Obrázky zavražděných civilistů z předměstí Kyjeva zesílily tlak na politiky, aby přestali vůdce Ruska Vladimira Putina podporovat platbami za energetické suroviny. Ukrajina dlouhodobě tlačí na Brusel, aby přestal nakupovat zemní plyn, ropu i uhlí, jak už to dříve udělali Američané a Britové. Proti se stavělo hlavně Německo, jehož postoj coby největší ekonomiky EU je zásadní.
Poslední reakce vládních politiků na zvěrstva ruských jednotek zůstávají zdrženlivé. Šéf liberální FDP a ministr financí Christian Lindner se obává, že by okamžitá stopka pro nákup plynu a ropy od ruských těžařů byla ranou zejména pro německé hospodářství a méně bolestivá by byla přímo pro Putina. Také kancléř z SPD Olaf Scholz odmítá okamžitý bojkot. Z Berlína zaznívají i ostřejší názory, německá ministryně obrany Christine Lambrechtová z SPD už připustila, že by EU měla uvažovat o bojkotu ruského plynu.
Pod mediální palbou je německá vláda zejména od německého velvyslance Ukrajiny Andrije Melnyka. Nechápe, jak mohou němečtí politici i nadále žít s pocitem, že se na Ukrajině vraždí děti a oni odmítají okamžité odstřižení Kremlu od západních plateb.
Předseda SPD Lars Klingbeil tvrdí, že okamžité zastavení nákupu plynu z Ruska považuje za špatnou cestu. A bavorský premiér z CSU Markus Söder připomenul, že si východní exportér už hledá nové zákazníky, jako je Indie. Klingbeil nicméně souhlasí s tím, aby Evropa pomalu utahovala kohouty s plynem a odebírala stále méně (ve hře je, že EU přestane okamžitě nakupovat alespoň uhlí z Ruska).
Máme plán: plovoucí terminály
Ministr energetiky a hospodářství Robert Habeck ze Zelených tvrdí, že jeho země učinila za poslední měsíc značný pokrok v plánech, jak omezovat energetickou závislost na Rusku. Jedním z kroků je zajistit vlastnictví energetické infrastruktury, aby v ní neměly podíl ruské firmy Gazprom (vlastní zásobníky plynu) nebo Rosněfť (rafinerie ropy). Ministr tvrdí, že se Němci bez ruské ropy obejdou od příštího roku.
Dlouholetý zelený politik Jürgen Trittin nicméně navrhl, že by Berlín měl okamžitě „vypnout“ ropovod, jenž vede do Schwedtu na hranici s Polskem. Zastavení dodávek by mělo důsledky hlavně pro východní část země, většina pohonných hmot do vozidel v Berlíně a Braniborsku se vyrábí právě v rafinerii na hranicích.
Novým plánem, který má v dalších letech Německu umožnit žít bez ruského plynu, je urychlené vybudování terminálů pro dovoz zkapalněného plynu LNG. Terminály mají být hotové do roku 2025. Je ale možné pořídit i „plovoucí terminály“ přímo na tankerech. Ty by mohly být v provozu už od příštího roku a snížit závislost na ruském plynu o čtyřicet procent. Jeden plovoucí terminál by měl být schopen zpracovat plyn o objemu devíti miliard kubíků ročně.
Společnosti RWE a Uniper si už zajistily opci u německé vlády na nákup tří takových lodí. Další možností je využít ložiska plynu v Severním moři, jež Německo „sdílí“ s Nizozemskem, uvedl dolnosaský premiér Stephan Weil. Dosavadní plány na snižování závislosti na ruském plynu zkrachovaly kvůli nedostatku financí.
