Archeologie, astronomie, biofyzika, ale také lékařské vědy, dějiny umění, filozofie, historie, botanika nebo jazykověda, to jsou obory, ve kterých si středoškoláci v rámci projektu Otevřená věda mohou vyzkoušet práci vědce. „Roční stáže na vědeckých ústavech pod přímým vedením vědkyň a vědců umožňují středoškolákům zažít, jak se dělá věda, a vyzkoušet si povolání vědce. Tato zkušenost jim často pomáhá při rozhodování o výběru dalšího studijního oboru i směru jejich budoucí kariéry,“ říká mluvčí projektu Michaela Marková z Akademie věd.

Letos si studenti mohli do konce listopadu vybírat z rekordních 125 stáží, které se v příštím roce uskuteční na 35 ústavech Akademie věd po celém Česku. Program Otevřená věda vznikl v roce 2005 a od té doby jím prošlo bezmála dva tisíce studentů a studentek středních škol. „Zájem středoškoláků o vědecké stáže každým rokem stoupá. V prvních letech byl výběr orientovaný především na přírodní a technické obory, od roku 2015 se více zapojily i humanitní oblasti. Stále častěji se také objevují stáže vedené zahraničními vědci, které jsou kompletně v angličtině, a i o ty je ze strany středoškoláků velký zájem,“ sdílí Marková.

Výměna poznatků a zkušeností je překvapivě obousměrná – vědci seznamují studenty středních škol se světem vědy, a ti naopak radí vědkyním a vědcům třeba s propagací vědy na sociálních sítích a hledají cesty, jak vědu zviditelnit a propagovat ji směrem k veřejnosti s důrazem na oslovení i mladší generace. „Stážisté Otevřené vědy třeba letos pomáhají se správou instagramových účtů vědeckých pracovišť nebo založili geologický TikTok,“ říká Marková.

Nová generace vědců

„Je nesporným přínosem, když už takto mladý člověk má možnost vidět, jak probíhá vědecká práce na špičkovém pracovišti, co taková práce vědce obnáší a jak vůbec funguje,“ říká Vítězslav Jarý z Fyzikálního ústavu AV ČR, jeden z lektorů Otevřené vědy, který si pro příští rok připravil stáž o vývoji chytrých LED světel. „Sám jsem se jako středoškolák účastnil mnoha akcí určených pro studenty a myslím si, že mi to velmi pomohlo ujasnit si, co by mě bavilo dělat v budoucnu.“

Archiv Otevřené vědy

Tuto zkušenost potvrzuje i studentka Hana Bernhardová, která si stáží v laboratoři chtěla zlepšit šance dostat se na vysněnou medicínu. „V průběhu dvou stáží jsem se ale pro vědu nadchla natolik, že jsem svůj cíl změnila a rozhodla se věnovat se biochemii,“ říká Hana, která aktuálně studuje druhým rokem na Oxfordské univerzitě v Anglii. Do budoucna plánuje pokračovat na Ph.D. a věnovat se akademickému výzkumu nejlépe v oblasti vývojové biologie a regenerativní medicíny. Náplň práce vědců ji na úplném začátku překvapila. „Nečekala jsem, kolik času musí člověk strávit mimo samotnou laboratoř, ať už studiem, přípravou a návrhem experimentů, nebo poté následnou analýzou dat. Díky tomu je ale práce velmi rozmanitá a to je skvělé.“

