V reakci na zpomalující poptávku po elektromobilech, nedostatek cenově dostupných modelů a obchodní napětí mezi Evropou a Čínou oznámila automobilka, že i po roce 2030 bude nadále nabízet hybridní modely.
V reakci na zpomalující poptávku po elektromobilech, nedostatek cenově dostupných modelů a obchodní napětí mezi Evropou a Čínou oznámila automobilka, že i po roce 2030 bude nadále nabízet hybridní modely.
Stále více mladých lidí považuje vlastnictví bydlení za méně důležité a preferuje jiné formy ubytování. Hypotéky a náklady spojené s vlastním bytem či domem je odrazují. „Takový závazek nám za to ani nestojí,“ uvedli v průzkumu.
Stále více mladých lidí považuje vlastnictví bydlení za méně důležité a preferuje jiné formy ubytování. Hypotéky a náklady spojené s vlastním bytem či domem je odrazují. „Takový závazek nám za to ani nestojí,“ uvedli v průzkumu.
Ruský soud zablokoval případný prodej Raiffeisen Bank International, ruské dceřiné firmy rakouské bankovní skupiny.
Ruský soud zablokoval případný prodej Raiffeisen Bank International, ruské dceřiné firmy rakouské bankovní skupiny.
V době celosvětové kritiky spalování fosilních zdrojů se u Dubaje dokončuje uhelná elektrárna o výkonu 2400 MW. Uhlí se bude muset dovážet až z Austrálie nebo Indonésie.
Stavba elektrárny Hassyan za 3,4 miliardy dolarů má mít čtyři bloky, každý o instalovaném výkonu 600 megawattů. Celkem tak bude mít elektrárna, první svého druhu v celém regionu, výkon 2400 MW. Přitom Dubaj se zavázala k tomu, že do roku 2050 bude uhlíkově neutrální. Spojené arabské emiráty navíc mají bohaté zásoby ropy, ale také podporují rozvoj solární energetiky.
Elektrárna by měla disponovat nejmodernějšími technologiemi, jež vylepší účinnost spalování uhlí a co nejvíce sníží emise škodlivých látek. Provozovatel o ní hovoří jako o čistém uhelném zdroji. Země hodlá tímto krokem snížit závislost na dovozu zemního plynu z Kataru, který Emiráty bojkotují.
„Dubaj tvrdí, že je příliš zatížena dovozem plynu, který by mohl být z různých důvodů přerušen. Náklady jsou velmi vysoké, proto jsme museli udělat něco jiného, abychom diverzifikovali dodávky paliva a snížili celkové náklady,“ obhajuje obří projekt ředitel poradenské společnosti Qamar Energy Robin Mills.
Dubaj dostala od Číny fakticky řešení na klíč, a proto se na konci roku 2016 začalo s výstavbou. V konsorciu firem, jež tvoří Hassyan Energy Company, má podíl také čínský státní fond Silk Road Fund, který podporuje výstavbu projektů v zemích zapojených do iniciativy Novodobé hedvábné stezky (Belt and Road Initiative).
Mills připustil, že v dnešní době by se už se stavbou uhelné elektrárny nezačalo. Když je ale projekt v běhu, měl by se dokončit. Většinu elektrárny ovládá státní společnost Dubai Electricity and Water Authority.
Největší město Emirátů přitahuje v posledních letech turisty a investory z celého světa, a proto spotřeba energie raketově roste – na klimatizaci nebo odsolování mořské vody. Třímilionová aglomerace spolyká více elektřiny než celé Bulharsko. Spotřeba elektřiny se ve Spojených arabských emirátech od roku 1990 zvýšila o 720 procent a je téměř dvojnásobná než v České republice. Emise oxidu uhličitého se za tři dekády zvýšily o 270 procent.
Poptávka po energiích roste v celém regionu Perského zálivu – Bahrajnu, Kuvajtu, Ománu, Kataru i v Saúdské Arábii – a je jedna z nejvyšších na celém světě. Dubaj je nyní téměř ze 100 procent závislá na zemním plynu, hlavně dováženém z Kataru. Solární energie pokrývá jen tři procenta spotřeby. Moderní uhelný zdroj Hassyan má závislost na importu plynu snížit.
Sama Čína označuje stavbu uhelné elektrárny za zásadní projekt na Nové hedvábné stezce, který má zvýšit ekonomický vliv v Africe a Asii. Na dodávkách technologií se podílí i americká General Electric (GE). Francouzská společnost Alstom Power, která patří pod GE, získala kontrakt na dodávku kotlů a parních turbín. Elektrárna má zajistit pětinu spotřeby elektřiny třímilionového města. Všechny čtyři bloky by měly být v provozu od roku 2023.
Schválení výstavby bylo poměrně rychlé, protože emirát je absolutní monarchií, kterou ovládá šejk Muhammad bin Rašíd al-Maktúm. „V době začátku stavby to vypadalo, že uhlí bude mnohem levnější než jiné zdroje energie,“ vysvětlila Aiša al-Sarihi z Arabského institutu pro Perský záliv ve Washingtonu, jež se specializuje na energetiku a klima. V současnosti jsou ale obnovitelné zdroje mnohem levnější než před pěti lety.
Al-Sarihi varovala, že se náklady na vyrobenou jednotku elektřiny mohou v budoucnu dále zvyšovat, protože se uhlí musí dovážet z Austrálie nebo Indonésie a hrozí zavedení uhlíkových daní na toto fosilní palivo. Provoz elektrárny je plánován minimálně na 25 let.
Mezinárodní energetická agentura (IEA) předpokládá, že se globální poptávka po uhlí bude snižovat. V tomto roce by měla klesnout o osm procent, což znamená největší meziroční změnu od konce druhé světové války. Ve Spojených státech se spálí o 25 procent méně uhlí, v EU o dvacet. K poklesu dojde i v Číně a Indii.
„Využití uhlí v energetice je vytlačováno nízkouhlíkovými zdroji – vodními, solárními, větrnými a jadernými, které byly méně dotčeny ekonomickou krizí spojenou s pandemií covidu-19,“ uvedla IEA.
