Hrotcast: Fialova vláda doma zahájila třídní boj. V Bruselu kritizuje to, s čím sama souhlasila

Může se Česko skutečně do roku 2040 posunout mezi deset nejsilnějších ekonomik EU, nebo jde pouze o naivní přání vlády premiéra Petra Fialy a jejího nového ministra průmyslu Lukáše Vlčka? O tom – i řadě dalších aktuálních témat – se dozvíte v novém Hrotcastu s Markétou Malou a Pavlem Štruncem.

Může se Česko skutečně do roku 2040 posunout mezi deset nejsilnějších ekonomik EU, nebo jde pouze o naivní přání vlády premiéra Petra Fialy a jejího nového ministra průmyslu Lukáše Vlčka? O tom – i řadě dalších aktuálních témat – se dozvíte v novém Hrotcastu s Markétou Malou a Pavlem Štruncem.

Celý článek
0

Analýza: Pro ekonomiku Česka i EU by bylo výhodnější vítězství Harrisové

Pro evropskou i českou ekonomiku by bylo výhodnější, kdyby v listopadových amerických prezidentských volbách zvítězila demokratka Kamala Harrisová. Naopak držitelé amerických akcií by vydělali na výhře republikána Donalda Trumpa. Vyplývá to z analýzy, kterou dnes představili analytici společnosti Cyrrus. Průzkumy naznačují, že souboj o Bílý dům bude letos vyrovnaný.

Pro evropskou i českou ekonomiku by bylo výhodnější, kdyby v listopadových amerických prezidentských volbách zvítězila demokratka Kamala Harrisová. Naopak držitelé amerických akcií by vydělali na výhře republikána Donalda Trumpa. Vyplývá to z analýzy, kterou dnes představili analytici společnosti Cyrrus. Průzkumy naznačují, že souboj o Bílý dům bude letos vyrovnaný.

Celý článek
0

Od bitů ke qubitům: Putování do nitra kvantového počítače

V jádru každého kvantového počítače se nachází kvantový procesor, jehož technologická konstrukce se výrazně odlišuje od klasických procesorů využívaných ve standardních počítačích.

V jádru každého kvantového počítače se nachází kvantový procesor, jehož technologická konstrukce se výrazně odlišuje od klasických procesorů využívaných ve standardních počítačích.

Celý článek
0

Co s radioaktivním odpadem? Česko dá na výzkum desítky milionů

Čeští vědci budou spolu s evropskými kolegy bádat, jak naložit s odpadem z jaderných elektráren i nemocnic.

Co s radioaktivním odpadem? Česko dá na výzkum desítky milionů
ilustrační foto | Shutterstock.com

Prakticky každá evropská země řeší, jak se zbavit radioaktivního odpadu, včetně zemí bez jaderných elektráren typu Rakouska nebo Polska. I ty totiž mají problémy s odpadem z nemocnic nebo výzkumných reaktorů. Celkem pět desítek výzkumných institucí z třiadvaceti zemí se proto spojilo v rámci evropského projektu EURAD. 

Cílem je vzájemná technologická podpora a výměna vědeckých poznatků, jak s nebezpečným materiálem zacházet. Na EURAD participuje i tuzemská Správa úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO), která v rámci projektu zadala výzkumné práce v hodnotě 51,3 milionů korun dalším šesti institucím, jako jsou Univerzita Karlova nebo ÚJV ŘEŽ.  Polovina nákladů jde z rozpočtu Evropské unie. Celkem má na program padnout až 60 milionů eur.

„Přínosem projektu pro Českou republiku budou nejen nové poznatky z testování kandidátních materiálů pro hlubinné úložiště, numerické řešení dlouhodobých procesů v hlubinném úložišti a popis horninového prostředí, ale také prohloubení spolupráce se světovými odborníky a vzájemné sdílení metodik a postupů,“ popsala mluvčí SÚRAO Martina Bílá. 

V rámci EURAD jde výhradně o vědecký výzkum, nikoliv o přípravu výstavby společného evropského hlubinného úložiště pro více zemí. Za tímto účelem existuje skupina ERDO, která má však jen osm členů. Není mezi nimi Česko ani velké jaderné státy jako například Francie. Skupina dlouhodobě bojuje s nedostatkem financí.