Saúdskoarabský vůdce Muhammad bin Salmán amerického prezidenta Donalda Trumpa špatně odhadl. Během pár dnů se musel dohodnout s Rusy na omezení těžby ropy, nebo... Právě, nebo.

Královská rodina Saúdské Arábie a Trump jsou letitými obchodními partnery. Rijádští bossové od amerického prezidenta v minulosti koupili nejednu newyorskou nemovitost; když však letos došlo na ropu, přecenili svoje síly.

Všechno začalo počátkem března, když Vladimir Putin odmítl nabídku ropného kartelu OPEC v čele se Saúdy na dohodu o omezení těžby. Všeobecně se mělo za to, že Kreml chtěl především vyřadit ze hry americké břidličné těžaře i za cenu vlastních (relativních) ztrát z nízkých cen.

Shodou okolností právě v tu chvíli začala nabírat obrátky koronavirová pandemie. V následujícím týdnu desítky zemí světa de facto zastavily své ekonomiky, aby zabránily šíření nákazy. Nabídka začala převyšovat poptávku natolik, že se cena ropy dostala, teoreticky řečeno, do minusu.

Ani dva týdny

V tu chvíli se s diplomatickou jemností sobě vlastní vložil do hry Donald Trump. Američanům levná ropa vyhovuje až do chvíle, než začne příliš ohrožovat jejich vlastní silný ropný průmysl. Trump tedy zavolal Salmánovi a de facto mu položil nůž na krk: pohrozil stažením veškerých amerických vojsk, pokud těžbu neomezí a nenechá cenu zase stoupnout.

„Nebudu moci zabránit Kongresu, bude-li chtít nařídit stažení našich ozbrojených sil,“ řekl prezident. Co by to znamenalo? Trump to docela jednoduše vyjádřil o půl roku dříve na adresu vládnoucí saúdské rodiny sám: „Bez nás by nejspíš nevydrželi ani dva týdny.“

Salmán nařídil všem svým lidem, aby z místnosti odešli. Muž, jehož odhodlání prosadit svou obvykle převažuje nad smyslem pro konsensus, potřeboval prožít chvíli krutého diplomatického ponížení o samotě. Z výsledku hovoru však je zjevné, že situaci tentokrát přečetl správně. Zhruba za týden byla jeho nová dohoda s Rusy hotová.

Vládce v izolaci

Salmánův trabl spočívá v tom, že brutální způsob vládnutí mu doma i v zahraničí vynáší pramálo přátel. Ekonomickou elitu vlastní země vydírá způsobem, jenž dělá z Vladimira Putina noblesního, šlechetného člověka. U sousedů to není o mnoho lepší: rozhodl se zahlušit Katar kvůli strategickému spojenectví s Íránem; neuspěl. V Jemenu živí krvavý konflikt, aniž by z něho mohl cokoli vytěžit. Opozičního novináře nechal na turecké ambasádě rozřezat pilou tak amatérsky, že mu to vyneslo opovržení celého civilizovaného světa.

Když se rozhodl, že přitlačí ke zdi ostatní země OPEC, aby pro svou zemi získal větší tržní podíl, nikdo mu nešel na ruku. A protože v USA - na jejichž spojenectví nakonec záleží více než na všem ostatním dohromady - se věnoval pouze Trumpovi a na kultivaci dobrých vztahů s Kongresem kašlal, najednou se uprostřed ropou prosáklé pouště ocitl v diplomatické izolaci.