Větrné počasí a slabá poptávka průmyslu po energiích vedly během vánočních svátků k tomu, že německé zelené zdroje dokázaly vyrobit více elektřiny, než země potřebovala. Zaplaceno tak dostali naopak ti, kteří elektřinu spotřebovávali.
V neděli 24. prosince „jely“ v Německu obnovitelné zdroje – především větrné parky – na maximum a vyrobily 105,6 procenta elektřiny, kterou země během Štědrého dne mohla využít. Ve dnech 21. a 22. prosince přesáhla „zelená“ energetická bilance 96 procent. Důvodem byla tlaková níže Zoltan, jež se prohnala evropským kontinentem a projevovala se silným větrem.
Na první pohled může být tato vánoční ministatistika důkazem, že koncept zelené energie je správnou cestou, na kterou se Německo za vydatného souhlasu Bruselu vydalo. Zároveň ovšem ukazuje rizika a limity obnovitelných zdrojů: nevypočitatelnost a nárazovost produkce elektřiny.
Výhoda pro velké hráče
Pokud má přenosová soustava takto velký objem zelené energie vůbec zvládnout, spotové ceny elektřiny padají do negativního pásma a zákazníci jsou naopak nuceni elektřinu spotřebovávat. A přesně to se dělo celý 24. prosinec a vydrželo to až do druhé hodiny odpolední následujícího dne. Celých 38 hodin tedy dostávali spotřebitelé zaplaceno za to, že využívají elektřinu, o kterou není zájem. Vydělat na této situaci mohli hlavně velcí průmysloví hráči.
Negativní ceny elektřiny se podle německého deníku Frankfurter Allgemeine Zeitung objevují na evropském trhu už od roku 2008. Letos v červenci nastala extrémní situace, kdy se krátkodobě prodávala elektřina na burze EPEX Spot v Lipsku až za minus 500 eur za megawatthodinu.
V loňském roce klesla cena elektřiny do záporných čísel celkem na 69 hodin (rozložených do 22 dnů). V takových situacích mohou průmyslové podniky vydělat na tom, že začnou elektřinu využívat ve velkém. V případě drobných spotřebitelů to je možné jen u těch, kteří mají nastaveny dynamické tarify elektřiny podle aktuálních cen na burze. Je ale nutné mít nainstalovaný chytrý elektroměr.
Kontroverzní fenomén
Záporné ceny elektřiny vyvolávají řadu kontroverzí. V případě Německa se připomíná, že tento nechtěný fenomén celkově přispívá k vysokým cenám elektřiny. Nesprávně nastavené podmínky na trhu s elektřinou totiž nakonec zaplatí koncový zákazník ve formě vyšších cen.
Důvodem je, že německému trhu chybí na straně poptávky flexibilita a nedokáže na náhlé propady cen elektřiny do záporných čísel reagovat. „Německo v porovnání s ostatními zeměmi zcela zaspalo v oblasti flexibilní tvorby cen a sazeb odvíjejících se od aktuální spotřeby,“ vysvětlil problém s nedostatečnou pružností trhu Toby Couture z berlínského think-tanku E3. Cílem není to, aby zákazník dostal krátkodobě zaplaceno za vyšší spotřebu, ale aby byly ceny elektřiny trvale nízké.
Právě extrémní nárůst obnovitelných zdrojů v německé energetické infrastruktuře vedl k tomu, že objem vyrobené elektřiny výrazně kolísá. Fotovoltaické systémy a větrné parky produkují často nejvíce elektřiny v době, kdy je poptávka nízká. V německé síti mají ale obnovitelné zdroje prioritu a ostatní zdroje pro ně musejí uvolnit prostor.
Komplikace podle Coutureho způsobuje hlavně skutečnost, že v německé energetice musejí vedle sebe fungovat staré a nové zdroje. Ty nové potřebují flexibilní trh vybavený bateriovými (či jinými) úložišti, případně jinými technologiemi, které dokážou elektřinu rychle využít. Další možností je větší propojení trhů s elektřinou v rámci Evropské unie. To je také směr, který podporuje Brusel.
