Vakcíny proti covidu-19 už nejsou žádaným artiklem. Před dvěma roky na ně svět čekal jako na spásu, nyní jsou ale ve velkém znehodnocovány. V souvislosti s ústupem covidu-19 lidé o očkování ztrácejí zájem. Obrovské množství očkovacích látek proto expiruje a následně je již nelze použít.

Podle údajů z ministerstva zdravotnictví již muselo být zlikvidováno dohromady přes půl milionu dávek vakcín od všech výrobců. Nejvíce dávek propadlo nejrozšířenějšímu očkování – Comirnaty od firem Pfizer a BioNTech. Na druhé příčce je Spikevax od Moderny. „Bohužel jakmile látce uplyne doba použitelnosti, již ji nelze aplikovat. V takovém případě musí být zlikvidována stejně, jako se tak činí například u běžných léků. Dobu expirace uvádí výrobce přímo na balení očkovací látky, lékaři se jí musí povinně řídit,“ říká mluvčí resortu Ondřej Jakob.

„Prošlá léčiva a očkovací látky jsou pravidelně odváženy do spalovny, kde se likvidují včetně kontejnerů za předepsaných vysokých teplot a s kontrolou emisí,“ uvádí Česká lékárnická komora. Při cenách zhruba 500 korun za dávku Comirnaty a 550 korun za dávku Spikevaxu tak bylo podle odhadů spáleno už 200 milionů korun. Do této částky jsou zahrnuty ale pouze platby za samotnou očkovací látku, nejsou do ní započítány náklady na logistiku a likvidaci.

Novavax to nevytrhne

Lze předpokládat, že spálených vakcín bude přibývat. V Česku totiž výrazně opadá zájem o očkování. Například v úterý 22. února bylo podáno pouze 7300 dávek vakcín. O týden dříve to bylo přes deset tisíc dávek, dva týdny předtím šestnáct tisíc dávek. „Pokles zájmu o podání vakcíny platí pro celou republiku. Jde o setrvalý pád. Situaci nezvrátila ani očekávaná dodávka nového očkování od Novavaxu, které bylo hodně medializované,“ sdělila Petra Žákovská, očkovací koordinátorka pro Prahu.

Na Nuvaxovid od Novavaxu se přitom v rámci národní očkovací strategie hodně spoléhalo. Odborníci i politici věřili, že novou látku založenou na proteinu (bílkovině) by mohli akceptovat i lidé, kteří odmítají dosud schválené vakcíny typu mRNA a vektorové. Proteinové vakcíny jsou totiž prověřené časem. Na proteinu jsou již založena očkování proti chřipce nebo žloutence typu B. Nuvaxovid má navíc podle ministerstva zdravotnictví méně popsaných kontraindikací. Vhodný by tedy mohl být i pro část lidí, kteří dosud ze zdravotních důvodů nemohli být očkováni jinými schválenými látkami.

Do Česka by v následujících dvou tý­dnech mělo dorazit přes 772 tisíc dávek Nuvaxovidu. Při dvoudávkovém schématu očkování by to mělo vystačit pro 386 tisíc nově naočkovaných občanů. Jenže centrální očkovací databáze zatím žádný velký zájem veřejnosti neregistruje. Právě naopak. O očkování dosud projevilo zájem pouhých osm tisíc lidí. Pokud se epidemická situace dramaticky nezhorší a lidé opět nebudou motivováni nechat se očkovat, budou za necelý rok spalovány další statisíce dávek.

Vzdala se vláda?

„Ale to není nic překvapivého. Stačí se podívat, jaký ve společnosti panuje iracionální odpor proti vakcinaci. Vláda s tím nic nedělá a všechny snahy vzdala. V takové situaci budou očkovací látky jen čekat na to, až expirují. Pak je spálíme. Přitom budeme doufat, že se covid-19 už nevrátí,“ říká Václav Hořejší, imunolog a mikrobiolog z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd ČR, a dodává, že celkově je z přístupu vlády zklamaný. „Chápu, že se rozvolňuje. Ale to nemá mít nic společného s vakcinací, která je stále jedinou účinnou zbraní proti covidu. Vláda by ji měla propagovat a podporovat i nadále,“ má jasno vědec.

