Na jednom z nejvypjatějších bojišť euroamerických vztahů – v oblasti regulace technologických firem – se schyluje ke změnám. Minulý týden rezignoval eurokomisař Thierry Breton, dlouholetý zarytý odpůrce velkých technologických firem. „Jsem si jistý, že technologičtí giganti jsou rádi, že Breton odchází, protože pochopil, že je třeba, aby pokuty občas praštily akcionáře přes kapsu,“ řekl americkému časopisu Wired Umberto Gambini, bývalý europarlamentní poradce a nyní partner v poradenské společnosti Forward Global.

Do Bretonova křesla se posadí Finka Henna Virkkunenová z pravostředového uskupení eurolidovců (EPP), která se již podílela na znění zákona EU o digitálních službách (DSA). „Její styl bude určitě méně brutální a méně nápadný než Bretonův. Mohla by to být příležitost k restartu obnovení vztahů,“ citoval Gambiniho server Pymnts.com.

Funkci opouští také další komisařka Margrethe Vestagerová, jež strávila 10 let v roli nejtěžší antimonopolní váhy v Unii. Odchází ve velkém stylu: v samém závěru jejího funkčního období nařídil lucemburský evropský soud Applu zaplatit v Irsku daňový účet ve výši přes 13 miliard eur a Googlu zamítl odvolání proti pokutě ve výši 2,4 miliardy eur. 

Zdvořilý tón, stejné trable 

Politické priority nové komise se mohou od těch starých v jednotlivostech lišit. Unie však podle všeho bude i nová pravidla zavedená v posledních pěti letech prosazovat stejně odhodlaně jako dosud.

Bude mít jak. Stále probíhá právní boj o pokutu 1,7 miliardy dolarů pro Google za porušení antimonopolních pravidel a tato společnost je vyšetřována - spolu s firmami Apple a Meta - kvůli porušení zákona o digitálních trzích (DMA).

Kromě toho jsou předmětem vyšetřování DSA i firmy jako TikTok nebo X. „Elon Musk si ještě nemůže oddechnout,“ říká J. Scott Marcus z think-tanku Bruegel. Tvrdí, že Muskovy praktiky coby vlastníka platformy pro sociální média by pravděpodobně vyvolaly konfrontaci bez ohledu na personální obsazení evropského antimonopolního úřadu. „Tón konfrontace možná bude teď o něco zdvořilejší, ale problémy pravděpodobně nezmizí,“ řekl Marcus. 

Velkým technologickým společnostem se to nelíbí. Není divu: Meta například nyní čelí vysoké pokutě ze strany EU za údajnou snahu ovládnout trh s inzercí. Regulátoři tvrdí, že mateřská společnost Facebooku propojuje své bezplatné služby Marketplace se sociální sítí ve snaze získat nad konkurenty unfair výhodu. Rozhodnutí bloku by mohlo padnout již příští měsíc. Bude to zřejmě poslední šetření v rukou Vestagerové.

Ujede Evropě vlak? 

Mezitím Big Tech tlačí na unijní činitele varováním, že její „roztříštěná“ regulace v oblasti umělé inteligence by mohla bránit inovacím a pokroku. V otevřeném dopise, jež podepsaly některé špičky z branže (mezi nimi i Mark Zuckerberg), tvrdí, že konkurenceschopnost a inovativnost Evropy zaostává za jinými regiony kvůli „nejednotnému regulačnímu rozhodování“. To lze ovšem také číst jako „Hrozí nám, že v Evropě vyděláme méně peněz, než kdybychom dostali volnou ruku“. 

Toto varování velkých technologických firem následuje poté, co narazily se snahou trénovat modely umělé inteligence na údajích svých evropských uživatelů. Mezitím se očekává, že zásadní zákon EU o umělé inteligenci přinese v nadcházejících měsících a letech významné regulační změny. 

