průběhu roku přibudou.

Jan Brož

Dojčinovič však zároveň potvrzuje, že trendem je spíš zmenšování prodejní plochy, což souvisí s pandemií covidu-19. A také koncentrace na menší sídla. „Platí, že chceme být blíž k zákazníkovi také v menších městech. Vždycky záleží i na tom, jaké je tam konkurenční prostředí, jak velká populace v daném místě žije, a na volnosti a dostupnosti lokace,“ říká Dojčinovič. Velký význam podle něj mají i nejnovější trendy. „To pro nás znamená zachovat zákazníkům nákupní zážitek a komfort, co nejširší výběr kvalitního a cenově dostupného sortimentu, ale oproti minulosti častěji na menší prodejní ploše. Zákazníci už totiž netráví obecně tolik času v obchodě, což je i důsledkem koronavirové pandemie,“ dodává Dojčinovič.

Velká města zlákal online

Ani to, že se Tesco chce zaměřit na menší města, není v kontextu průzkumu KPMG překvapivé. Obliba hypermarketů a supermarketů je nejsilnější ve městech mezi dvaceti tisíci a sto tisíci obyvateli, tedy typově mezi městy od velikosti Blanska až po České Budějovice. V menších, ovšem i větších, sídlech je jejich popularita slabší. Pokud bychom si vzali za příklad třeba právě obyvatele Českých Budějovic (94,2 tisíce obyvatel dle ČSÚ), přes šedesát procent z nich nakupuje osm z jedenácti sledovaných potravinových kategorií ve velkých prodejnách. Pro obyvatele Olomouce (sto tisíc obyvatel) by to ovšem znamenalo, že stejný podíl dochází do hyper- a supermarketů už jen pro šest druhů zboží.

Jan Brož

Právě ve velkých městech se neprojevuje ani tak růst diskontů, jako spíš boom internetových prodejců Rohlík.cz, Košík.cz a případně iTesco.cz. To souvisí s pokrytím potravinových e-shopů. Zatímco v průměru shodně 41 ­procent respondentů odpovědělo, že Rohlík.cz a Košík.cz jsou pro ně dostupné, ve městech nad sto tisíc obyvatel to bylo 69 a 64 procent. Podle toho lidé na internetu i nakupují. Ve městech mezi dvaceti tisíci a sto tisíci obyvateli objednává jídlo online pravidelně 21 procent lidí, nad sto tisíc je to 33 procent.

Podíl internetových prodejců je v poměru k celému trhu sice stále relativně malý a v závislosti na typu potravin se pohybuje mezi dvěma (ryby) a čtyřmi procenty (nealko, alko, trvanlivé a mražené potraviny, maso, mléko a mléčné výrobky), je však třeba si uvědomit, že podíl potravinových e-shopů byl ještě nedávno prakticky nulový.

Vesnice jsou doménou COOP a Scuku

Menší obliba hyper- a supermarketů v menších obcích by naopak mohla spočívat v tom, že pro obyvatele jsou o něco méně dostupné a zároveň mají k dispozici jiné alternativy. Obecně lze sice říct, že s výjimkou Globusu a velkoobchodního řetězce Makro je dostupnost poměrně vysoká u všech dominantních řetězců pro všechny obyvatele, hlavně v menších sídlech je však patrné nadprůměrné pokrytí sítí jednot COOP, které s rostoucí velikostí města naopak klesá.

Podobný trend zaznamenali autoři studie poněkud překvapivě u farmářského online tržiště Scuk.cz. Mohlo by se přitom zdát, že farmářské a nezřídka dražší potraviny budou doménou velkých měst. To platí třeba pro farmářskou síť Sklizeno, prémiové potraviny Marks and Spencer, sýrové a italské speciality z firemních prodejen výrobce moravského „parmazánu“ La Formaggeria Grand Moravia nebo maloformátové prodejny pro rychlý nákup Žabka, které spadají pod Tesco. Pro tyto obchodníky platí úměra, že čím větší město, tím více zákazníků. „Velký potenciál z pohledu zajištění obslužnosti místních obyvatel vidíme zejména u developerských projektů s horizontem výstavby plus tři roky,“ nastiňuje generální manažer Žabky Radim Lunda.

Scuk ovšem nejvíc boduje v obcích mezi dvěma a pěti tisíci obyvateli, pak opět klesá.

„Je to dané skutečností, že Scuk.cz má po celém Česku přes 600 výdejních míst, z toho 42 procent jich je v obcích a městech do pěti tisíc obyvatel. Zároveň se v menších obcích či městech povědomí o Scuku snadno šíří samo o sobě. Většinou jde totiž o jedinečnou možnost, jak v dané lokalitě nakoupit potraviny online,“ vysvětluje šéf a spolumajitel Kamil Demuth.

Zaměření na menší sídla je i strategií Scuku a třeba Praha, kde mají zákazníci dost možností nakoupit farmářské potraviny jinde, je pro prodejce méně zajímavá. V další fázi se chce naopak zaměřit na sídla mezi 25 tisíci a sto tisíci obyvateli.

Výsledky průzkumu o nákupních zvyklostech do značné míry odpovídají i jinému průzkumu KPMG zveřejněnému v těchto dnech. Ten se zabýval zákaznickou zkušeností, tedy tím, jak jsou společnosti vůči zákazníkům vstřícné. V tomto případě nešlo jen o potraviny, ale o široké spektrum firem, od maloobchodu přes bankovnictví až po telekomunikace.

Do první desítky se tentokrát poprvé probojoval potravinový online prodejce. Rohlík.cz je s osmou příčkou po čtvrté La Formaggerii zároveň druhým nejlépe hodnoceným potravinovým obchodem. Následuje Globus s poměrně specifickým konceptem obřích prodejen a mimořádně širokou nabídkou, dále pak už všeobecně dobře dostupný Lidl a druhý z internetových prodejců Košík.cz.