Majitelé firmy Kasper se rozhodli udělat z bývalé elektrárny v Trutnově galerii moderního umění, do které se vejdou i obří instalace. Slibují, že kulturní centrum s velkými ambicemi otevřou v květnu roku 2022 výstavou soch od špičkových umělců. „Galerie EPO1 cílí nejen na region a Českou republiku, do budoucna chce být významnou institucí minimálně ve středoevropském kontextu. Díky unikátním prostorům nabídne možnosti, které nebyla veřejnost dosud zvyklá vídat,“ je přesvědčen zakladatel firmy Rudolf Kasper. Spolu s manželkou se rozhodl galerii financovat z vlastních zdrojů bez využití grantů či dotací. Jejich snem je vybudovat nadčasový umělecký prostor, který přežije další generace a pomůže regionu. Když jsme v redakci přemýšleli o tradici lokálních patriotů, kteří považují za svou povinnost podělit se o úspěch a část z něj investovat v rodném kraji, s manžely Kasperovými jsme rozhodně nesáhli vedle.

Porevoluční start 

Rudolf Kasper si už v roce 1990 pořídil živnostenský list a od té doby podniká. Jako vystudovaný stavař začal ve stavebnictví, brzy si ale pořídil malou strojírenskou firmu, protože ve stavebnictví potřeboval i zámečnictví nebo vzduchotechniku. Postupně se začal specializovat a dnes má v halách špičkové technologie na zpracování plechu, jeho ohýbání, laserové řezání, sváření… Firma má dokonce vlastní svářečskou školu a zaměstnává 110 profesionálních svářečů, zatímco v roce 1995 měl jednoho nekvalifikovaného svářeče. Z továren Kasper putují díly pro výrobce autobusů, vlaků, klimatizací či obráběcích strojů do celého světa. Většina produkce firmy jde na export. Největším trhem je pro firmu Kasper Švýcarsko, Německo, Švédsko, ale dodává třeba i do USA nebo Brazílie. Společnost má vlastní vývoj i konstrukci, takže podoba třeba obráběcího stroje je částečně její dílo.

Rudolf Kasper se stal největším českým zaměstnavatelem na Trutnovsku. Pracuje tu pro něj 450 lidí, dalších padesát jich pracuje v jeho firmách na Slovensku a v Polsku. Obrat strojírenské části podnikání se dnes pohybuje mezi 600 až 700 miliony korun. A jak firmy Rudolfa Kaspera rostly, rostly i příspěvky na „obecné blaho“. Už v prvním roce, když dosáhl malého zisku, dal část na kulturu a na sport, posledních patnáct let se k nim přidalo i školství a charita. „Rád podnikám, kulturu a sport mám rád a rád pomáhám,“ říká Kasper v kanceláři, která vznikla v areálu bývalého ČKD rekonstrukcí industriálních budov. A v této kanceláři je mozek i srdce budoucí galerie soch, kulturního i tvůrčího centra, které má lákat ty nejlepší i začínající umělce z celého světa.

Odměna za dřinu

Areál krachujícího ČKD koupil Kasper v roce 2011, když nutně potřeboval expandovat. Do budovy první poříčské elektrárny s více než stoletou historií se zamiloval. A o tom, že by ji měl zbourat, dlouho neuvažoval. „Je to krásná předválečná architektura, nádherná stavba s režným zdivem. Byla tu pětipatrová rozvodna, v turbínové hale byl ještě původní parní stroj, jsou tam dva jeřáby s nosností dvacet tun. To všechno chceme využít,“ zasní se Kasper. Před očima už patrně vidí ty vystavené monumentální sochy, vedle v další hale umělce, kteří tvoří další díla sami nebo spolu s lidmi z jeho továrny… „Zas tak vzdálená budoucnost to ale není,“ zdůrazňuje majitel továrny, abychom ho neměli za snílka.

Kasper teď projektu galerie věnuje většinu svého času. Může si to dovolit; posledních deset let mu už hodně pomáhají synové, ten starší vede stavební firmy, ten mladší tu strojírenskou. Trochu se zdá, že se Kasper tímto projektem odměnil za roky, kdy neznal nic jiného než práci. „Máme tu všechno, žijeme si slušně. Měl bych si teď koupit různě po světě vily a pořídit si jachtu? To by nás nebavilo. Se ženou rádi cestujeme, ale ještě raději se vracíme domů do rodného kraje,“ směje se Kasper, kterému na Trutnovsku chybí snad jen dálnice do Polska nebo lepší vlakové napojení regionu.

