Umělá inteligence v práci? Boomeři šlapou generaci Z na paty, říká Bělková z Microsoftu
Není to jen o věku. Zástupci generace Z mají k technologiím blízko, boomeři ale za nimi nezaostávají a stále častěji používají nástroje AI i v práci. „O lidi, kteří se s nimi naučí, bude vždycky zájem,“ říká personální ředitelka českého a slovenského Microsoftu Andrea Bělková.
Andrea Bělková, personální ředitelka české a slovenské pobočky Microsoftu | foto: Tomáš Novák, Hrot24
„Umělá inteligence v práci je už tady. Teď přijde ta těžší část.“ Work Trend Index, tedy nový výzkum společností Microsoft a LinkedIn, kterého se zúčastnilo 31 tisíc lidí ve 31 zemích, a to včetně České republiky, ukázal na to, jak moc AI proměnila pracovní trh ve vyspělých zemích. „Světově už používá umělou inteligenci 75 procent zaměstnanců v kancelářských profesích, téměř polovina z nich s tím přitom začala až v posledním půl roce,“ připomíná Andrea Bělková, personální ředitelka české a slovenské pobočky Microsoftu.
Nejinak je tomu v tuzemsku. Češi využívají různé AI nástroje i v případě, že jim to zaměstnavatel neumožňuje. Znalost umělé inteligence je pro ně totiž velkou výhodou – i sebezkušenější člověk může mít během pohovoru smůlu, pokud není ochotný učit se novým technologiím. A není to jen o věku. „Čekala jsem, že rozdíly mezi jednotlivými generacemi budou ve využívání AI mnohem větší,“ doplňuje Bělková v rozhovoru pro Hrot.
Jak Češi využívají umělou inteligenci?
Vidíme, že umělá inteligence přináší velkou změnu do pracovního trhu. Trend je to navíc poměrně rychlý. Světově už používá umělou inteligenci 75 procent zaměstnanců v kancelářských profesích, téměř polovina z nich s tím přitom začala až v posledním půl roce. U Čechů je to procento lehce nižší, teď se pohybujeme na úrovni kolem 70 procent.
Češi, respektive 86 procent z nich, jsou ovšem výrazně vepředu v tom, že si sami přinášejí AI nástroje do práce – a to i v případě, kdy jim to zaměstnavatel neumožňuje. Berou tak věci do vlastních rukou.
Proč někteří zaměstnavatelé odmítají umělou inteligenci?
Neřekla bych, že by ti šéfové vyloženě odmítali umělou inteligenci. Spíše vnímají, že se na její nástup musejí připravit, a někde je ta příprava jen pozvolná.
Zajímavým zjištěním ovšem je, že Česku by 79 procent manažerů nenajalo člověka, který není otevřený umělé inteligenci. A tím neříkám, že s ní musí mít spoustu zkušeností. Měl by ale být ochotný se jí učit, věnovat se jí, zkoušet si ji. Drtivá většina manažerů přijme raději někoho juniorního, kdo ale AI aktivně používá, než velmi zkušeného člověka, který s ní nechce mít nic společného.
Jaký je rozdíl v používání AI mezi jednotlivými generacemi?
Nemyslím si, že je to o věku. Ostatně i naše data ukazují, že mezi jednotlivými generacemi není až takový rozdíl. Umělou inteligenci každodenně využívá 73 procent boomerů v kancelářských pozicích, u generace Z je to 85 procent lidí. Mezi zástupci generace X se jedná o 76 procent pracovníků, u mileniálů pak o 78 procent. Moje primární očekávání bylo, že ty rozdíly budou mnohem větší.
Gen Z (lidé narození zhruba mezi lety 1996 a 2012) je na prahu produktivního věku a bude mít na svět v následujících letech výrazný dopad. Podle průzkumu GenSight tvoří necelých 20 procent české populace, podobné složení mají i generace Y (tedy mileniálové narození mezi lety 1981 a 1996), X (lidé narození mezi lety 1965 a 1980) a baby boomers (narození mezi lety 1946 a 1964). Tichá generace je zastoupena asi 10 procenty (1928 až 1945), Alfa (mladí lidé narození v desátých a dvacátých letech tohoto století) třemi procenty a G. I. Generation (1901 až 1927) půl procentem.
Nejmladší generace ale mají přirozeně k AI a obecně technologiím blíž – vyrostly s mobilem v ruce, používají sociální sítě, neumí si představit život bez internetu. S AI si hrají, používají ji i v soukromí.
Pro starší generace je to přece jen trochu jiné. Každopádně z pohledu trhu je důležitá ochota doučit se tvrdým znalostem, držet krok s dobou, sledovat nové trendy. Pokud jsou boomeři nebo zástupci generace X schopni zkombinovat své zkušenosti s umělou inteligence, tak je to pro ně obrovská přidaná hodnota. Ti, kteří si to uvědomí, nebudou mít nouzi o práci, protože o ně bude velký zájem.
V čem umělá inteligence nejvíc pomáhá při práci?
Jmenovala bych určitě analýzu dat nebo zpracovávání repetitivních administrativních úkolů. Já sama ji třeba využívám k sumarizaci e-mailů. Po příchodu do práce tak okamžitě vím, jaké mě čekají úkoly a jaká jsou témata, kterým se musím věnovat. Umělá inteligence mi navíc doporučí, čemu se věnovat prioritně a co ještě mohu odložit.
