Komentář: Churavějící českou ekonomiku inflace opět negativně překvapila

Zejména inflační tlaky ve službách ukazují na další možný růst cen vyšší než jsou tři procenta. S příchodem nového roku a lednovým přeceněním cen soukromého sektoru by mohla inflace dále zvyšovat svoje tempo, píše v komentáři ekonom Kryštof Míšek.

Zejména inflační tlaky ve službách ukazují na další možný růst cen vyšší než jsou tři procenta. S příchodem nového roku a lednovým přeceněním cen soukromého sektoru by mohla inflace dále zvyšovat svoje tempo, píše v komentáři ekonom Kryštof Míšek.

Celý článek
0

„Moc nevíme, co se po nás chce.“ Generace Z se utápí v práci, marně čeká na instrukce

Když firma přijímá mladé zaměstnance, měla by mít nastavené funkční procesy. Ty umožní nováčkům, zejména těm s minimálními pracovními zkušenostmi, rychle se sžít s požadavky zaměstnavatele a podávat požadovaný výkon. I velké korporace však s tímto často zápasí. Absolventi tak tápou a zvažují, zda jim pracovní závazek v této podobě vůbec dává smysl. Výsledkem je častá fluktuace, která poškozuje všechny.

Když firma přijímá mladé zaměstnance, měla by mít nastavené funkční procesy. Ty umožní nováčkům, zejména těm s minimálními pracovními zkušenostmi, rychle se sžít s požadavky zaměstnavatele a podávat požadovaný výkon. I velké korporace však s tímto často zápasí. Absolventi tak tápou a zvažují, zda jim pracovní závazek v této podobě vůbec dává smysl. Výsledkem je častá fluktuace, která poškozuje všechny.

Celý článek
0

Američané pláčou nad drahými potravinami a upínají se k Trumpovi. Ten ale může jejich trápení ještě zhoršit

Lidé v USA už mají plné zuby drahých potravin a s nadějí se obracejí na Donalda Trumpa. Znovuzvolený prezident slibuje, že s cenovkami v obchodech zatočí. Toto jeho úsilí se ale může tvrdě srazit s jeho jiným, neméně hlasitým závazkem: deportacemi ilegálních migrantů. Jejich „špinavá“ a špatně placená práce totiž Yankeeům nevoní.

Lidé v USA už mají plné zuby drahých potravin a s nadějí se obracejí na Donalda Trumpa. Znovuzvolený prezident slibuje, že s cenovkami v obchodech zatočí. Toto jeho úsilí se ale může tvrdě srazit s jeho jiným, neméně hlasitým závazkem: deportacemi ilegálních migrantů. Jejich „špinavá“ a špatně placená práce totiž Yankeeům nevoní.

Celý článek
0

Německo selhalo. Konec jádra zvýšil náklady na energie o 17 bilionů, tvrdí studie

Postupné odpojování jaderných zdrojů přišlo Němce velice draho. Náklady na nové energetické zdroje vyšly na 696 miliard eur, v přepočtu na 17 bilionů korun. Jen poloviční investice do rozvoje jádra by vedly k většímu poklesu uhlíkových emisí.

Německo selhalo. Konec jádra zvýšil náklady na energie o 17 bilionů, tvrdí studie
Urychlený odklon od jaderných zdrojů vyšel Němce draho; ilustrační snímek | Shutterstock.com

Už v roce 2002 začalo Německo pod vedením svých vlád uvažovat o konci jádra v energetice. Po jaderné havárii v japonské Fukušimě v roce 2011 tato snaha ještě zesílila. Celkově v letech 2002 až 2022 musela německá ekonomika investovat do energetického sektoru 696 miliard eur (17,4 bilionů korun).

Do nových obnovitelných zdrojů Německo investovalo 387 miliard eur (9,7 bilionu korun) a k tomu je potřeba připočítat i dotace ve výši 310 miliard eur (7,8 bilionu korun), vypočítal profesor Jan Emblemsvåg z norské univerzity vědy a techniky NTNU.

Emise ve sledovaném období snížila osmdesátimilionová země o 25 procent, konstatoval v článku pro odborný časopis International Journal of Sustainable Energy. Pokud by si německá ekonomika ponechala jaderné zdroje a investovala do jejich rozvoje jen polovinu celkové částky, v roce 2022 by snížila emise uhlíku o 73 procent.

Emblemsvåg tvrdí, že si největší evropská ekonomika měla ponechat energetickou koncepci založenou na rozvoji jádra.

Navíc odstavené jaderné zdroje musely nahrazovat při produkci elektřiny uhelné nebo plynové elektrárny, když neměly obnovitelné zdroje z větru a slunce dostatečný výkon. Muselo se také investovat do větší odolnosti energetické soustavy.

V roce 2002 tvořilo jádro asi pětinu produkce elektřiny v Německu, od roku 2023 to je nula. Kromě toho, že se musely postavit nové obnovitelné zdroje, německé hospodářství přišlo o spolehlivý bezemisní zdroj výroby elektřiny, který je prakticky kdykoliv k dispozici, napsal web OilPrice. Německo v letech 1961 až 2023 celkově postavilo a provozovalo 37 jaderných reaktorů.