Aerolinky Smartwings dělají v posledních dnech všechno pro to, aby vypadaly jako firma s velkou budoucností. Oznámily, že nasazují do vzduchu první upravený Boeing 737 Max nebo že podepsaly devítimiliardový kontrakt s cestovními kancelářemi Exim Tours a CK Fischer na příští tři roky.

Jenže skupině skončí se závěrem února covidové moratorium a vrhnou se na ni všichni věřitelé. Situaci nemusí ustát. V zákulisí se proto vymýšlejí strategie, jak firmě pomoci. Do hry se dostává nový státní podpůrný program.

Nerušit, balíme

Letecká skupina, jindy tak ochotná pohovořit o svých potížích, se pár dní před koncem moratoria pro komunikaci s okolím uzavřela. Nejenže nereagovala na otázky týdeníku Hrot, informace nedostávají ani lidé zevnitř. „Situace je zcela nepřehledná, žádné informace nejsou k dispozici,“ říká Hrotu zdroj z firmy. Je zřejmé, že vyjednávání jde do finále. A že miliardář Jiří Šimáně, do jehož impéria firmy patří, tahá za kratší konec.

Před pár dny vyzval stát, aby pomohl ČSA nevratnou částkou 1,1 miliardy korun. Požádal také o kompenzační fond v objemu zhruba 500 milionů korun, z nějž by Smartwings čerpaly peníze za zrušené jarní lety (firma stojí před vyplácením nevyužitých voucherů), a skupina také žádá přibližně 900 milionů jako záruku za úvěr, který by měl vylepšit její celkovou situaci.

Z rovnice, kterou Jiří Šimáně napsal, ale zatím vychází jedna velká nula. Podle informací Hrotu vůbec nepřipadá v úvahu, že by stát nalil do ČSA přes miliardu a další půl do Smartwings. Na dotaz to potvrdilo i samo ministerstvo dopravy. „V současné době se neuvažuje o speciál ní formě podpory pro oblast letecké dopravy typu programu Covid – letectví/sedačkovné, o přiznání nevratné státní podpory ve prospěch ČSA ve výši 1,1 miliardy korun či zřízení kompenzačního fondu,“ říká mluvčí resortu František Jemelka. Přitom půlmiliardovému „sedačkovnému“ vedení firmy natolik věřilo, že ho i v konverzacích s kolegy z byznysu považovalo za hotovou věc.

Zmíněných 900 milionů státní záruky je pak příběh, který se opakuje od loňského léta každý měsíc, a stejně tak se opakuje zklamání šéfů letecké skupiny. Podle informací Hrotu neleží ve státní Exportní garanční a pojišťovací společnosti (EGAP) ještě ani žádost o záruku. Podle pravidel programu Covid Plus by ji za skupinu Smartwings musela podat banka, u které si úvěr sjednala. Potíž je v tom, že akcionáři nenašli žádnou banku ani syndikát bank, které by s nimi do nějaké formy dohody šly. Chyba tady není na straně státu. Ten naopak program rozšířil tak, aby do něj letecké Smartwings byly vůbec připuštěny. „O záruky Covid Plus mohou firmy prostřednictvím svých bank žádat dál, protože byl program prodloužen až do konce června. Konkrétní případy žádostí komentovat nemohu,“ konstatuje mluvčí EGAP Jan Černý. I konec června je pro leteckou firmu dobrý časový prostor, jenže když jí končí moratorium už na konci února, tyto dny jsou reálně poslední, kdy by jí musela EGAP pomoc přiklepnout, aby se stihla zprocesovat.

Já na bráchu

Odpověď na to, proč nenašli akcionáři Jiří Šimáně, Jaromír Šmejkal a Roman Vik v bankách žádnou oporu, tkví ve zbytku akcionářské struktury. Těsně pod polovinou akcií je ve skupině Rain bow Wisdom Investments Limited se sídlem v Hongkongu, za níž reálně stojí ministerstvo financí Čínské lidové republiky. Číňané s českými spoluvlastníky dlouhodobě nekomunikují a nemají ani zájem podílet se na záchraně firmy.

Další důležitá linka tohoto byznysu je vztahová. Za čínskými zájmy stojí v Česku Jaroslav Tvrdík, reprezentuje je do značné míry i politika prezidenta republiky. Mísí se tu tedy byznys a politika. Lapidárně řečeno, naštvaný Číňan je schopen Šimáněmu a spol. zavařit na domácí scéně. Jenže premiérem v Česku je Andrej Babiš, dobrý známý Jiřího Šimáněho, kterého pozval na svou svatbu.