Nenechat se odradit

Podobnou cestou se vydala i Lucie Růžičková, která aktuálně studuje vysněný bakalářský obor biochemie a biotechnologie na univerzitě Imperial College London. „Věda mě zajímala velmi dlouho, a to hlavně díky mým skvělým učitelům biologie a chemie, kteří ve mně vzbudili nadšení pro tyto obory,“ líčí Lucie, kterou lákalo zkusit si práci vědce, ale nevěděla, jak na to. „Až jednou jsem náhodou ‚vygooglila‘ možnost stáží na Akademii věd. Když jsem pak měla na Fyziologickém ústavu poprvé možnost pracovat s centrifugami, hmotnostním spektrometrem, kapalinovým chromatografem, a dokonce provést experiment na myších modelech, byl to splněný sen,“ říká a dodává, že je důležité nevzdat se a nenechat se odradit. „Napoprvé mi přihláška do Otevřené vědy nevyšla – uspěla jsem až další rok. Vědecké prostředí se mi ale zalíbilo natolik, že o rok později jsem chodila na druhou stáž na Ústav organické chemie a biochemie (ÚOCHB), kde jsem se učila analyzovat léčiva.“

Archiv Otevřené vědy

Nyní Lucie studuje v zahraničí, ale spolupráce s ÚOCHB do určité míry stále pokračuje. „Pracujeme teď společně na vědecké publikaci, která vychází i z Luc­činých výsledků. Studenty, jako je Lucka, by chtěl mít každý školitel. Pracovité, zapálené, inteligentní, zvídavé, vždy připravené a samostatné. Její kvalitu dokládá nejlépe to, že nyní studuje na jedné z nejlepších univerzit v Evropě, Imperial College London,“ chválí svoji bývalou studentku Jakub Kaminský.

Podle Lucie to byly právě stáže Otevřené vědy, které ji motivovaly a pomohly jí ke studiu v zahraniční. „Myslím, že tyto zkušenosti byly v přijímacím procesu velikou výhodou. Navíc oba mí školitelé mě podpořili a pomohli mi s přihláškou. Ale nejsou to jen praktické zkušenosti z laboratoře, stáže mi ukázaly svět vědy v celé šíři – teď již vím, jak vzniká vědecké poznání a jak moc mě baví být součástí vědecké komunity.“ 

Autorka je spolupracovnicí redakce, působí na Univerzitě Karlově

Otevřená věda v číslech

Letos si studenti mohli vybírat z více než 120 témat, vypsaných na 35 výzkumných pracovištích. Stáže vypsalo přes 100 pracovníků Akademie věd.

V loňském roce se do programu Otevřená věda hlásilo 725 středo-školaček a středoškoláků, kteří poslali celkem 1711 přihlášek. Nejvíce se studenti zajímali o témata z biologie (352 přihlášek), chemie (212 přihlášek) a lékařských věd (211 přihlášek). Po pečlivém výběru ze strany lektorek a lektorů proběhlo 103 studentských vědeckých stáží na 31 výzkumných pracovištích Akademie věd. Kvůli velkému zájmu středoškoláků někteří lektoři dokonce umožnili, aby na jednu stáž docházeli rovnou tři studenti. „Práce v týmu vyhovuje studentům i nám lektorům. Studenti se učí spolupracovat a stáže se tím posouvají blíže k opravdové vědecké činnosti v týmu,“ říká fyzik a lektor Vítězslav Jarý.

Stážemi to nekončí

Projekt Otevřená věda Akademie věd ČR se systematicky soustředí na zvyšování zájmu o vědu a výzkum. Kromě vědeckých stáží pro středoškoláky vytváří třeba animovaná videa NEZkreslená věda, kterými provází herec Pavel Liška a nově i Bára Hrzánová a Radek Holub. U každého videa jsou k dispozici i metodické listy, které obsahují otázky, kvízy a hádanky k tématu. „V letošním roce navíc vznikla i stejnojmenná kniha – NEZkreslená věda, která představuje nejzajímavější témata prvních pěti řad oblíbeného seriálu. Zaměřujeme se i na vzdělávání pedagogů, učíme vědce, jak o vědě mluvit v médiích, organizujeme Veletrh vědy a pořádáme přednášky, exkurze, výstavy a další akce pro odborníky i širokou veřejnost,“ vyjmenovává Michaela Marková z Akademie věd.

Archiv Otevřené vědy