Gabe Newell je bez debaty ikonou herního světa. Se svou společností Valve má na kontě hity jako Half-Life, Counter Strike, Dota 2 a další. Teprve teď ale přichází s vizí, která má šanci nadobro změnit nejen videohry, ale i další sféry lidského života. Se svým startupem Starfish Neuroscience hodlá vyvinout technologii, která propojí hráče s hrami přímo přes mozek.
Proč používat naše oči a uši, abychom si užili hru, když můžeme mít veškeré vizuály, zvuky a dokonce pocity zavedené přímo do našich hlav, ptá se Gabe Newell v interview, které nedávno poskytl pro novozélandskou zpravodajskou televizi 1News.
Tenhle princip už existuje a říká se mu BCI, což je zkratka pro Brain-computer interface, tedy rozhraní mozek-počítač. Jednou z firem, která se jím zabývá, je OpenBCI, s níž už nějakou dobu spolupracuje i Newellova hlavní společenost Valve.
„Díky headsetům, jako je ten vyvinutý právě v OpenBCI, mohou vývojáři číst signály přímo z těl a myslí uživatelů. Díky takovým datům pak mohou upravovat své hry, aby vyvolaly potřebné emoce,“ píše web Kotaku. „Jestliže jste v roce 2022 vyvíjeli software a neměli jste jeden z těchto headsetů ve své laboratoři, udělali jste hloupou chybu,“ řekl Newell ve zmíněném rozhovoru.
Maso je mrtvé
Už v roce 2019 založil Starfish Neuroscience, která dnes ukazuje, že jeho zájem o BCI sahá dál, než dosud veřejně prohlašoval. Jeho tým neurovědců, inženýrů a fyziků pracuje na vývoji „minimálně invazivních bezdrátových senzorů a stimulátorů“.
Ty by vytvořily přímé propojení mezi mozkem a počítačem, čímž by odpadly klasické ovladače. Newell chce přímým spojením ale docílit také toho, že by se herní signály tvořily (nebo chcete-li zobrazovaly) přímo v hlavě hráče. Tím by odpadlo filtrování zážitků přes běžné smysly, jako jsou zrak či sluch, jimž videoherní mág říká trochu posměšně „periferie závislé na mase.“
Výzkum Starfish Neuroscience má ambicióznější cíle než jen revoluci v hraní. Newell spolupracuje s bývalým hardwarovým inženýrem Valve Alanem Yatesem a společně chtějí využít BCI nejen ke zlepšení herních zážitků, ale také k potenciálnímu využití v medicíně.
Zaměřují se například na vývoj jednodimenzionálních implantátů pro neuromodulaci a neuronální záznam, zkoumají ale i využití transkraniální magnetické stimulace (TMS). To otevírá dveře aplikacím pro lepší spánek, ovládání bionických končetin a další oblasti zlepšení lidských schopností.
V rozhovorech a diskuzích Newell sdílí svou vizi budoucnosti BCI nejen v hraní. Věří, že tato technologie umožní vývojářům vytvářet mnohem realističtější a personalizovanější herní světy. Hra by se mohla v reálném čase přizpůsobovat emocím hráče, například by snížila obtížnost v napjatých momentech nebo potlačila pocit nevolnosti z virtuální reality.
Mimo herní průmysl by technologie BCI mohla pomoci zlepšit lidské schopnosti a zkušenosti, například by mohla stimulovat mozek k lepšímu soustředění nebo náladě.
Hacknutý mozek?
Nezpochybnitelné výhody BCI však provázejí i významné výzvy a rizika. Jednou z hlavních obav je kybernetická bezpečnost a ochrana dat z načtených mozkových aktivit. Další otázky se týkají etiky. Když propojíme mozek přímo s počítačem, narážíme na citlivé otázky týkající se soukromí, souhlasu s napojením a samotné podstaty lidského prožitku. Budou lidé ještě hrát hru, nebo se stanou součástí hry samotné?
„Nikdo nechce říct: ,Ach, pamatuješ si Boba? Pamatujete si, jak byl Bob napaden ruským malwarem? To stálo za prd – pořád běhá nahý po lesích?‘ nebo něco podobného… Takže ano, lidé budou muset mít velkou důvěru v to, že se jedná o bezpečné systémy, které nemají dlouhodobá zdravotní rizika,“ uvědomuje si Newell.