Nový plán pomoci

Možnost vyhrabat se státní pomocí skupinu Smartwings z nejhoršího je tedy pořád reálná. Ale nesmí to vyjít na moc peněz. „Postoje ministerstva financí v této věci jsou přitom dlouhodobě známé a zůstávají nadále zdrženlivé. Ministerstvo v současnosti neuvažuje o majetkovém vstupu do společnosti Smartwings, respektive ČSA. Nadále za nás platí, že společnost Smartwings/ ČSA může využít standardního nástroje vládní podpory v rámci programu Covid Plus a zároveň může čerpat prostředky z programu Antivirus,“ říká mluvčí resortu Anna Vasko. Jak už ale víme, poslední jmenované formy pomoci nejsou pro konglomerát žádným řešením.

Varianty pomoci jsou nyní v zásadě dvě. Buď se ještě upraví program Covid Plus a bude muset v tom případě odpadnout „nepříjemnost“ s dohodou s bankami. Skupina Smartwings by bez nich podmínky programu i plnila. Když ji vloni EGAP prověřovala, splnila je s ratingem B-. To znamená, že sice s nižší sazbou, ale na peníze by dosáhla. Tehdy šlo o 70procentní státní záruku, po úpravě programu (už druhé ve prospěch firmy) o 80procentní.

Druhá verze je ovšem podle zdrojů Hrotu pravděpodobnější. Jde o úplně nový covidový program, který by nebyl okatě vypsán pro Smartwings, ale firma by v něm zaručeně na pomoc dosáhla. V programu by se měly kompenzovat náklady firmám, kterým výrazně klesl obrat. Že se takový program připravuje, potvrdilo Hrotu oficiálně ministerstvo dopravy.

Klíčovou roli hraje nyní čas. Vědí to i Šimáně a spol., a proto hrají na citlivou notu, tedy na tradičního dopravce ČSA, který by za dva roky oslavil sto let na nebi. Právě tuto firmu označují za nejvíce ohroženou. Ironií osudu je, že v roce 2019, jak upozornil server Zdopravy.cz, si od ní Smartwings půjčily miliardu korun. Podle zdrojů zevnitř firmy byznysmeni vždycky více preferovali „své“ Smartwings a po složitém procesu ovládnutí vnímají kdysi konkurenční ČSA jen jako akvizici.

Jiří Šimáně se nechal před časem slyšet, že po vypršení moratoria spadnou ČSA do insolvence. Vloni prý ztratily 1,5 miliardy korun a nemají za sebou leasingovou společnost, která by je podpořila, tak jako Smartwings.

Smartwings ale bezesporu mají lepší pozici pro to, rychle se dostat na nohy. Charterový trh, který je pro ně nejdůležitější, se po odeznění krize zotaví rychleji než linková doprava. Smartwings koneckonců už podepsaly devítimiliardový kontrakt s cestovními kancelářemi na příští tři roky. Mimochodem, jestli dostaly předem zálohu, jak je obvyklé, firma nezveřejnila.

Stát musí při přemýšlení o pomoci zvážit i status firmy. Jde v podstatě o taxík pro cestovní kanceláře, navíc téměř z poloviny vlastněný Čínou. Firma, kterou bez velkých emocí nahradí jakýkoliv jiný evropský hráč.

Na druhé straně je to největší český letecký přepravce, největší zákazník státního pražského letiště a potíže firmy, za něž vlastně ani sama nemůže, jsou neoddiskutovatelné. Na pravidelných linkách a charterových letech pod značkami Smartwings a ČSA přepravila loni přes 1,3 milionu cestujících, meziročně o 83,7 procenta méně. Skupina si vloni připsala 13,5 tisíce letů, což je o 78,4 procenta méně než v roce 2019. Má za sebou rušení stovek pracovních míst, velké škrty, úspory. Zaměstnanci přistoupili na snížení mzdy, mnozí vybírají neplacené volno, aby firmě pomohli přežít. Své peníze do ní nalévá i Jiří Šimáně. Argumentem pro pomoc je i to, že leteckým dopravcům pomáhají okolní státy. V roce 2020 získala Lufthansa devět miliard eur a Air France sedm miliard eur, LOT si pak připsal 787 milionů dolarů.

V kancelářích Smartwings teď tikají hodiny hodně nahlas. Historka s krátkodobě zadrženými letadly ATR v Czech Airlines Technics je jen předzvěstí toho, co se může za pár dní strhnout.