Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Zatímco většina německých politiků a firem se úplného odstřižení od ruského plynu děsí, běžní občané jsou ochotni obětovat na podporu Ukrajiny mnohem více.
Německá politická reprezentace v čele s kancléřem Olafem Scholzem a prezidentem Frankem-Walterem Steinmeierem je v Evropě, a zejména na Ukrajině vnímána tak, že se snaží mít za každou cenu dobré ekonomické vztahy s Ruskem.
Není ostatně divu, protože Německo ve své energetické koncepci z velké části musí spoléhat na dodávky ruského plynu. Od roku 2011 totiž postupně odpojuje své jaderné elektrárny a nyní se k tomu přidávají i uhelné zdroje. Poslední stabilní komoditou v energetickém mixu tak zůstává právě zemní plyn, který se má stát zásadním překlenovacím zdrojem, než se dobuduje infrastruktura pro obnovitelné zdroje energií.
Debata o úplném zákazu dovozu ruského plynu, který kromě Ukrajiny požadují i Spojené státy, je v Německu velmi vyhrocená. Zástupci průmyslu namítají, že okamžitý výpadek by pro nejsilnější ekonomiku v Evropě znamenal v podstatě neřešitelné problémy. A ve stejném duchu se vyjadřuje většina německých politiků.
Behaviorální ekonom Armin Falk ale dokládá, že běžní Němci jsou v tomto ohledu mnohem odvážnější. „Není to jen otázka ceny, ale i důstojnosti. Jde o naši národní identitu,“ řekl v rozhovoru pro deník Die Welt, když hovořil o tom, že většina obyvatel Německa nemá problém s tím, aby se země – krátkodobě – vrátila k jádru i uhlí, aby nemusela být závislá na diktátorovi z Kremlu. A za plyn si připlatit, pokud se bude muset dovážet z Ameriky, Austrálie nebo Kataru.
Falk tvrdí, že lavírování sociálnědemokratického kancléře Scholze mezi Moskvou a Kyjevem je spíše zneklidňující než povzbuzující. Z průzkumů veřejného mínění, které provádí v rámci Institute on Behavior & Inequality, vyplynulo, že se 69 procent oslovených respondentů vyslovilo kladně k zastavení dovozu ruské ropy, plynu i uhlí.
Dvě třetiny Němců jsou ochotny platit vyšší cenu za plyn, pokud to zvýší tlak na Putina, aby přestal válčit na Ukrajině. A nejvyšší podíl je u voličů Zelených, kde embargo podporuje 88 procent respondentů. Navíc se ukázalo, že polovina voličů Zelených souhlasí s tím, aby se v této situaci prodloužila životnost jaderných elektráren. Obecně je ochota odstřihnout se od ruských energií vyšší na západě země a u lidí, kteří mají vyšší příjmy.
Ekonom kritizuje počínání kancléře, který spíše varuje před ekonomickými důsledky války, místo aby Němce uklidnil a povzbudil s tím, že to jejich (bohatá) země zvládne, podobně jako se německé ekonomice i společnosti podařilo vyrovnat s pandemií covidu. Falk dodal, že současná krize na Ukrajině ukazuje, že Evropa může být silnější nejen v rámci NATO, ale i v rámci EU, pokud postupuje jednotně.
