Kultuře snad konečně svítá naděje, že po promarněném loňském podzimu, zimě a letošním jaru zažije alespoň letní sezonu. Ministerstvo kultury ve spolupráci s lidmi z hudebního byznysu, divadel, kin nebo muzeí připravilo vlastní jízdní řád restartu. Ten stanovuje, za jakého stavu epidemie se mohou které akce konat – a především za jakých podmínek. „Chtěli jsme udělat první výkop, abychom otevírání kultury zrychlili. Tlak na uvolnění je čím dál silnější,“ vysvětluje mluvčí resortu kultury Michaela Lagronová.

Minulý pátek se nad návrhem sešli zástupci kultury, úředníci z ministerstev, a především náměstek ministra zdravotnictví Martin Havrda. Právě kvůli jeho připomínkám k testování podle účastníků jednání nepokročila. Další kolo dohadování má proběhnout tento týden.

Bohužel pro některé pořadatele přicházejí první lepší zprávy pozdě. Zrušili, respektive přesunuli na příští sezonu, drtivou většinu velkých letních festivalů a koncertů. Za oběť covidu padly Colours of Ostrava, Rock for People, Brutal Assault nebo Mighty Sounds. A přidaly se k nim i některé menší akce. Třeba kvůli tomu, že představa testování účastníků „vesnického“ festivalu jim přišla příliš krkolomná.

Stále ale existují promotéři, kteří srpnová představení ponechávají v diářích podle plánů. Šance, že se jim za splnění určitých podmínek podaří je uskutečnit, se minulý týden výrazně zvýšily.

Klíčové slovo? Incidence

Pro kulturu je i zdánlivě malý pokrok velkou událostí – dosud žila rok v nejistotě. Ostatně vztah státu dobře ilustruje vyprávění šéfa festivalové asociace Festav Marka Vohralíka, který se jednání s úřady účastní od začátku. „Spousta z nás byla zvyklá fungovat bez státu, takže když jsme poprvé přišli, vůbec nás neznal. Když jsme úředníkům řekli, že v kultuře pracuje na 250 tisíc lidí, klepali si na čelo, že to není možné,“ vzpomíná.

Jednání navíc trpěla častými výměnami ministrů zdravotnictví – po každé výměně začínala od nuly. Totéž se opakovalo s příchodem Petra Arenbergera. Ministerstvo sice v druhé půlce dubna představilo tabulku s balíčky otvírání ekonomiky a společenského života, kultura byla ale až ve čtvrtém (pro venkovní akce), respektive pátém z nich (pro události pod střechou). A to s neurčitým dodatkem: konání bude možné za dodržení hygienických a epidemiologických opatření.

Nikdo ovšem neměl ponětí, co to vlastně znamená. Kolik lidí bude smět na koncert nebo představení přijít? Jaké budou podmínky testování? Budou se dodržovat rozestupy a nosit roušky? Na to už ministr zdravotnictví Petr Arenberger odpověď neměl.

Právě na tyto otázky odpovídá materiál předložený ministerstvem kultury minulý týden. Co obsahuje? Asi to nejdůležitější je, že si hudební fanoušci nebo milovníci divadla budou muset po pojmech jako reprodukční číslo nebo smrtnost osvojit další nová epidemiologická slovíčka – týdenní incidence.

Právě počet nakažených za posledních sedm dní na sto tisíc obyvatel má být klíčovým ukazatelem, podle něhož se bude kulturní sektor uvolňovat, stejně jako obchod nebo služby. Pro ilustraci: minulý čtvrtek dosahoval hodnoty zhruba 150. První menší kulturní akce konané venku by podle nástřelu měly být povoleny při incidenci o třetinu nižší. Další rozvolnění – opět pro početně omezené venkovní akce – by mělo nastat při poklesu na číslo 75.

Nezní to příliš srozumitelně, a tak Michaela Lagronová z ministerstva kultury naznačuje i termíny. Pokud se bude epidemie vyvíjet stejně jako dosud, v praxi to může znamenat zelenou pro první živé kulturní akce venku na konci května. Další detaily ale zatím nechce předjímat. Už teď je ale jasné, že i kultura se bude muset smířit s covid pasy (budou-li hotové), testováním, omezením kapacity nebo respirátory.

