Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Bavorská vláda doufala, že by poslední atomová elektrárna na jejím území mohla dodávat do sítě elektřinu i po konci tohoto roku. Konečné stanovisko nepadlo, ale kvůli schvalovacím termínům se prodloužení provozu nestihne.
Bavorská vláda odporuje spolkové vládě v Berlíně a nechce se ke konci roku vzdát svého posledního jaderného zdroje – druhého bloku v elektrárně Isar, jež leží nedaleko Landshutu. Blok má instalovaný výkon 1485 megawattů. Bavorský ministr hospodářství a energetiky Hubert Aiwanger před několika dny opět vyzval k prodloužení životnosti elektrárny, jež vyrábí elektřinu od roku 1988.
Ředitel elektrárny Carsten Müller nicméně už v polovině května v bavorském parlamentu zdůraznil, že případné prodloužení provozu musí být vyjednáno a schváleno do konce května, jinak bude odstavení zdroje „nevratné“. Zejména Zelení jsou v německé vládě proti tomu, aby se životnost posledních tří reaktorů v Německu prodlužovala. A nejsou tomu nakloněni ani samotní provozovatelé, kteří už s termínem ukončení výroby elektřiny dlouhodobě počítají.
Deník Süddeutsche Zeitung napsal, že by bavorská vláda měla „přestat brečet“ nad koncem jádra a spíše se zaměřit na konstruktivní řešení, jak energetické potřeby bohatého a průmyslového státu vyřešit po konci tohoto roku. „Místo toho, aby Aiwanger čelil faktům, šel poslední květnový den do parlamentu a opakoval požadavek, aby byla zachována jaderná energie alespoň do jara 2023,“ uvedl deník.
Spolková vláda nicméně už odpověděla Bavorsku, že prodloužení provozu není možné z právních, technických a organizačních důvodů. Mnichov ale poukazuje na vlastní odborný posudek TÜV a bavorského ministerstva životního prostředí, jež považuje prodloužení výroby elektřiny v reaktoru za možné.
Aiwanger, jenž je členem strany Svobodní voliči, obvinil Berlín, že nemá připravenou strategii pro dodávky energie po ukončení provozu jaderných elektráren. Energetická politika Německa mu připomíná chůzi po laně bez záchranné sítě.
Politik by nicméně měl podle německého levicově orientovaného deníku, který se vydává od roku 1945 v Mnichově, spíš napnout síly na budování nových kapacit obnovitelných zdrojů, zejména větrné energie, a zjednodušit místní legislativu pro stavbu nových zdrojů.
Bavorsko není jediným regionem, který se nechce smířit s ukončením jaderné kapitoly německé energetiky. Stejné hlasy se ozývají také v Sasku. Místní premiér Michael Kretschmer z CDU vzkázal centrální vládě, že její povinností je zajištění bezpečnosti energetických dodávek v celém Německu.
Platí to podle něj i pro zajištění dodávek zemního plynu a ropy, pokud se ukončí dovoz z Ruska. Konzervativní politik se obává navyšování cen elektřiny pro podniky i domácnosti. Vyzval spolkového ministra hospodářství a energetiky Roberta Habecka ze Zelených, aby do konce roku vyjednal takové podmínky, které zajistí, že v Německu nedojde k recesi kvůli nedostatku nebo vysokým cenám energií.
Varuje před scénářem, že ukončení dodávek ropy z Ruska povede ke konci roku k dramatickému zdražení pohonných hmot. Také z tohoto důvodu by měly zůstat v provozu jaderné zdroje, aby měla země alespoň něco v záloze.
Původně se předpokládalo, že jejich výpadek nahradí nové plynové elektrárny, které se ale nestavějí. Výstavba obnovitelných zdrojů také zaostává za původními plány. Nejpravděpodobnějším scénářem je, že v novém roce bude muset Německo zapojit staré uhelné elektrárny.