Čím větší, tím lepší

Revitalizace jedné z trutnovských industriálních staveb, která změní objekt první poříčské elektrárny v galerii, začala loni v únoru. První etapa skončila a hned po Novém roce se rozjíždí druhá. Galerie bude výjimečná velikostí, ale i programovou náplní. Více než sto let starý pětipodlažní dům se promění v umělecký prostor, který nabídne výstavní plochu o velikosti 3400 metrů čtverečních. Tři z pěti podlaží bývalé rozvodny o celkové ploše 1360 metrů čtverečních se promění ve výstavní prostor pro menší 3D objekty, obrazy, grafiku i fotografie. Největším prostorem se stane původní generátorovna a turbínová hala, ideální místo pro instalaci nadrozměrných a významných sochařských děl o celkové ploše 1300 metrů čtverečních. Proměnu bývalé elektrárny dostal na starost Atelier Tsunami Náchod.

Lákadlem nového centra budou sochy, které se vzhledem k velkým rozměrům do jiných českých galerií nevejdou. „Chceme se zaměřit na plastiky a sochy, protože prostory centra si o to doslova říkají. Navíc máme k sochám vřelý vztah, v naší továrně spolupracujeme se sochaři a některá díla si sami kupujeme. Soustředíme se na větší až nadrozměrné výtvarné objekty, především na sochy. Chceme navázat spolupráci s našimi, ale i se zahraničními umělci, například z Polska a ze Slovenska,“ plánuje Rudolf Kasper. Kromě krátkodobých expozic se v centru počítá také s netradičními workshopy s umělci, mladými lidmi a studenty. Cílem je být otevřeným prostorem a dostat umění co nejvíce mezi veřejnost formou edukační činnosti, spolupráce s uměleckými školami nebo veřejnými institucemi. Umělci mohou navíc tvořit přímo v galerii a sochy zde mohou rovnou vystavit.

Když vyděláš, něco podpoř 

Rudolf Kasper považuje za normální, že pokud člověk peníze vydělá, část věnuje rozvoji regionu. „Když před 106 lety zahájila elektrárna provoz, dodávala elektřinu pro více než 60 měst a obcí. Nyní by mohla mnohem větší část kraje, země i našeho kontinentu zásobovat špičkovým výtvarným uměním. Jsem přesvědčen, že jak se na lidi kulturně působí, hlavně u mládeže, tak taková společnost v budoucnu bude,“ vysvětluje.

„Byl bych rád, aby se galerie stala cílem pro milovníky umění i pro ty, kteří k němu zatím úplně blízko nemají,“ podporuje počin sochař a pedagog Michal Gabriel. Jeho jméno je už šest let spojeno s výtvory z nerezové oceli, které vznikají právě ve strojírenské firmě Kasper Kovo. „Sochařská expozice se může protáhnout z galerie do krajiny a vytvořit turistické trasy spojující sochy s krajinou. Ve spojení s možností realizovat některé sochařské projekty ve firmě vzniká nezaměnitelný a originální projekt, který může zcela rovnocenně stát vedle projektu DOX,“ myslí si Gabriel.

Sochy ven!

Kasperovi ale nechtějí zůstat jen u galerie. Nadšení jsou právě z myšlenky expanze umění do veřejného prostoru, do města nebo do krajiny. A pomalu se to začíná dařit. Příkladem budiž socha Krasavice v Žitné, Lev před městskou galerií v Trutnově nebo jezdec na náměstí. Po republice i v zahraničí jsou ještě další sochy, které vznikaly v Kasper Kovo ve spolupráci se sochaři Michalem Gabrielem a Čestmírem Suškou. Jde například o šestitunový Asteroid v Praze-Dejvicích nebo velkého nerezového sedmimetrového žraloka na chuchelském závodišti, kterého si zapůjčil majitel závodiště, miliardář Radovan Vítek. Na stolech ve svářečské dílně v Trutnově aktuálně leží nerezový atlet, který bude mít čtyři metry. Kde ten skončí, ještě není jisté, ale příští rok budou v Kasperu vyrábět jezdeckou sochu Karla IV., která poputuje do Karlových Varů.

K srdci manželům Kasperovým přirostla socha Lilie před kostelem ve Slavětíně, který koupili před dvěma lety a letos jej nechali kompletně opravit. Lilie představuje pokračování příběhu svatého Josefa, oltář uvnitř tvoří 24 soch. „Mám z toho kostelíka ohromnou radost. Když jsem ho opravil, přivezl jsem faráře z Trutnova, který tam sloužil v roce 1969 poslední mši. Nebo jsme v kříži našli třístránkový dopis tehdejšího rychtáře budoucím generacím. Už jsme nechali vyrobit schránku pro náš vzkaz,“ říká Kasper.