Vazby na Hamás komplikují Kataru stamiliardové investice
Katar, jedna z nejbohatších zemí světa, chce masivně investovat do technologií. Jeho podpora palestinských teroristů tomu zrovna nenahrává.
redaktor
Katar loni naznačil, že chce být mnohem větším investorem do technologií, když jeho státní investiční fond ve výši 475 miliard dolarů podpořil například Elona Muska při převzetí Twitteru. Válka mezi Izraelem a palestinskými teroristy z Hamásu, s nimiž Katar udržuje těsný vztah, může tyto ambice nyní zhatit.
Dauhá se snaží jít ve stopách sousední Saúdské Arábie a Spojených arabských emirátů, které dlouhodobě investují do společností jako Uber nebo Cruise. Na únor připravuje nóbl konferenci pro zakladatele technologických firem a rizikové kapitalisty, na níž měli vystoupit partneři firem rizikového kapitálu (například Coatue Management nebo 500 Startups). Některé z těchto firem však své katarské plány v uplynulém týdnu narychlo zrušily.
První dohody jsou na světě
Podle partnera společnosti First Round Capital, jehož cituje server TheInformation.com, se Katařané v posledních dvou měsících snažili navázat užší kontakty s americkými zástupci fondů rizikového kapitálu. Největší fond v zemi, státní Qatar Investment Authority (QIA), se také setkal s některými zakladateli startupů AI, mezi nimiž prominentně figuruje jméno Sama Altmana z OpenAI. Ten již při svém světovém fundraisingovém turné začal na Blízkém východě uzavírat první dohody.
Mluvčí společnosti OpenAI uvedl, že Altman se s QIA během turné (jehož součástí byly zastávky v Kataru, Izraeli či Jordánsku) setkal. Od té doby se však jeho angažmá ve fondu omezilo na jediný následný rozhovor. Tón prohlášení přitom vzbuzuje dojem, že se Altman snaží dát od Katařanů ruce pryč. Ze strany QIA mezitím panuje ticho po pěšině.
Katar a startupy jsou přirozenými partnery. Katar má k dispozici značné fosilní bohatství, ale ne mnoho dalšího. Startupy ze Silicon Valley disponují chytrými lidmi, kteří jsou zároveň přeborníky v utrácení velkého množství peněz, účelně či nikoli. Vzájemně se potřebují.
Katar tvrdí, že jeho pomoc Hamásu v Gaze sloužila pouze k humanitárním účelům. Podle mnoha odborníků na boj proti terorismu Dauhá Hamás a jeho aktivity financuje a poskytuje útočiště jeho vůdcům. A aby se to nepletlo, Katar je zároveň významným spojencem USA.
Podpora teroru je nepěkná věc, ale byznys je byznys. Arabské země a jejich fondy mají připraveno (podle odhadu firmy Global SWF) 4–4,5 bilionu dolarů. Největší z nich jsou právě katarský QIA, saúdskoarabský Public Investment Fund a Mubadala Investment Company ze Spojených arabských emirátů.
Sedmdesátiprocentní díra
Americké fondy rizikového kapitálu a startupy jejich hotovost potřebují. Získávání finančních prostředků americkými fondy rizikového kapitálu se letos propadlo o více než sedmdesát procent, protože instituce a bohatí jednotlivci své investice do soukromých technologií omezují. Manažeři fondů se proto snaží získat sponzory z Blízkého východu. Jsou připraveni zapomenout na to, že saúdští agenti v roce 2018 zavraždili sloupkaře deníku Washington Post Džamála Chášukdžího, stejně jako na podporu protiizraelského teroru.
Na začátku letošního roku Katar nastínil své plány na posílení přítomnosti v technologickém sektoru. Kromě toho se chce zaměřit na finanční instituce a fotbal. Do Twitteru (dnes X) vložil 375 milionů dolarů; dalších 250 milionů dolarů investoval do startupu Builder AI (jeho software usnadňuje tvorbu aplikací umělé inteligence) a 197 milionů dolarů vyčlenil pro startup Snyk (kybernetická bezpečnost); přispěl tak k jeho valuaci ve výši 7,4 miliardy dolarů.
Chceme přímou kontrolu
V posledních měsících však fondy z Kataru, Saúdské Arábie a Spojených arabských emirátů sdělily investorům, že mají nový strategický mandát angažovat se více přímo ve startupech namísto podpory fondů rizikového kapitálu, jak bylo dosud zvykem.
To není dobrá situace. Největší startupy v oblasti umělé inteligence, jako jsou OpenAI, Anthropic a Cohere, budou potřebovat obrovské množství peněz a výpočetního výkonu na trénování svých rozsáhlých jazykových modelů. Altman z OpenAI například v soukromí prohlásil, že jeho společnost může potřebovat sto miliard dolarů.
Blízkovýchodní fondy jsou logickým zdrojem financí, na který se lidé jako Altman mohou obracet. Výsledky jsou varující: v půli října zveřejnil šéf OpenAI dohodu s technologickým konglomerátem G42 se sídlem v Abú Dhabí, z níž vyplývá, že posledně jmenovaná firma pomůže OpenAI prodávat její aplikace společnostem ve Spojených arabských emirátech. G42 však také dohlíží na fond pro technologickou expanzi ve výši deseti miliard dolarů, což zvyšuje možnost budoucí finanční dohody mezi těmito společnostmi.
Od takového stavu pak je již jen krůček k tomu, aby finanční investoři z Blízkého východu (tedy vlády podporující terorismus) plně ovládali firmy na samé hranici lidského poznání.