AI je také užitečná pro záznamy z meetingů a videohovorů v Microsoft Teams. I v tomto případě vytvoří přehled o tom, koho čeká jaký úkol, jaké byly hlavní body porady, a tak dále. No a nakonec umí AI usnadnit přípravu před nějakou prezentací nebo přednáškou. Pomůže vám s nápady, rozšíří vám pole myšlení. A třeba poukáže na něco, co by vás zprvu ani nenapadlo.
Z našeho Work Trend Indexu také vyšlo, že 68 procent lidí se cítí ve svých kancelářských profesích přetížení. Pozorujeme to od dob covidu, který tyto problém zvýraznil. Lidi jsou zahlcení množstvím e-mailů a přílišnou administrativou. Právě umělá inteligence je to, co jim může pomoci. Proto více než 90 procent těch, kteří ji často používají, dnes říkají: „Ano, vidíme, že je teď naše práce lépe zvládnutelná. Můžeme být kreativnější a věnovat se důležitějším věcem.“
Takže cílem AI není zkrátit dobu, kterou člověk tráví v zaměstnání, ale spíše práci zjednodušit.
Ano, díky AI je člověk schopný ušetřit několik hodin týdně, a to odbouráním administrativních činností. Získané hodiny se pak dají velmi dobře využít na práci s vyšší přidanou hodnotou. Domnívám se, že používání umělé inteligence nepovede k tomu, že by se zkracovala pracovní doba či něco podobného.
Vidíme, že se využívání AI dost rozšiřuje i u pozic typu projektových nebo produktových manažerů. Oblíbená je samozřejmě u kreativních profesí, které ta administrativa brzdí. To samé platí u personalistů – díky umělé inteligenci se můžou více věnovat rozvoji zaměstnanců a dalším HR strategiím namísto toho, aby každý den procházeli stovky mailů.
Je ovšem důležité si uvědomit, že AI není něčím, co nahradí práci člověka a celou ji udělá za něj. Je to „jen“ takový asistent pomáhající s brainstormingem. Je potřeba, aby na konci toho řetězce byl vždy právě člověk, který musí zapojit kritické myšlení a získané informace ověřovat. Pro toho, kdo takto zvládne pracovat, je umělá inteligence skvělým pomocníkem.
„Je důležité si uvědomit, že AI není něčím, co nahradí práci člověka a celou ji udělá za něj.“
foto: Tomáš Novák, Hrot24
Jsou dnes někteří lidé kvůli nástupu AI nahraditelní?
Pracovní trh se vyvíjí kontinuálně – a ten vývoj nabere na obrátkách vždy, když dojde k nějakému velkému objevu. V minulosti šlo o tisk, parní stroj, telefon, automobil nebo internet, dnes je to umělá inteligence. Přirozeně budou i v současné době některé profese zanikat stejně jako dřív, a vznikat úplně nové.
To ale neznamená, že by člověk byl nahraditelný. Více než polovina firem má obavy, že na některé pozice nesežene kvalifikované pracovníky. Jedná se zejména o lidi pracující v oblasti kyberbezpečnosti nebo inženýrství. Hlad je také po prompting inženýrech, kteří zadávají příkazy AI, nebo content manažerech, kteří vyhodnocují výstupy umělé inteligence.
Jaké profese tedy zaniknou?
Změní se charakter pozic, u kterých byly zásadní opakující se činnosti.
Čeho si teď zaměstnavatelé nejvíce cení v souvislosti s AI?
Přizpůsobivosti, ochoty se učit, otevřenosti změnám, zvídavosti. To jsou měkké dovednosti, které jsou dnes nejvíce ceněné. Každý člověk je schopný doučit se tvrdé dovednosti, přístup jednotlivce se ale mění podstatně hůř.
Jak s AI pracovat co nejefektivněji?
Je potřeba vědět, co od ní čekám, a určit si, co vlastně chci za výstup. Pak je dobré si zkoušet, co mi nejvíce vyhovuje a s jakými nástroji se mi pracuje nejlépe. Třeba samotnému zadávání promptů je potřeba opravdu věnovat čas. Pokud napíšete takový, který není dostatečně konkrétní, pak vám vyjede odpověď, která vás prostě neuspokojí. Je potřeba si s tím dát práci, pohrát si s tím – a najít způsob, jak se ptát efektivně. A tím, že si to člověk zkouší, získá nějaké zkušenosti, na základě kterých může dál stavět svou kariéru.
Myslím si, že důležité je také učit se od ostatních a inspirovat se od nich. Například u nás ve vedení jsou lidé převážně z generace X. Vidím mezi námi nejen otevřenost k používání umělé inteligenci, ale zároveň i touhu po sdílení zkušeností. Ptáme se ostatních na to, co se jim povedlo a co nového zjistili. A to je důležité.
Andrea Bělková (42)
• Vystudovala mezinárodní obchod na Vysoké škole ekonomické v Praze
• Pracovala na různých HR pozicích ve firmách ConocoPhillips a InBev
• 17 let působila ve společnosti Accenture, kde zastávala vedoucí pozice v oblasti HR na lokální i regionální úrovni
• Personální ředitelkou české a slovenské pobočky Microsoftu je od začátku letošního roku
• Ve volném čase ráda cestuje se svou rodinou, poznává různé kultury, sportuje a věnuje se aktivitám v přírodě
