Je to už dost otřepaný vtip. Rozdíl mezi biozemědělcem a klasickým zemědělcem je prý takový, že biozemědělec kropí pole chemikáliemi v noci. Strach tuzemských spotřebitelů z biopotravin, které se jako takové jen tváří, je však spíše iracionální. V praxi jsou ekologická produkce i biopotraviny pod přísnou kontrolou a výsledky ukazují, že prohřešků je naprosté minimum.

V letech 2018 a 2019 zjistili kontroloři klamavé označování biozboží vždy jen v pěti případech. Hříšníci museli zaplatit pokutu maximálně dvacet tisíc korun. Teoreticky jim přitom hrozí až milionová pokuta, pravděpodobně se tak nejednalo o závažná pochybení.

Stát přesto plánuje sankce zdvojnásobit. Počítá s tím novela zákona o ekologickém zemědělství, kterou ministerstvo zemědělství poslalo do připomínkového řízení. Nově by tak podvodníkům hrozila sankce až dva miliony korun místo jednoho milionu.

Resort úpravu v důvodové zprávě obhajuje právě tím, že klamavé označování ohrožuje důvěru spotřebitelů v ekologickou produkci. Nízká spotřeba pramenící vedle vyšších cen i z nízké důvěry zákazníků v potraviny či kosmetiku označené logem bio, je velkou slabinou tuzemského potravinářského a zemědělského trhu. 

Podle poslední zprávy o trhu s biopotravinami za rok 2019 utratili Češi za biopotraviny 5,26 miliardy korun, na celkové spotřebě byl tedy podíl jen 1,52 procenta. A to navzdory tomu, že se v Česku ekologicky obhospodařuje téměř patnáct procent zemědělské půdy, což je výrazně nad průměrem EU. Třeba v Dánsku je pod ekorežimem jen jedenáct procent půdy, tamní spotřebitelé však za biopotraviny utratí přes dvanáct procent potravinových výdajů. 

Ve většině případů odhaleného podvodného označování z minulých let se jednalo o prodej přes internet. Ministerstvo přitom předpokládá, že tento prodejní kanál bude nabývat na důležitosti, a očekává proto i vyšší podíl přestupků. Resort se však odvolává i na to, že sankce se nenavyšovaly od vzniku zákona před více než dvaceti lety a v případě klamavého označení potravin podle potravinářského zákona hrozí viníkovi pokuta až 50 milionů korun. Oproti biopotravinám panuje tedy značný nepoměr.

Novela zároveň podnikatelům v biosektoru přináší i některé úlevy. Doposud musel pěstitel či výrobce počítat jednou do roka s úřední kontrolou, která ověřila, že podmínky biovýroby dodržuje. Na základě toho dostal certifikát platný maximálně patnáct měsíců. Nově by se doba mezi dvěma kontrolami mohla protáhnout až na dva roky a platnost certifikátu na 26 měsíců.