V únoru bylo v Česku vyhlášeno 467 bankrotů podnikatelů, což bylo o devět více než v lednu a nejvíce od loňského června. Zároveň bylo podáno 513 návrhů na bankrot, o 90 meziměsíčně více. Vyplývá to z analýzy dat portálu informaceofirmach.cz, kterou společnost CRIF dnes poskytla ČTK.

"Počet bankrotů podnikatelů byl v únoru nejvyšší od loňského června a již druhým měsícem pozorujeme jeho růst. Větší množství podnikatelských bankrotů v blízké budoucnosti naznačuje také zvyšující se počet insolvenčních návrhů. Na druhou stranu podíl nevýkonných úvěrů podnikatelů na objemu jejich úvěrů i nadále vykazuje klesající tendenci a jejich vklady rostou rychleji než jejich dluh,“ uvedla analytička CRIF Věra Kameníčková.

Z dlouhodobého hlediska počet podnikatelských bankrotů víceméně stagnuje. Za posledních 12 měsíců jich bylo vyhlášeno 5114, o dvě procenta víc než v předchozím období. Zároveň bylo podáno 5445 návrhů na bankrot, o tři procenta víc než v předchozích 12 měsících.

Nejvíce bankrotů podnikatelů bylo v únoru vyhlášeno v Moravskoslezském kraji, a to 77. V Praze jich bylo 63 a Středočeském kraji 47. Nejméně jich bylo naopak na Vysočině se 13 bankroty, v Karlovarském kraji se 16 a v Královéhradeckém kraji s 18 bankroty.

Za posledních 12 měsíců připadlo nejvíce bankrotů na 10.000 aktivních podnikatelů v Ústeckém kraji, a to 79. V Karlovarském kraji to bylo 78, Libereckém a Moravskoslezském kraji shodně 68. Nejméně jich bylo ve Zlínském kraji, kde jejich počet činil 31, v Praze 33, ve Středočeském kraji a na Vysočině shodně 34. Z dlouhodobého hlediska se pořadí krajů podle míry bankrotu výrazně nemění.

Nejvíce bankrotů podnikatelů v únoru zaznamenalo odvětví stavebnictví, a to 107. Na 10.000 subjektů za posledních 12 měsíců připadlo nejvíc vyhlášených bankrotů v dopravě a skladování, stavebnictví a ostatních činnostech. Nejnižší počet bankrotů na 10.000 podnikatelů vykázaly tradičně vzdělávací, zdravotnické a sociální služby, kde jich bylo šest, a dále informační a komunikační technologie s osmi bankroty.