V Německu se rozbíhá debata o tom, kde má být pohřbeno veškeré vyhořelé palivo z jaderných bloků, které v zemi přestanou vyrábět elektřinu ke konci roku 2022. I když má definitivní rozhodnutí padnout až v roce 2031, už nyní je jasné, že výběr bude provázet řada dohadů a nesouhlasu v lokalitách, které potenciálně připadají v úvahu. Ve hře jich je okolo stovky.
Zejména politici v Bavorsku odmítají, aby úložiště bylo vybudováno na území spolkového státu sousedícího s Českem. Českou kartu použil proti Berlínu i viceprezident bavorského parlamentu z SPD Markus Rinderspacher. „Pokud se bavorská vláda vzbouří proti německému úložišti v Bavorsku, ale bez kritiky přijme na bavorské hranici českou skládku jaderného odpadu, není to konzistentní politika,“ zlobí se poslanec, který požaduje, aby se Německo vložilo do výběru úložiště v Česku, pokud hrozí, že bude vzdáleno jen desítky kilometrů od bavorských hranic.
45 kilometrů od hranic
Ve hře je také úložiště v lokalitě Březový potok u obce Chanovice v Pošumaví v okrese Klatovy, které je vzdáleno od bavorské hranice vzdušnou čarou 45 kilometrů. Další lokalita u Jaderné elektrárny Temelín je z německé perspektivy také blízko, zhruba 60 kilometrů.
Bavoři chtějí mít možnost mluvit do výběru místa hlubinného úložiště s životností 100 tisíc let, jež má pojmout 14 tisíc tun vysoce radioaktivního materiálu z českých elektráren. Konečný verdikt česká vláda slibuje do roku 2025.
Rinderspacher tvrdí, že by se měl bavorský ministr životního prostředí Thorsten Glauber více zajímat o to, jak se na české straně úložiště vybírá. Ten kritiku odmítl. Úložiště vzdálené více než 40 kilometrů od hranic nemůže ohrožovat bavorské obyvatele, míní. SPD ale trvá na tom, že by se do výběru měla více zapojit německá strana, a to jak po odborné stránce, tak v rámci zapojení starostů dotčených obcí na české i bavorské straně.
Hlavně transparentně
„Námitky neodpovídají realitě. Bavorský přístup je jasný: přísná kritéria pro výběr lokality musí platit i pro zahraničí,“ vzkázalo bavorské ministerstvo. Všechny otázky týkající se jaderné energetiky se už nyní řeší přeshraniční výměnou informací. Jihoněmecký region nicméně zdůrazňuje, že je nezbytné, aby Česká republika vybírala úložiště co nejtransparentněji a podle mezinárodních bezpečnostních kritérií.
Pozornost bavorské televize BR24 vyvolává lokalita Březový potok, která je – jak zdůraznil web televize – jen 125 kilometrů od Řezna (Regensburgu). Citoval starostu obce Chanovice Petra Kláska, který se k procesu hledání místa pro úložiště staví velmi kriticky.
Lokalita má být podle Správy úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) vhodná i kvůli tomu, že se tu po několik století těžila žula, jež je pro vybudování úložiště geologicky nejvhodnější. Odpad z elektráren Temelín a Dukovany, které budou v případě dostavby produkovat odpad další desítky let, by se ve speciálních kontejnerech mohl uskladnit v hloubce 500 metrů.
Nekonečná doba
Náklady se úložiště odhadují na více než 100 miliard korun. „Hovoří se o tom, že konečné úložiště bude provozováno přes 100 tisíc let. To je v kontextu lidských dějin nekonečně dlouhá doba,“ namítl Klásek. Vadí mu hlavně to, že dotčené obce nemají od začátku celého procesu možnost do výběru místa hovořit. Bavorská televize připomenula, že i třetí a čtvrtá zvažovaná lokalita u Třebíče a Jihlavy je od Pasova vzdálená pouhých 200 kilometrů.
Starostové českých obcí si stěžují na arogantní a přezíravý postup ministerstva průmyslu, které zdržuje předložení zákona, jenž má zapojit obce do rozhodovacího procesu. „Tvrdé prosazování úřednického ministerského postupu považujeme za podraz vůči našim obcím a občanům,“ píše se ve stanovisku starostů obcí ležících okolo lokality Březový potok. Podle nich stav „o nás bez nás“ trvá už 17 let. Věcný záměr zákona je nyní zaparkován na vládě.
Průtahy celý projekt zdraží
Výběr lokality kritizuje i Nejvyšší kontrolní úřad. Neustálé posouvání termínů totiž celý proces zbytečně prodražuje. Ani po 23 letech od začátku hledání není definitivní místo určeno a řízení dosud stálo 1,8 miliardy korun.
I v Německu výběr nejvhodnějšího místa pro vyhořelé palivo provázejí pochybnosti a zmatky. Protijaderná organizace Ausgestrahlt tvrdí, že je debata silně zpolitizovaná a neprůhledná. Nerespektuje zájmy obcí, které mají být do výběru více zapojeny. Členka organizace Angela Wolffová je přesvědčena, že se německé úřady bojí, že občané budou proces výběru blokovat soudními spory.
