„Milý Jena,“ oslovovala německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková svého českého kolegu Jana Lipavského při úterní návštěvě Prahy. Ministři se sešli v době, kdy obě země řeší vážné krize, jako je zajištění zásob plynu na zimu, dodávek zbraní Ukrajině či požár národního parku České Švýcarsko na společné hranici. Představené závěry společné schůzky nebyly nijak konkrétní, což však na této úrovni není neobvyklé. 

Výjimkou byl plán v oblasti boje proti klimatickým změnám, se kterým přišla Baerbocková. Prahu s Drážďany by měla v budoucnu spojit autobusová linka na vodík. „Pro nás oba je důležité dívat se v rámci strategického dialogu do budoucnosti se zcela konkrétními projekty. Příkladem této do budoucnosti orientované spolupráce je třeba dálková linka poháněná vodíkem mezi Prahou a Drážďany,“ prohlásila Baerbocková. 

Podrobnosti, jako třeba kdy by měl začít nový spoj jezdit, však nesdělila. Připomeňme, že Česko je v oblasti vodíkové energetiky na úplném začátku a teprve před pár týdny začala ve Vítkovicích fungovat první veřejná vodíková plnička. Některá města, jako třeba Ostrava či Ústí nad Labem, však plánují zařazení vodíkových autobusů do svých flotil. 

„Potřebujeme plyn, ne jadernou elektřinu“

Právě obnovitelné a bezemisní technologie podle Baerbockové povedou k energetické nezávislosti Evropy na Rusku. „S každým větrníkem, který v příštím roce postavíme v Severním nebo Baltském moři, získáme nezávislost a svobodu. S každou solární elektrárnou instalovanou na střeše v Evropě budeme společně silnější,“ dodala ministryně za stranu Zelených. Důležité jsou podle ní i investice do výstavby infrastruktury pro transport energií. 

V klíčové oblasti dostatečného předzásobení plynem před nadcházející zimou však oba státníci odkázali na nedávné memorandum mezi ministrem průmyslu Jozefem Síkelou a ministrem pro klima Robertem Habeckem, v Bruselu paralelně probíhající jednání energetických ministrů EU o snížení spotřeby plynu či nedávné zajištění kapacit LNG v nizozemském terminálu skrze ČEZ.

Baerbocková nepotěšila ani tuzemské příznivce jaderné energetiky. Ti se obvykle s nadějí chytají zmínek o posunutí vypnutí posledních tří německých jaderných bloků, které i v Německu občas zaznívají. Do odstavení elektráren však zbývá už jen pět měsíců a vláda v Berlíně zatím v této věci nepodnikla žádné vážně míněné kroky. S odkazem na nedávný stresový test ministerstva pro klima to nepovažuje za nutné ani Baerbocková.

Podle ní je totiž pro Německo největším výzvou zajištění dodávek tepla, které se v Německu vyrábí hlavně z plynu, nikoli z elektřiny. „Potřebujeme zabezpečení dodávek tepla a v tom nehrají atomové elektrárny žádnou roli,“ prohlásila Baerbocková. Zmínila nicméně, že aktuálně probíhá i druhý stresový test, tedy další prověření, zda se Německo bez jádra skutečně obejde. Výsledek by měl být znám během několika týdnů.