Američtí vojáci na zahraniční misi (ilustrační foto)
Shutterstock.com
Vratká opora
Kyjev chce bezpečnostní záruky Američanů. Ve Vietnamu ani Afghánistánu je ale nesplnili
Ukrajinci chtějí po Spojených státech, aby jim poskytly záštitu, která má odradit Rusy od další války. Moderní historie ale ukazuje, že sliby a záruky největší ekonomiky světa nemusejí nic znamenat.
redaktor
Ukrajina dlouhodobě požaduje bezpečnostní pojistky od Spojených států, aby měla jistotu, že ji Rusko za pár let opět vojensky nenapadne. Právě kvůli tomu, že je dohoda Kyjeva s Washingtonem o surovinách neobsahovala, se na konci února pohádal ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj s americkým protějškem Donaldem Trumpem přímo v Bílém domě.
Dát bezpečnostní záruky zemi sousedící s agresivním Ruskem ale Trumpův tým odmítá. A zdráhá se i poskytovat další formy pomoci. Na východ Evropy například nechce vyslat ani své vojáky.
Současná administrativa Spojených států navíc není nakloněna i vstupu Ukrajiny do NATO. V případě napadení země by ji totiž musely přijít bránit také ostatní členské země Severoatlantické aliance. A to by se týkalo rovněž USA.
Bezpečnostní záruky Američané v nedávné historii poskytli třetím zemím, ale stejně je pak nesplnili. Nejznámějším případem je slib obyvatelům a vojákům na jihu Vietnamu. Byl obsažen v Pařížských dohodách z roku 1973 a měl ukončit krvavou a traumatizující válku ve Vietnamu.
Tehdejší americký prezident Richard Nixon se prezentoval jako mírotvůrce v konfliktu, proti kterému už vystupovala většina veřejnosti ve Spojených státech. Lidé v USA obecně soudili, že se válka v Asii nedá vyhrát. Dohody povolily silám komunistického severního Vietnamu, aby i po příměří zůstaly na území jižní části země.
Nixon slíbil jihovietnamskému prezidentovi Nguyen Van Thieuovi, že v případě další severovietnamské ofenzivy Amerika podnikne masivní letecké útoky. Navíc Spojené státy slíbily i další vojenskou pomoc, aby protikomunistické jednotky mohly i nadále bojovat proti Severovietnamcům, které podporovalo Rusko a Čína.
„Když komunisté zahájili ofenzivu v roce 1975, Nixonova záruka se ukázala jako bezcenná. Prezident byl donucen odejít z úřadu kvůli skandálu Watergate a jeho nástupce Gerald Ford 25. dubna 1975 oznámil, že válka ve Vietnamu – pokud jde o Ameriku – už skončila,“ připomněl britský historik Ian Horwood z anglické York St John University.
Jen o několik dní později se musely zbytky americké armády potupně stáhnout ze Saigonu a jihovietnamské jednotky byly ponechány svému osudu.
Horwood připomíná i dohodu z Dauhá z roku 2020, kterou vyjednávala první Trumpova vláda s Tálibánci. Na jejím základě se vojska Spojených států měla stáhnout z do té doby okupovaného Afghánistánu. Tálibán měl na oplátku slíbit, že nedovolí usazení teroristů na území hornaté asijské země a že bude pokračovat v rozhovorech se Západem podporovaným afghánským kabinetem.
Jenže Tálibánci podmínky dohody porušili. Smlouva dala povstalcům sílu, aby zahájili vítězné tažení po celé zemi. Jak se Američané stahovali, zhroutila se dosavadní prozápadní vláda a islamistické radikální hnutí Afghánistán zcela ovládlo.
Američané, ale i vojáci dalších zemí NATO, se museli ze země pod Hindúkušem překotně stáhnout. Chaotická evakuace vojáků mnohým připomněla právě neslavný úprk ze Saigonu v roce 1975.
Tyto případy z nedávné americké historie by mohly dát vodítko ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi. Stačí čekat, až se Spojené státy přestanou o Ukrajinu starat a její obrana se stane neudržitelnou, varoval Horwood.