Koncert bez infekce

Zatímco v Česku byla dosud kultura otloukánkem, zkušenosti z jiných zemí ukazují, že není proč dál otálet. Důkaz, že ani koncert v uzavřeném prostoru nemusí za jasných podmínek znamenat vznik nového epicentra pandemie, přišel ze Španělska, konkrétně z Barcelony.

Katalánská metropole zveřejnila výsledky testování asi pěti tisíc návštěvníků zkušebního koncertu konaného na konci března. Akce proběhla za přísných podmínek: účastníci se před ní museli podrobit antigennímu testu na covid a během produkce mít nasazený respirátor. Naopak ale třeba nemuseli dodržovat rozestupy; hala byla důkladně větraná.

Opatření se ukázala jako velmi účinná. Podle organizátorů se na koncertu téměř jistě nikdo nenakazil. Kontrolní testy našly mezi účastníky jen šest pozitivních; ve čtyřech případech navíc nakažených jinde.

Pilot v Rudolfinu

V Česku dosud k podobnému pokusu nedošlo. Naopak – ministr zdravotnictví zatrhl koncerty pro tisíc lidí v pražské Lucerně, ačkoli jejich organizátoři počítali s povinnými PCR testy.

Ministerstvo kultury nicméně několik pilotů chystá. Ten první se koná už za týden, 10. května, a to na koncertu České filharmonie v pražském Rudolfinu. Benefiční akce, kterou povolilo i ministerstvo zdravotnictví, se ovšem bude konat za „laboratorních“ podmínek, které by nejspíš pořadatelům v komerčním provozu způsobily ztrátu. Sál bude například zaplněný jen z jedné třetiny a každý z 350 účastníků se bude muset prokázat negativním PCR testem.

Se stejným režimem se podle Michaely Lagronové počítá také u několika koncertů Pražského jara; v plánu je koncert u Křižíkovy fontány na pražském Výstavišti, tentokrát už na komerční bázi.

Umělé podmínky lidé z branže kritizují. „Potřebujeme realistický test, ne akci, kterou v podstatě nejde bez komerční ztráty realizovat,“ tvrdí Marek Vohralík. To nicméně podle ministerstva není cílem. „Chceme hlavně ukázat, že kulturní akce jsou bezpečné a je možné je konat,“ říká mluvčí ministerstva kultury. Skutečné parametry podle ní nejprve musí nastavit resort zdravotnictví.

Náhradní program

Už dnes je jasné, že většina velkých festivalů se v létě neuskuteční. Přesto se stále najdou vytrvalci, kteří to nevzdávají. „Zatím připravujeme United Islands of Prague na červen s alternativním termínem v srpnu a Krásný ztráty Live oznámíme na polovinu srpna. Pracujeme i na festivalu Metronome Warm Up na druhý víkend v září,“ plánuje promotér David Gaydečka.

Šanci na uspořádání festivalu Let It Roll nevzdává ani Marek Vohralík. „Máme tu výhodu, že jsme festival elektronické hudby. Je jednodušší sem dostat zahraniční dýdžeje než kapely,“ vysvětluje.

Pokud budou známá pravidla, nehrozí podle něj ani úplně nekulturní léto. „Organizátoři jsou připravení uspořádat i menší koncerty, musejí ale znát pravidla,“ dodává Marek Vohralík. Jeho slova ostatně potvrzují třeba organizátoři Rock for People. „Nevzdáváme se a chystáme letos tak trochu jiný Rock for People, abychom fanouškům i sobě umožnili odreagování se od nelehkých časů. Hned jak bude jasné, za jakých podmínek lze akce pořádat, oznámíme detaily,“ slibuje šéf festivalu Michal Thomes.

Tlak na návrat do normálního života ze strany hudebních promotérů, muzikantů, divadelníků a mnoha dalších profesí z kultury je pochopitelný. „V dubnu jsme měli schůzku s ministryní financí Alenou Schillerovou, která nám oznámila, že peníze v rozpočtu docházejí, a tak program Covid – Kultura skončí v červnu,“ vysvětluje Marek Vohralík.

Je otázkou, zda omezené kulturní akce budou v případě zrušení státní podpory stačit. Už loni řada divadel nebo pořadatelů větších koncertů a festivalů oznámila, že konat představení pro zlomek diváků je ekonomický nesmysl. Dalším slabým místem dohody je otázka jejího dodržení. Šéfové zdravotnictví za poslední rok tolikrát popřeli vlastní pravidla a měnili rozhodnutí, že si nemůže být nikdo ničím jistý.