Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Zejména inflační tlaky ve službách ukazují na další možný růst cen vyšší než jsou tři procenta. S příchodem nového roku a lednovým přeceněním cen soukromého sektoru by mohla inflace dále zvyšovat svoje tempo, píše v komentáři ekonom Kryštof Míšek.
Zejména inflační tlaky ve službách ukazují na další možný růst cen vyšší než jsou tři procenta. S příchodem nového roku a lednovým přeceněním cen soukromého sektoru by mohla inflace dále zvyšovat svoje tempo, píše v komentáři ekonom Kryštof Míšek.
Když firma přijímá mladé zaměstnance, měla by mít nastavené funkční procesy. Ty umožní nováčkům, zejména těm s minimálními pracovními zkušenostmi, rychle se sžít s požadavky zaměstnavatele a podávat požadovaný výkon. I velké korporace však s tímto často zápasí. Absolventi tak tápou a zvažují, zda jim pracovní závazek v této podobě vůbec dává smysl. Výsledkem je častá fluktuace, která poškozuje všechny.
Když firma přijímá mladé zaměstnance, měla by mít nastavené funkční procesy. Ty umožní nováčkům, zejména těm s minimálními pracovními zkušenostmi, rychle se sžít s požadavky zaměstnavatele a podávat požadovaný výkon. I velké korporace však s tímto často zápasí. Absolventi tak tápou a zvažují, zda jim pracovní závazek v této podobě vůbec dává smysl. Výsledkem je častá fluktuace, která poškozuje všechny.
Finsko finišuje s dokončením speciálního geologického úložiště, které bude uchovávat vyhořelé jaderné palivo minimálně sto tisíc let.
Finský projekt za stovky milionů eur se blíží ke svému dokončení. Země ležící mezi mezi Ruskem a Švédskem bude mít jako první na světě k dispozici funkční trvalé úložiště jaderného odpadu.
Projekt je oslavován jako zlomový okamžik pro dlouhodobé využívání jaderné energie ve společnosti. Až dosud, po sedmi dekádách výroby elektřiny v jaderných elektrárnách, bylo vyhořelé jaderné palivo skladováno pouze v dočasných skladech.
„Mít řešení pro konečnou likvidaci vyhořelého paliva byla chybějící součást udržitelného životního cyklu jaderné energie,“ zdůraznil šéf komunikace finské společnosti Posiva Pasi Tuohimaa.
Během příštího roku – případně nejpozději v roce 2026 – bude vysoce radioaktivní štěpný materiál z paliva pro jaderné elektrárny umístěn do vodotěsných měděných kontejnerů a uložen do skalního labyrintu, který leží čtyři stovky metrů pod zemským povrchem v oblasti jihozápadního Finska.
Úložiště Onkalo má naplánovánu životnost minimálně na sto tisíc let a leží jen kousek od jaderné elektrárny na ostrově Olkiluoto na pobřeží Botnického zálivu, zhruba 240 kilometrů od Helsinek.
Se stavbou se začalo v roce 2004 a náklady na vybudování a provoz se odhadují na 818 milionů eur (21 miliard korun). Finsko počítá s tím, že úložiště bude moci přijímat jaderný odpad z elektráren po dobu sta let a pak bude definitivně uzavřeno a přístupové cesty zasypány.
„Projekt Onkalo spočívá v tom, že stavíme úložiště vyhořelého paliva, které není dočasné, ale trvalé,“ shrnul cíl projektu Tuohimaa. V Česku má podobné úložiště vzniknout do roku 2065 a náklady na jeho vybudování se odhadují na 111 miliard korun.
Finové tvrdí, že jejich geologické úložiště přitahuje pozornost všech globálních hráčů na poli jaderné energetiky. Souvisí to také s jadernou renesancí nejen v Evropě, ale i v Americe a Asii. V současné době jaderné zdroje na celém světě vyrábí asi devět procent veškeré vyprodukované elektřiny.
Obhájci jádra zdůrazňují, že se jedná o čistý a spolehlivý zdroj energie. Odpůrci naopak varují před potenciální havárií reaktorů a možným únikem radioaktivních materiálů a také před nebezpečným odpadem. Právě úspěšné dokončení hlubinného úložiště by mělo část kritiků nukleárních zdrojů umlčet.
Finští odborníci na jadernou bezpečnost se shodují v tom, že hlubinné úložiště firmy Posiva je velmi bezpečné a robustní a znamená velký milník nejen pro Finsko, ale i celý svět.
Země má před ostatními státy, kde se o konečném úložišti vyhořelého paliva teprve debatuje, výrazný náskok. Například před sousedním Švédskem minimálně deset let. Většina zemí, které využívají jaderné zdroje, je teprve ve fází plánování a vybírání vhodné lokality.