Ministerstvo zdravotnictví namítá, že i nadále nabádá občany k očkování. Stát prý ze snahy o maximální proočkovanost neuhnul ani o píď. „Pokud si poslechnete některá vystoupení pana ministra Vlastimila Válka, tak ten nabádá lidi k očkování neustále. Stále ale musí jít o dobrovolné rozhodnutí občanů,“ říká mluvčí Jakob.

Vláda nicméně očkovací maraton několika kroky výrazně zpomalila. Například když zrušila vyhlášku z dílny předchozího kabinetu Andreje Babiše (ANO), podle níž se do konce letošního března měli povinně očkovat všichni občané starší šedesáti let, dále také všichni zaměstnanci zdravotnických zařízení a zařízení sociálních služeb, hasiči, policisté, celníci, vojáci i studenti zdravotnických škol nebo příslušníci aktivních záloh.

Dáme si další kolo

Válek zrušení povinnosti zdůvodňoval tím, že opatření jen prohlubovalo příkopy ve společnosti. Od začátku ho prý považoval za nesmysl. Značná část odborníků ale opatření vnímala jako správný krok. „Česká republika není v počtu naočkovaných lidí žádným premiantem. Naopak v počtu zemřelých na covid jsme na třetím místě za Bulharskem a Maďarskem. Je jasné, že pokud se drtivá většina dospělých nenaočkuje, budeme se v epidemických vlnách trápit dál a dál. O to víc lidí bude umírat, o to větší budou ekonomické ztráty. Nevím, jakou metodou chce vláda přimět lidi, aby se očkovali, zatím žádnou aktivitu v této oblasti nevyvíjí,“ uvedl již dříve Milan Kubek, prezident České lékařské komory. Na podporu očkování v tuto chvíli skutečně neběží žádná informační kampaň. Podle serveru lidovky.cz však nákup mediálního prostoru na podporu vakcinace zvažuje resort zdravotnictví na letní měsíce.

Dalším krokem, který oslabil motivaci se očkovat, bylo zrušení některých omezení pro neočkované. Řada lidí se totiž nechala očkovat jen kvůli tomu, aby mohla navštěvovat restaurace či kulturní akce. Když vláda podmínku očkování 9. února zrušila, zájem veřejnosti o vakcinaci podle statistik prudce opadl.

Otázka, co v budoucnu dělat s obrovským množstvím nevyužitých vakcín, je stále na stole. Podle mluvčího Jakoba je možné nepotřebné dávky buď prodat, nebo je darovat. Jako humanitární dodávka by mohlo očkování putovat například do afrických zemí. Obě varianty jsou však problematické. „Ministerstvo se snaží vakcíny využít účelně například formou prodeje či daru, ale ve světě jsou odmítány, a to i ty, které by dodával přímo výrobce (tedy jsou teprve objednány, pozn. red.). S vakcínami, které jsou již doručeny do zdravotnického zařízení na území ČR, nelze už nic dělat,“ stojí v prezentaci Centrálního řídícího týmu ministerstva zdravotnictví.

V případě prodeje je problémem to, že nadbytkem vakcín disponují prakticky všechny bohaté země světa. V případě daru chudým zemím například v Africe je pak komplikací zdlouhavá logistika, nestabilní politická situace a vzdálenost. Do Afriky totiž již nyní proudí miliony dávek vakcín z bohatých států. Podle mezinárodní aliance charitativních organizací s názvem Lidová vakcína poslaly členské země EU do Afriky od počátku roku asi třicet milionů dávek vakcín. Padesát milionů dávek se ale v EU spálilo kvůli expiraci.

Podle aliance ale ani darované vakcíny dosud moc nepomohly. Státy totiž většinou zasílají coby humanitární pomoc očkovací látku těsně před expirací. Než do Afriky dorazí a po všech logistických potížích se konečně dostane na místo určení, má po datu expirace. Z daru je tedy ve výsledku pouze další ekologická zátěž.