Ne všichni se stížnostmi v otevřeném dopise souhlasí. Kris Shrishak, technologický pracovník Irské rady pro občanské svobody, se k některým aspektům zákona o umělé inteligenci vyjádřil kriticky, ale serveru SiliconRepublic.com řekl, že v něm je obsažena odpověď, kterou tyto společnosti hledají. „Harmonizaci regulačních opatření, kterou dopis požaduje, zákon EU o umělé inteligenci poskytuje,“ řekl Shrishak. „Nyní je na těchto společnostech, aby si zákon přečetly a řídily se jím. Mohou tak učinit okamžitě.“

Pod dopisem jsou podepsáni zástupci 36 organizací včetně firem jako Meta, Spotify, Ericsson, Klarna a SAP. Signatáři tvrdí, že modely umělé inteligence mohou „zvýšit produktivitu, podpořit vědecký výzkum a posílit evropskou ekonomiku stovkami miliard eur“. Současná regulace EU prý znamená, že blok riskuje, že přijde o „otevřené“ modely AI a nejnovější „multimodální“ modely, které mohou pracovat s textem, obrazem a řečí.

Chceme jasná pravidla 

„V poslední době je regulační rozhodování roztříštěné a nepředvídatelné a zásahy různých evropských úřadů pro ochranu údajů vytvořily obrovskou nejistotu ohledně toho, jaké druhy dat lze použít k trénování modelů AI,“ uvádí dopis. „To znamená, že příští generace modelů AI s otevřeným zdrojovým kódem a produktů, služeb, které na nich postavíme, nebude rozumět evropským znalostem, kultuře nebo jazykům a nebude je reflektovat.“ To mimo jiné znamená, že například evropští středověcí vojáci nebudou zobrazováni jako černí transsexuálové, jak chtěli otcové Gemini od Googlu; pro konkurenceschopnost Evropy to bezpochyby znamená obtížně překonatelný problém. 

Bez jasné regulace by podle dopisu Evropa mohla přijít o „technologický pokrok, z něhož se těší USA, Čína a Indie“. „Evropa si nemůže dovolit přijít o rozsáhlé výhody odpovědně vybudovaných otevřených technologií umělé inteligence, které urychlí hospodářský růst a uvolní pokrok ve vědeckém výzkumu,“ píší lidé, kteří sami odpovědností za své konání zrovna neprosluli. „K tomu potřebujeme harmonizovaná, konzistentní, rychlá a jasná rozhodnutí podle předpisů EU o ochraně údajů, která umožní, aby se evropská data používala při výcviku AI ve prospěch Evropanů.“ 

Jak si tedy Evropa stojí? Zářijová zásadní právní vítězství Vestagerové nad Googlem a Applem završila snahu EU zaujmout roli agresivního proponenta technologické regulace. Její přístup vychází z předpokladu, že atraktivita trhu EU donutí velké firmy hrát podle jejích pravidel, což bude mít následné dopady na fungování velkých technologických společností ve zbytku světa. Tyto sankce, ačkoli relativně omezené, jsou tak především důležité jako test ostřejšího přístupu k regulaci technologií. 

Nejistota, ale také náskok 

Dosavadní výsledky jsou smíšené. Několik antimonopolních případů v EU proti společnostem Apple a Google přimělo tyto dva technologické giganty změnit chování. Kritici a konkurenti však tvrdí, že praktický dopad těchto rozhodnutí byl minimální. Navíc se technologie rychle vyvíjejí. Doba, již orgány EU strávily zpracováváním těchto případů, vyvolala pochybnosti o její schopnosti držet s vývojem branže krok. Naopak pokuty (v případě Applu daně), které poté musely mocné firmy zaplatit, jsou u vědomí jejich gigantických příjmů jen příslovečnou kapkou v moři. 

Jsou tu i další problémy. Regulace škodlivých jevů na internetu, jako jsou dezinformace, šikana a podobně, je pochopitelně věc zcela nevyzkoušená. V demokratických zemích EU vyvolává delikátní debaty stran svobody projevu. Současné unijní vyšetřování Elona Muska a jeho platformy X se může stát testovacím případem této problematiky. Stejně nevyzkoušený je i postup EU v případě regulace pravidel vývoje AI.

Přesto má EU v regulaci Big Tech před USA (kde většina těchto společností sídlí) velký náskok. A zdá se, že její snaha vytvořit globální precedens nese ovoce. V USA začal druhý velký antimonopolní proces proti Googlu během necelého roku; federální regulační orgány podaly antimonopolní žaloby také na Apple, Amazon a Metu.