V reakci na zpomalující poptávku po elektromobilech, nedostatek cenově dostupných modelů a obchodní napětí mezi Evropou a Čínou oznámila automobilka, že i po roce 2030 bude nadále nabízet hybridní modely.
V reakci na zpomalující poptávku po elektromobilech, nedostatek cenově dostupných modelů a obchodní napětí mezi Evropou a Čínou oznámila automobilka, že i po roce 2030 bude nadále nabízet hybridní modely.
Stále více mladých lidí považuje vlastnictví bydlení za méně důležité a preferuje jiné formy ubytování. Hypotéky a náklady spojené s vlastním bytem či domem je odrazují. „Takový závazek nám za to ani nestojí,“ uvedli v průzkumu.
Stále více mladých lidí považuje vlastnictví bydlení za méně důležité a preferuje jiné formy ubytování. Hypotéky a náklady spojené s vlastním bytem či domem je odrazují. „Takový závazek nám za to ani nestojí,“ uvedli v průzkumu.
Ruský soud zablokoval případný prodej Raiffeisen Bank International, ruské dceřiné firmy rakouské bankovní skupiny.
Ruský soud zablokoval případný prodej Raiffeisen Bank International, ruské dceřiné firmy rakouské bankovní skupiny.
Spuštění jaderné elektrárny v Abú Zabí zvyšuje riziko šíření jaderných zbraní v neklidném arabském světě.
„Jsme hrdí na to, že jsme svědky uvedení jaderné elektrárny Baráka do provozu,“ oznámil prvního srpna v půl jedenácté dopoledne místního času korunní princ emirátu Abú Zabí Mohamed bin Saíd, faktický vládce Spojených arabských emirátů. Název elektrárny v arabštině znamená božské požehnání.
Ambiciózní stát na Arabském poloostrově ukazuje po vyslání sondy k Marsu svaly také v jaderném průmyslu. Jedná se o historický milník, protože inženýři spustili řetězovou reakci v prvním reaktoru první arabské elektrárny. V následujících letech má vyrábět až čtvrtinu spotřeby elektřiny v zemi. Mimochodem, čtyři reaktory elektrárny Baráka o celkovém instalovaném výkonu 5,6 GW staví jihokorejská energetická firma KEPCO, jež se také zajímá o dostavbu jaderných bloků v Česku.
Zatímco pro šejka bin Saída se jedná o historický úspěch, mnozí zahraniční bezpečnostní experti mají obavy z „božského zdroje“. Jde o to, že spuštění jaderného bloku v arabském světě může být také zdrojem šíření jaderných zbraní. „Povaha zájmu emirátů o jadernou energii by mohla být i vedlejší,“ obává se Paul Dorfman z institutu pro energetiku na londýnské univerzitě College.
V regionu Blízkého východu se Spojené arabské emiráty stávají po Izraeli a Íránu třetí zemí, které disponuje jaderným programem, varoval také deník The New York Times. Emiráty ale zdůrazňují, že jim jde výhradně o mírové využití jádra a snížení emisí skleníkových plynů. Vlastní jaderné zdroje plánují také v Saúdské Arábii, o stavbě bloků uvažuje i Egypt.
Dorfman varuje před tím, že spuštění čtyř reaktorů destabilizuje celou oblast Perského zálivu. Zvyšuje se podle něj také riziko teroristických útoků na elektrárnu ze zemí, jež vystupují proti šejkům z Dubaje a Abú Zabí. Upozornil i na to, že emiráty mají jedinečné možnosti budovat a zvyšovat solární kapacity, jedny z nejlepších na světě. I v lednu tu v průměru svítí slunce sedm hodin denně, v červenci to je až 12 hodin. V Německu to je pro srovnání 1,6, respektive sedm hodin. Spojené arabské emiráty už v roce 2019 otevřely největší solární park světa – Noor Abu Dhabi, který má instalovanou kapacitu 1,2 GW.
SAE podepsaly v roce 2009 se Spojenými státy dohodu o přístupu k jaderným technologiím pro výstavbu elektrárny, ale s tím, že je nebudou využívat pro obohacování uranu a pro vývoj vlastních jaderných zbraní. Při vyostření konfliktu s Íránem, který o vlastní jaderné zbraně usiluje, by ale vedení emirátů mohlo svůj závazek přehodnotit.
Diplomaté se obávají řetězové reakce na Blízkém východě, pokud by došlo k eskalaci napětí. Zároveň upozorňují i na nepředvídatelný postoj Turecka. Prezident Recep Tayyip Erdoğan totiž už loni zpochybnil Smlouvu o nešíření jaderných zbraní, kterou země podepsala v roce 1980. Turecko by podle něj mělo mít možnost vlastnit jaderné hlavice.
V případě nové elektrárny představuje bezpečnostní rizika i doprava jaderného paliva loděmi přes Perský záliv. Pokud by došlo k nehodě, mohla by být zamořena mořská voda, která se v tomto regionu používá po odsolení jako pitná.
Výstavba prvního bloku elektrárny začala v roce 2012, o šest let později byla hrubá stavba hotova. Letos byl dostavěn i druhý reaktor. Celkové náklady na výstavbu jsou odhadovány na 25 miliard dolarů (558 miliard korun). Jedná se o korejský typ tlakovodních reaktorů APR-1400. Celkově mají ušetřit 21 milionů tun emisí oxidu uhličitého ročně. Elektrárna získala licenci na provoz v délce 60 let. V provozu by všechny čtyři reaktory měly být od roku 2023.
