Vyjednávání koalice Spolu s Piráty o společné vládě nad Prahou na vládním půdorysu se od začátku jevilo jako marná snaha a je zjevně tak dlouhé, protože předsedové vládních stran tlačí své pražské buňky k něčemu, co je nepřirozené a zcela se rozchází s programovou realitou, a především se skutečným výsledkem voleb.

V těch totiž zvítězili ti, kdo nechtěli pokračovat v řízení města, jaké zde předváděli čtyři roky pánové Hřib a Čižinský. Že by s takovým volebním výsledkem zejména ODS měla být fíkovým listem pro pokračování stejné pražské politiky, mohl těžko někdo čekat.

Zvláště když pirát Hřib ukoval povolební koalici s Čižinského Prahou sobě, kterou nikdo nepotřebuje. A ještě ji nazval Aliance pro stabilitu, přičemž jestli něco voliči Spolu nechtěli, tak to byla právě Hřibova stabilita.

Bohuslav Svoboda je natolik zkušený člověk, že to ví stejně dobře jako to, že ke změně směřování města musí mít v radě většinu, která tu změnu podporuje.

Pokusy Hřiba dosáhnout toho, že žádná z partají nebude mít v radě většinu, garantují tu zcela nežádoucí stabilitu. Tedy že se nic dít nebude. Nikdo nebude moci nikoho přehlasovat a primátor bude mít právo veta, ale rada mu nic neschválí.

To je jen hnití, v němž se Pirátům snadno bude dařit bránit jakékoli změně, a ještě budou moci předvádět opozici uvnitř koalice a neustále napadat a kritizovat primátora.

Dohoda s ANO je pak zcela evidentně výrazně menším zlem. I jeho voliči totiž chtěli změnu. Takové spojenectví je mnohem přirozenější než to s Piráty a voliči ODS by ho za zradu určitě nepovažovali.

Jestli nyní Petr Fiala tlačí na pražskou organizaci, aby nedělala z jakýchsi symbolických důvodů to, co se po zářijových volbách stalo minimálně v polovině republiky včetně jeho domovského Brna, kde sedí ODS s ANO přímo v radě, dělá vážnou chybu.

Jeho strana velmi potřebuje i pro příští celostátní úspěch, aby Bohuslav Svoboda byl zase úspěšným primátorem, za nímž jsou vidět výsledky. V koalici na vládním půdorysu se to určitě nestane.